Anketa čtenářů: Průmyslové doktoráty a uplatnění doktorandů

Anketu vyhlásil portál Vědavýzkum.cz v polovině února letošního roku. Vzhledem k rozsahu i množství zaslaných reakcí je zřejmé, že téma průmyslových, nebo také profesních doktorátů vyvolává diskusi nejen na akademické půdě, ale i ve státní správě a v komerčním sektoru.

V prvním článku, který vycházel z odpovědí respondentů portálu, se objevily odpovědi na otázku, zda je zavádění tohoto typu vzdělávání dobrou cestou, jaké v něm vidí klady a zápory. Dnes zveřejňujeme druhou polovinu příspěvků v anketě.

Čtenářům portálu Vědavýzkum.cz byly položeny ještě další dvě otázky:

1. Jaké kompetence podle Vás postrádají čerství absolventi doktorského studia, když nastoupí do průmyslového prostředí?

2. Jak podle Vás mohou vysoké školy přispět k větší konkurenceschopnosti absolventů svých doktorských studijních programů?

Názory čtenářů portálu Vědavýzkum.cz

Absolventi jsou často odtrženi od skutečné reality, pokud nepokračují v ryzí vědě (a tam je místo jen pro hrstku z nich), musí svůj pohled na problémy, před které jsou postaveni, hodně doplňovat.

Vysoké školy mohou začít naslouchat potřebám zvenku a uvědomit si, že doktorand není jen dělníkem vědy, který vybuduje další stupínek na kariérním schodišti svého školitele.

Jiří Krechl, Agentura CzechInvest

Komperence doktorandů se odvíjí od instituce a člověka - lidé s Ph.D. jsou schopní se rychle učit, když něco postrádají. Ale to lidé se soukromým vzděláním neumějí. 

Obecně vysoké školy mohou podle mého názoru pomoct tím, že budou nabírat méně studentů, nebudou z nich dělat levnou pracovní sílu a jenom laboranty. Čest výjimkám. 

Dejvický anonym

Je to člověk od člověka… když je dobrý, přizpůsobí se, když umí svůj obor dobře, tak přechod do soukromé sféry také není pro čerstvé absolventy problém. 

Podle mě mohou vysoké školy nejlépe přispět tím, že budou dělat výzkum na špičkové světové úrovni publikovatelný v top journals. Potom můžou jít absolventi kamkoli, včetně post-doc ve světě.

Anonym

Doktorandům chybí zejména hlubší zkušenost s firemním prostředím.

Vysoké školy by měly navázat a poté ukázat praktické uplatnění, a tím si získat větší respekt a úctu okolí. A také prezentovat hlubší smysl studijních programů.

Jakub Hudec, Valeo

Za prvé, doktorandům chybí soft skills jako všem studentům a akademikům v Česku. Zlepšuje se to a pak dochází občas k případům, kdy jsou studenti schopni lépe prezentovat, debatovat, psát nebo mají lepší angličtinu než jejich školitelé. Za druhé, internacionalizace pracovišť je stále na nízké úrovni a akademický inbreeding je stále na vysoké úrovni. Za třetí, klade se u nás malý důraz na zvané přednášky a semináře významných vědců v jakýchkoli oborech. Celkově jsou pak studenti uzavřeni v bublině české kotliny a ten, kdo si neotevře oči alespoň několika lety v zahraničí (několik měsíců nic neřeší) na nějakém vysoce kvalitním pracovišti, tak nedokáže uchopit důležitost těchto zkušeností.

Petr Dvořák

To je otázka do průmyslového prostředí, já jen odhaduji z řídkých diskusí s firmami - nezajímají je publikace, citace, impakty ap., ale na trhu uplatnitelné výrobky, hrubě řečeno zisk. A často taky maximální utajení, pomalu i mezi spolupracujícími výzkumníky. Doktorandi jsou vedeni zejména k publikování veřejných článků, nikoli k (obezřetnému) vymýšlení nových technologií, výrobků ap., což snad nevypadá dostatečně „vědecky". To asi není otázka zvláštních kompetencí, ale stylu a zaměření práce.

Konkurenceschopnost v čem? Než konkurenci bych spíš preferoval spolupráci. Myslím, že důležitější je postoj, zájem, zaujetí doktoranda a jeho schopnosti, bez nichž příspěvek vysoké školy přijde vniveč. Nedávat jim nic zadarmo a vyžadovat poctivý přístup, spíše ve stylu méně, ale důkladně, ne co nejvíc, co nejdřív.

Miloslav Pekař, Vysoké učení technické

Toto nelze generalizovat. Jestli postrádají kompetence, záleží na kvalitě doktorského programu, který vystudovali a jestli se jim školitel a jiní odborníci z univerzity dostatečně a profesionálně věnovali.

Kvalitou doktorských programů. Školitelé musí být uznávanými odborníky v oboru nejen v národním, ale především v mezinárodním, měřítku. Školitelé musí vypisovat kvalitní a aktuální témata a věnovat se aktivně doktorandům. Na druhé straně se doktorandi musí doktorskému studiu věnovat na 100 %. MŠMT musí zaplatit kvalitní vzdělávací činnost na univerzitách. Není možné, aby akademičtí pracovníci univerzit neustále dotovali vzdělávací činnost z výzkumné činnosti a neustále podávali projekty a chodili do nerovné soutěže s pracovníky AV ČR, kteří se mohou vědě a výzkumu věnovat na 100 %.

Anonym

Zaměstnavatel: absolventi běžného studia mají často minimální/mylnou představu o fungování výzkumu/vývoje v průmyslu. Základní výzkum (poznatky získané) není obvykle aplikovatelný v průmyslové sféře.

Zavedení dvou typů doktorátů by přispělo nejen k lepší konkurenceschopnosti absolventů, ale i ke zvýšení inovativnosti českého průmyslu. Student by si na začátku mohl vybrat, zda se věnovat základnímu výzkumu a později směřovat svou kariéru do akademického prostředí, nebo se spíše věnovat aplikovanému výzkumu/vývoji ve spolupráci s některou inovativní průmyslovou firmou. Nároky na výsledky/výstupy (např. počet/kvalita publikovaných článků) by měly být v obou případech stejné.

Luděk Ridvan

Ač ani neabsolvent, ani zaměstnavatel si myslím, že užitečné je připravit doktorandy na jiné, než akademické prostředí. To je sice samo o sobě velmi kompetitivní, ale svět za branami univerzity je pravděpodobně jiný. Proto by absolventi DSP měli být vybaveni vedle vědeckého know-how značnou zásobou soft skills, aby se organizační, manažerské, vedoucí prostředí zlepšovalo.

Zkvalitnit jejich výběr a lépe nastavit své programy po organizační stránce. Myslím si, že novela vysokoškolského zákona v této věci trošku pomůže, ale vždy bude záležet na lidech - garantech programů, oborových radách a motivaci samotných studentů. Můžete přijímat další a další normy a zavádět přísnější a přísnější pravidla. Pokud ale všichni (od studentů přes jejich školitele až po vedení fakult a univerzit) nebudou tahat za jeden provaz, nic se nezmění.

Doktorand z FF UP

Netroufám si hodnotit doktorandy, ale absolvent magisterského studia často narazí na realitu, která je velmi odlišná od toho, co se na škole učil. Má sice nějaký základ, ale ten často nestačí a firmy si tak musí absolventy vzdělávat samy. Obecně za to může velmi nízká míra spolupráce soukromého a univerzitního sektoru. Už jen styl fungování firmy je jiný, než byl na univerzitě. Nakonec se možná jedná o dílčí rozdíly, kterých je však mnoho a v důsledku jsou negativní.

Za mě je odpověď v otevřenosti univerzit a ochotě spolupracovat. Přenastavení zavedených systémů a převedení ve funkční spolupráce. Mnohem otevřenější komunikace a práce na společném cíli.

Anonym, státní správa

Liší se dle oboru a zaměření. Obecně platí, že zaměstnanci technických oborů obvykle musí být pečlivě firmou zaškoleni ve firemních procesech, nástrojích a technologiích, nebo na jejich specifické využití. Průmyslový doktorát by měl být nastaven tak, aby výzkumný pracovník zůstával na univerzitě a zároveň byl motivován doktorát dokončit.

Propojení s praxí může mít mnohé synergické efekty. Absolvent, který může uvést konkrétní projekty, na kterých během studia pracoval, bývá vnímán lépe.

Matouš Kostlivý, Agentura CzechInvest

Čerství absolventi jsou výborně vybaveni z vědeckého pohledu. Dobře znají fungování univerzit, umí provádět vědecké a někdy i patentové rešerše. Zřídkakdy jsou však vedeni k tomu, aby o svém výzkumu přemýšleli také z reálného aplikačního hlediska a z hlediska transferu znalostí a technologií. Aby své představy konfrontovali s potřebami firmy a trhu, inspirovali se jimi a případně směr výzkumu a vývoje těmto potřebám upravovali.

K větší konkurenceschopnosti absolventů je možné přispět právě komunikací s firmami a jejich zapojením nejen do samotného procesu vzdělávání, ale také do možnosti definovat témata a problémy, které soukromý sektor řeší. Firmy, resp. jejich zástupci, by pak měli mít možnost oponovat výsledky VaV a přinášet své praktické zkušenosti na akademickou půdu.

Petr Suchomel, Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci

Všem čtenářům děkujeme za jejich odpovědi!

Názory respondentů nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.

Autor: Vědavýzkum.cz (MK)

Podívejte se také na předchozí anketu čtenářů, která se týkala podpory specifických vědních oborů, smysluplnosti sestavování žebříčků hodnocení vysokých škol či honby za excelencí ve vědeckém prostředí. Další ankety byly věnovány spravedlivému ohodnocení vědecké práce (díl první a díl druhý), role a fungování RVVI či rodičovství a vědě.