Připomeňte si nejčtenější články z března 2025

1. Mezi mzdami akademiků panují obrovské rozdíly, ukazuje analýza

Průměrná mzda akademiků v roce 2022 přesahovala 62 tisíc Kč, ale rozdíly mezi jednotlivými fakultami byly obrovské. Analýza ukazuje, že rozdíly v odměňování odrážejí mimo jiné velké disproporce ve financování výzkumu v různých oborech a velkou koncentraci výzkumných zdrojů na malém počtu fakult. Roli nicméně hrají také výrazně odlišné počty studentů na jednoho akademika na jednotlivých fakultách a další faktory.

Více se dočtete v textu Šimona Stiburka.

2. Pavel Doleček: Byl bych velmi rád, kdyby se výsledky hodnocení propsaly do financování

Náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace se v rozhovoru s Vladislavou Vojtíškovou zamýšlel nad smyslem hodnocení výzkumných organizací a nad tím, co může a nemůže nabídnout. Vysoké školy podle něj podceňují interní hodnocení a lidé často chtějí protichůdné věci: na jedné straně autonomii vysokých škol, ale zároveň vnější kontrolu, aby uvnitř vysoké školy nedocházelo k nespravedlnostem.

Jak by podle něj mělo být provázané hodnocení a financování? Přečtěte si zde.

3. Žebříčky nejcitovanějších vědců – o čem skutečně vypovídají?

Přehledy nejcitovanějších vědců, jako Highly Cited Researchers a World’s Top 2 % Scientists, jsou často vnímány jako ukazatele vědecké prestiže. Jejich metodologie je založena na několika kritériích, ovšem vědeckou kvalitu nelze redukovat na jednoduché metriky. Přes určitou vypovídací hodnotu jsou tyto seznamy zároveň předmětem kritiky – nejen kvůli technickým omezením v přesnosti, ale i následkem přecenění této vypovídací hodnoty. Jak tyto přehledy interpretovat a jakou váhu jim přikládat?

Chcete-li vědět více, přečtěte si článek Michala Petra.

4. Igor Lukeš: V USA panuje atmosféra nejistoty, univerzity zavírají dveře a přestávají najímat nové lidi

Igor Lukeš působí jako profesor historie a mezinárodních vztahů v americkém Bostonu. Jak na něj a jeho kolegy dopadají kroky prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy v oblasti vědy? Jak reagují Američané a jak by měla zareagovat Evropa? 

Čtěte v rozhovoru Vladislavy Vojtíškové.

5. Žebříček QS World University Rankings by subject: V čem jsou naše univerzity dobré?

V březnu 2025 vyšly výsledky uznávaného žebříčku QS World University Rankings by Subject, který srovnává univerzity v jednotlivých oborech a širších oblastech. Ani v jedné oblasti se naše univerzity neumístily ve stovce nejlepších univerzit světa, ale v humanitních vědách a umění se tomu Univerzita Karlova blíží. Co se týče jednotlivých oborů, tak výborní jsme v zemědělství a lesnictví, ve kterém Česká zemědělská univerzita obsadila 66. pozici.  

Jak si v hodnocení stály české univerzity, si přečtěte zde.

6. Daniel Münich – QS Word University Ranking: Není nad oborové žebříčky

Daniel Münich se ve svém blogu zamyslel nad relativně silným zastoupením Česka v oborové skupině přírodních věd neživé přírody a v oborech věd technických. Naopak velmi slabé zastoupení má Česko v oborech společensko-vědních, kde najdeme pouze tři české vysoké školy. V řadě společensko-ekonomicky důležitých oborů pak Česko zastoupení nemá.

Jak si stojí české univerzity čtěte zde.

7. Hajičovi: Tři generace matematických lingvistů na MFF UK

Martin Rychlík vyzpovídal v rozhovoru, který napsal pro magazín UK Forum, zástupce tří generací vědců – navíc z jedné rodiny. Legendární Eva Hajičová, Jan Hajič a Jan Hajič junior (JR) povídali o osobním zájmu o obor, vědě, výuce, praxi a budoucnosti disciplíny.

Více si přečtěte zde.

8. Mirko Rokyta: V matematice jsem vždy obdivoval její myšlenkovou čistotu

Podle děkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Mirko Rokyty je matematický důkaz na rozdíl od důkazů, se kterými se setkáváme v běžném životě, nezpochybnitelný. K čemu slouží diferenciální rovnice, kterými se zabývá? Jakou roli hrají třeba ve výrobě lopatky větrné elektrárny? 

I na to odpovídá v rozhovoru.

9. Akademický sněm AV ČR bude volit členy Akademické rady, Pánek se brzy ujme funkce

V úterý 18. 3. se konalo zasedání Akademického sněmu Akademie věd ČR, který volil členy Akademické rady, výkonného orgánu Akademie věd. Radomír Pánek byl ve čtvrtek 13. 3. jmenován do funkce předsedy Akademie věd prezidentem Petrem Pavlem a 25. března 2025 mu začalo jeho čtyřleté období po Evě Zažímalové.

Více se dočtete zde.

10. Květoslava Stejskalová: Návratnost popularizace je běh na dlouhou trať, ale vyplatí se

Květoslava Stejskalová je výraznou osobností popularizace chemie. Její profesní dráha je úzce spjata s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde pořádá a vede popularizační programy, kterými projdou tisíce žáků a studentů každý rok. Jaký význam a dlouhodobý dopad mají popularizační aktivity a z čeho je financovat? Proč jsou důležité experimenty? Co si myslí o nových rámcových vzdělávacích plánech v chemii? 

Čtěte v rozhovoru Terezy Mašínové. 

Kliknutím na štítek „nejčtenější 2025” pod titulkem článku najdete nejčtenější články z ostatních měsíců v roce 2025.