QS Word University Ranking: Není nad oborové žebříčky

Vyšel nový světový žebříček vysokých škol QS Word University Ranking 2025 by Subject. Zajímavé a cenné na něm je oborovost. Jak si na něm stojí české vysoké školy, shrnul dobře již přede mnou portál Vědavýzkum.cz. Já to jen doplním. Relativně silné zastoupení má Česko v oborové skupině přírodních věd neživé přírody a v oborech věd technických. Naopak velmi slabé zastoupení má Česko v oborech společensko-vědních, kde najdeme pouze tři české vysoké školy. V řadě společensko-ekonomicky důležitých oborů pak Česko zastoupení nemá. Na třech nejlepších percentilových oborových pořadích se z českých vysokých škol umístila Česká zemědělská univerzita (ČZU) v oboru Agriculture a Univerzita Karlova v oborech Medicine a pak Economics and Econometrics.

Vyšel jeden z nejrenomovanějších žebříčků vysokých škol QS Word University Ranking 2025 by Subject. Jeho cennou specialitou je oborovost. To je velmi důležité, protože oborově se vysoké školy svou kvalitou a renomé interně výrazně liší. Jsem rád, že mě nedávným článkem v referování o QS předběhl portál VědaVýzkum.cz a doporučuji nejdříve číst tento článek. Díky tomu zde mohu řadu věcí přeskočit a jen je doplnit a prezentovat další pohledy na věc.

České výsledky v jedné tabulce

Novým žebříčkem QS si můžete projít sami zde. Abyste si ale udělali celkový obrázek, jak v něm Česko dopadlo, opravdu si hodně zaklikáte. Budete se muset postupně proklikat zhruba 60 vědními obory, v rámci nich si naklikat Česko, v každém oboru si poznamenat absolutní pořadí českých univerzit a celkový počet hodnocených univerzit. Alternativně si tam můžete stáhnout data v nabízených XLS oborových souborech a v nich ty samé informace hledat v šedesáti oborových listech. Usnadnil jsem vám ale práci a klíčové informace vydestiloval do jediné přehledné tabulky, kterou přikládám na konci blogu. V blogu samotném jsem ale velkou tabulku rozsekal do menších tabulek za oborové skupiny.

Logika tabulek

Mé tabulky ukazují percentilové pořadí českých vysokých škol v jednotlivých oborech. Pokud není uvedeno nic, česká vysoká škola se na žebříček v daném oboru nedostala. Percentil v tabulce říká, v jaké části oborového seznamu se daná vysoká škola umístila. Přesněji v jakém procentu celkového počtu vysokých škol na seznamu QS daného oboru. Pokud se škola umístila v určitém rozsahu pořadí, pracuji s pořadím uprostřed tohoto rozsahu. Celkové počty hodnocených vysokých škol v oboru vidíme ve sloupci napravo a obor od oboru se výrazně liší. Například v oboru Sports-Related Subjects najdeme na žebříčku pouze 150 vysokých škol, v oboru Economics and Econometrics více než 4x více (699). Srovnatelnější jsou proto spíše percentilová než absolutní pořadí škol v oboru.

Tabulka 1: Social Sciences and Management

Takže v Tabulce 1 oborové skupiny Social Sciences and Management v oboru Economics and Econometrics najdeme Univerzitu Karlovu (CUNI) na vysokém 26. percentilu (26 %). Ten říká, že CUNI je v tomto oboru ve skupině (na hranici) 26 % nejlepších vysokých škol na světě. Ve stejné tabulce najdeme Masarykovu univerzitu (MUNI) v oboru Education na 95. percentilu (95 %), tedy na konci oborového seznamu QS. Pozor, to rozhodně neznamená, že je MUNI téměř nejhorší na světě. Spousta vysokých škol působících v tomto oboru se totiž na selektivní seznam QS ani nedostala. Mimochodem, kromě zmíněných CUNI a MUNI už žádná další česká.

Pro snazší čtení tabulek koreluje barevné pozadí políček s percentilovým pořadím. Umístění v horní části oborového pořadí odpovídá zelenému pozadí, čím tmavší tím lepší. Umístění ve spodní části QS seznamu pak odpovídá barvě červené, čím tmavší tím horší.

Celkově se na oborových žebříčcích QS vyskytuje 11 českých vysokých škol. Navíc tam překvapivě najdeme i Akademii věd ČR jako celek, tedy bez rozlišení jejích pracovišť (ústavů). Srovnávat ale vysoké školy s nevysokoškolským sektorem výzkumu vřele nedoporučuji. Ale údaje za AV ČR jsem v tabulce pro zvědavé duše nechal.

Ve sloupci hned napravo od názvu oboru vidíte počet institucionálních zářezů, které v oboru Česko má. Pohybuje se od nuly do šesti (Computer Sciences), resp. sedmi (Chemistry). Obory, kde Česko naopak nemá na žebříčku QS zastoupení, jsou zvýrazněny červeným textem. Je jich poměrně hodně.

Žebříček QS uvádí pořadí nejen v jednotlivých oborech, ale také v oborové skupině jako celek. To v tabulce ukazuje první řádek hned pod názvem oborové skupiny pod názvem „Celkem”. Logika uváděných percentilů je ale stejná, jako v případě percentilů oborových.

Klíčová zjištění

Opět upozorňuji, že většinu klíčových zjištění popsala již analýza na Vědavýzkum.cz. Můj vhled tedy prezentuji jen telegraficky:

V Česku jsou na žebříčku QS výrazně zastoupené obory přírodních věd neživé přírody (Natural Sciences, Tabulka 2), následované oborovou skupinou Engineering and Technology (Tabulka 4).

Naopak, velmi slabě zastoupené jsou humanitní obory (Arts and Humanities, Tabulka 5) a hlavně společensko-vědní (Social Sciences and Management, Tabulka 1). O tomto fenoménu a jeho příčinách zde opakovaně píši již asi deset let (1 | 2). Doposud jsem ale výraznější pokus o změnu této nedobré situace nezaznamenal.

Společensko-vědní obory (Tabulka 1) v Česku se na žebříčku velmi výrazně koncentrují a to na Univerzitě Karlově (CUNI) a Masarykově univerzitě (MUNI). Vysoká škola ekonomická v principu není univerzita, protože působí dominantně v jediné oborové skupině, takže ji v dalších oborových skupinách nenajdeme. Ostatní české vysoké školy ve společensko-vědní skupině oborů absentují zcela.

Nejvyššího percentilového pořadí z českých vysokých škol dosahují tyto tři:
- Česká zemědělská univerzita (ČZU) v oboru Agriculture na 14. percentilu v Tabulce 3 (ale celkově se v QS vyskytuje pouze ve 3 oborech).
- CUNI v oboru Medicine na 22. percentilu (i díky unikátnímu počtu celkem 5 medicínských fakult) v Tabulce 3.
- CUNI v oboru Economics and Econometrics na 26. percentilu v Tabulce 1, tedy daleko před tam mnohem většími a slavnějšími obory na CUNI jako Mathematics (29 %), Physics (41 %) a Chemistry (39 %) v Tabulce 2.

Pokud se budeme na vysoké školy dívat kritériem univerzálnosti, tedy všeoborovosti, pak skutečnými univerzitami v Česku jsou podle žebříčku QS stále pouze jen CUNI a MUNI. Ostatní školy se totiž na žebříčku QS objevují pouze v jedné či ve dvou oborových skupinách.

Zajímavé je, v kolika oborech a hlavně v jakých nemá Česko na žebříčku QS zastoupení žádné. V tabulkách jde o obory označené červeným textem. S ohledem na společensko–ekonomické potřeby země je, myslím, k vážnému zamyšlení česká absence zejména v těchto: Psychology, Data Science, Development Studies, Social policy, Hospitality, Nursing, Theology.

Moje tabulka a vlastně celý žebříček QS má dvě velké nevýhody:

První nevýhodou je, že v řadě oborů sice české vysoké školy působí, dělají základní výzkum v měřítku větším než malém, ale na žebříček QS se v důsledku jeho nízké kvality, renomé atd. nedostaly. Tabulky nám tedy tyto případy zatají. Pro takové školy to pak může vyznít milosrdněji, než kdyby na žebříčku QS byly, ale v nějakém nízkém percentilu.

Druhou nevýhodou žebříčku QS je absence informací o velikosti vysokých škol a jejich oborů. K fenoménu velikosti, tedy k efektu „size matters", který je třeba při čtení podobných žebříčků brát v potaz, se vrátím příště.