Čtyři vysoké školy se staly novými partnery portálu Vědavýzkum.cz

Masarykova univerzita zahrnuje deset fakult, kromě toho provozuje také Mendelovo muzeum, univerzitní kino Scala nebo polární stanici na Antarktidě. V aktuálním žebříčku společnosti Times Higher Education se Masarykova univerzita umístila na 601. – 800. místě. Brněnské univerzitě se také podařilo probojovat do žebříčku Best Global Universities Ranking 2021, kam se dostaly pouze dvě české univerzity. V takzvaném Šanghajském žebříčku se Masarykově univerzitě podařilo získat 601.-700. příčku. V žebříčku Emerging Europe and Central Asia (EECA) University Rankings 2021 se pak umístila v první desítce.

Na sklonku minulého roku se podařilo hned třem vědcům z Masarykovy univerzity získat prestižní ERC Consolidator grant, a to Davidu Zbíralovi z Ústavu religionistiky na Filozofické fakultě, Davidu Kosařovi z Ústavu pro otázky soudnictví na Právnické fakultě MU a Robertu Váchovi ze Středoevropském technologickém institutu CEITEC MU.

Masarykova univerzita je také členem aliance European Digital UniverCity (EDUC).  Kromě toho je Masarykova univerzita zakládajícím členem Alliance4Life, která vznikla jako projekt iniciovaný institutem CEITEC Masarykova univerzita s jasným posláním – pomoci překonat inovační mezeru.

Činnost portálu Vědavýzkum.cz se rozhodla podpořit také nejstarší česká univerzita – Univerzita Karlova, která členem Aliance 4EU+. Univerzita Karlova zahrnuje celkem 17 fakult různého zaměření a pravidelně se umisťuje v řadě globálních žebříčků, které porovnávají kvalitu vysokých škol. V žebříčku Times Higher Education World University Rankings 2021 se umístila na 401. – 500. příčce, v Šanghajském žebříčku pak drží 201-300. místo. V žebříčku Best Global Universities Ranking 2021 jí patří 210. příčka. V rámci žebříčku Emerging Europe and Central Asia (EECA) University Rankings 2021 pak je v top 10. Kromě toho se Univerzita Karlova jako jediná z českých vysokých škol probojovala do žebříčku Times Higher Education, který hodnotil internacionalizaci vysokých škol z celého světa, obsadila 79. místo ze 172 měřených, svou příčku sdílí s University of Paris. Podobného skóre ale dosáhla například také americká University of Pennsylvania nebo belgická Ghent University.

Velmi cenná je pro nás také přízeň Univerzity Palackého v Olomouci. Tato univerzita zahrnuje celkem osm fakult a je druhou nejstarší univerzitou v České republice. V letošním žebříčeku Times Higher Education World University Rankings se umístila na 601. – 800. místě. V Academic Ranking of World Universities, který je známý také jako Šanghajský žebříček, se umístila na 501.-600. místě. Srovnatelná je tak podle statistiky například s University of Zagreb, Carleton University nebo Pontifical Catholic University of Chile. Nechybí ani mezi 11 českými školami, kterým se podařilo umístit v žebříčku Best Global Universities Ranking 2021 – podařilo se jí obsadit 529. místo na světě a 228. příčku v evropském srovnání. V minulém roce se Univerzita Palackého v Olomouci stala členem nové evropské univerzitní aliance Aurora. Jde o skupinu devíti evropských vysokých škol, které společně pracují na projektech zaměřených na klimatické změny, udržitelnost a digitalizaci.

Univerzita je aktivní také za hranicemi. V iráckém Kurdistánu totiž založila svůj zahraniční kampus. „Dnes, v roce 2021, je Univerzita Palackého v Olomouci moderní a na středoevropské poměry bohatou výzkumnou institucí, a to mimo jiné i díky těm, kteří nám kdysi nezištně pomáhali. Beru to tak, že nyní máme my morální povinnost pomoci rozvíjet regiony, které neměly tolik historického štěstí. K nim nepochybně patří irácký Kurdistán. Oblast pronásledovaná v posledních desetiletích osudem a zároveň kolébka civilizace.“ Řekl pro Vědavýzkum.cz k významu kampusu odcházející rektor univerzity Jaroslav Miller.

Čtveřici nových univerzitních partnerů portálu uzavírá Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Ta zahrnuje celkem čtyři fakulty a zaměřuje na výuku a výzkum v oblasti chemie, chemické technologie, biochemie, biotechnologie a materiálového inženýrství. Škola se zaměřuje kromě tradičních chemických odvětví i na výzkum biotechnologií, nanotechnologií, udržitelného růstu, nových zdrojů energie, ekologie a potravinářství. Mezi nové obory patří i farmakochemie, bioléčiva a molekulární inženýrství.

V žebříčku QS Emerging Europe and Central Asia se VŠCHT Praha podařlo vejít mezi 400 zařazených škol. Pravidelně se také umisťuje v žebříeku Times Higher Education World University Rankings 2021, například v oboru inženýrství a technologie se umístila na 601.-800. příčce.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze se také snaží navazovat aktivní vztahy se zahraničními partnery. V minulém roce její rektor Pavel Matějka během cesty na Tchaj-wan podepsal tři memoranda o spolupráci a vzájemné výměně studentů s National Tsing Hua University, National Taipei University of Technology a nejstarší soukromou Tunghai University.

V roce 2019 založily všechny čtyři uvedené univerzity spolu s Českým vysokým učením technickým v Praze Asociaci výzkumných univerzit ČR. Cílem projektu je zejména intenzivnější sdílení vědecké infrastruktury a zkušeností z tvůrčích, výzkumných a vzdělávacích činností a zjednodušení přenosu výsledků výzkumu do praktického života. Kýženým výsledkem spolupráce je dostat se během pár let mezi nejlepší evropské vysoké školy. Jedním z cílů asociace je rovněž změna systému financování veřejných vysokých škol, přestože v posledních letech došlo v ČR k výraznému nárůstu investic do jejich rozvoje

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)