Připravili jsme pro vás malé ohlédnutí za právě končícím rokem. Místo, abychom vás o vánočních svátcích zahlcovali novými texty, tak vám každý den připomeneme deset nejčtenějších článků v daném měsíci v roce 2024. Přečtěte si, co vás nejvíce zaujalo v květnu 2024.
1. Proč se věda rozhodla mluvit anglicky? Příběh jazykového monopolu vědeckého světa
Neumět napsat vědeckou publikaci v angličtině, a to v kvalitní angličtině, je Achillovou patou vědce, která se neodpouští. Ačkoli se stále můžeme setkat s výzkumy popsanými v časopisech v národním jazyce neanglického typu, kvalita těchto výstupů je automaticky zpochybňována. Jak k tomu historicky došlo?
Celý blog Ondřeje Havelky si přečtěte zde.
2. Vědecká vydavatelství pod tlakem: Konec éry neomezených zisků?
Vydavatelství Springer Nature, majitel renomovaného vědeckého časopisu Nature, se možná ocitá v nelehké situaci, když se jeho zaměstnanci rozhodli podniknout kroky k ochraně svých mezd. Navržené minimální navýšení vyústilo ve spor, který by mohl vést k historické stávce.
Druhý úspěšný blog Ondřeje Havelky čtěte zde.
3. Pavel Šaradín: Lidé angažující se na lokální úrovni mají silnější vztah k demokracii
Pavel Šaradín je spoluautorem publikace Challenging Citizens: Democratic Innovations at the Local Level. The Case Study of the Czech Republic, Slovakia and Poland, která vyšla v prestižním nakladatelství Palgrave/Macmilan. Uceleně srovnáná lokální politiku a její inovační nástroje v zemích střední Evropy. Co ze srovnání vyplynulo?
Rozhovor s Pavlem Šaradínem čtěte zde.
4. Jiří Danihlík: Chtěl jsem zachránit včely
Na Univerzitě Palackého v Olomouci se Jiří Danihlík celou svoji studijní i vědeckou kariéru věnuje včele medonosné. Jak se ke včelám dostal, jaká úskalí přináší jejich studium a jaký dopad budou mít letošní výkyvy počasí na populaci včely medonosné? Ptali jsme se v rozhovoru, který vznikl u příležitosti Světového dne včel, který připadá na 20. května.
Celý rozhovor si přečtěte zde.
5. Jiří Chýla: Dvě dobré rady Marku Ženíškovi
Nastupujícímu ministrovi Marku Ženíškovi si dovolím dát dvě rady do života ve funkci ministra. Ta první je jednoduchá a možná zbytečná: aby dobře poslouchal pana prezidenta, který řekl, že ho bude jmenovat ministrem, ale nepověří ho řízením ministerstva pro výzkum, vývoj a inovace, protože takové ministerstvo neexistuje. Po Heleně Langšádlové jen zdědí na Úřadu vlády Sekci pro vědu, výzkum a inovace a jednoho náměstka a jednu náměstkyni. Slova „pro výzkum, vývoj a inovace“, která mu vláda k jeho funkci ministra přidala, jsou jen okrasný přívěšek, z něhož neplynou žádné kompetence. Ty vyplynou až z funkce předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), poradního orgánu vlády v této oblasti.
Jakou další radu dal Jiří Chýla ministrovi? Čtěte zde.
6. Lesk a bída českých grantů 2: Řešení grantu jako nekončící série plánování a kontrol
Snad hlavní důvod, proč se jako vědec v zahraničí zdráhám v blízké budoucnosti vrátit do ČR, je míra byrokracie, detailních kontrol a výkazů při řešení grantů. Proč to tlačí vědce k průměrnému výzkumu? A proč systém, jako ten ve Velké Británii, který vědcům a vědkyním věří, funguje tak dobře? O tom se zamýšlíme v tomto textu.
Celý článek Jakuba Tomka si přečtěte zde.
7. Středoškolská odborná činnost – brána do světa vědy
Středoškolská odborná činnost má v České republice dlouhou historii. Každoročně se jí účastní více než tisíc studentů a studentek středních škol a na jejím zajištění se podílí obrovské množství lidí. Nejlepší řešitelé vědeckých projektů se pravidelně úspěšně účastní mezinárodních soutěží. Přesto není státem dostatečně finančně podporovaná.
Celý článek si přečtěte zde.
8. Pavel Zahradníček: O ClimRisk mají zájem všichni, kdo musí investice podrobit klimatickému prověřování
Je několik ústavů AV ČR, které se nebojí své výstupy ukázat jak veřejnosti, tak i potenciálním komerčním partnerům. Mezi ně patří i Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, který provozuje několik webů s údaji o suchu, požárech, či o klimatické změně. Jejich posledně realizovaný web ClimRisk ocení hlavně ti, kteří potřebují zjistit, jak může jejich investici ohrozit klimatická změna.
Celý rozhovor je k dispozici zde.
9. Martina Pokorná: Kdo chce měnit systém, musí být trpělivý
Má doktorát z biomolekulární chemie, vedla GA ČR juniorský grant, ale život ji nakonec zavál do managementu vědy. Již 12 let působí jako zástupkyně ředitele CEITEC a vedoucí administrativy. Věří, že v CEITEC jdou příkladem a ukazují, jak by měla spolupráce mezi vědci a administrativou vypadat.
Celý rozhovor si můžete přečíst zde.
10. Jak české grantové agentury podporují ženy a rodiče ve vědě? Díl první
České grantové agentury začaly v posledních letech brát zřetel na nerovné příležitosti pro ženy – matky ve vědě, a ve svých grantech, zejména těch pro mladé vědce, začaly nabízet možnosti, jak skloubit vědu a rodičovství. Jak si mezi sebou stojí jednotlivé české agentury v genderové politice? V prvním díle se podíváme na GA ČR a TA ČR.
Celý text je dostupný zde.
Kliknutím na štítek „nejčtenější 2024” pod titulkem článku najdete nejčtenější články z ostatních měsíců v roce 2024, které budeme postupně do 1. 1. 2025 zveřejňovat.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
