Připravili jsme pro vás malé ohlédnutí za právě končícím rokem. Místo, abychom vás o vánočních svátcích zahlcovali novými texty, připomeneme vám každý den deset nejčtenějších článků daného měsíce roku 2025. Začínáme lednem…
1. Finsko vyřadilo mnoho časopisů MDPI a Frontiers z hodnocení
V prosinci 2024 finský systém hodnocení vědeckých publikací, zvaný Julkaisufoorumi (JUFO), oznámil, že od roku 2025 bude 271 časopisů vydávaných nakladatelstvími MDPI a Frontiers přeřazeno na úroveň 0. Co to znamená? JUFO slouží jako kvalitativní filtr, který podporuje vědce v publikování v renomovaných časopisech, a hodnotí akademické časopisy na škále od 0 do 3, přičemž úroveň 0 označuje časopisy s nejednoznačnou reputací: ty, u kterých zatím nelze spolehlivě vyhodnotit kvalitu, případně odborné časopisy, u nichž nejsou jasná kritéria recenzního procesu.
Zajímá vás více? Čtěte zde.
2. Doktorandky získaly nárok na mateřskou, doktorské studium se započítá do důchodu
V prosinci 2024 podepsal prezident Petr Pavel novelu Zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., která od 1. ledna 2025 přináší důležité zlepšení pro doktorandky. Studentky-rodičky budou mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Další zlepšení pro doktorandky a doktorandy přináší novela Zákona o důchodovém pojištění č. 155/195 Sb., díky které se bude úspěšně dokončené doktorské studium považovat za náhradní dobu pro důchodové pojištění.
Celý článek najdete zde.
3. Blog Radima Hladíka se věnoval Mapě české vědy
Tradiční oborové klasifikace vědy často nedokážou zachytit komplexnost a propojenost současného vědeckého poznání. Metoda mapování vědy, kterou Radim Hladík a kolegové vyvinuli nad daty z českého výzkumného prostředí, nabízí nový přístup, jak tento problém překonat.
Více o klasifikaci vědy podle Radima Hladíka a spol. naleznete zde.
4. Časopis Science se ohlédl za objevy roku 2024
Časopis Science zveřejnil desítku vědeckých objevů roku 2024, které nás významně posouvají vpřed. Mezi ně řadí například injekci chránící před HIV, na níž se podílel i Čech Tomáš Cihlář, RNA pesticidy nebo objev nového typu magnetismu, za kterým stojí mezinárodní tým pod vedením dalšího Čecha – Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Více o objevech roku 2024 si přečtěte zde.
5. Daniel Münich se ve svém blogu zabýval výdaji na VaV
Český statistický úřad v prosinci roku 2024 avizoval nadílku nových statistik z oblasti výzkumu a vývoje. V předstihu si jeden z balíčků rozbalil i Daniel Münich a z mlčenlivých čísel vyrobil trojici zajímavých grafů. Srovnávají Česko se zeměmi EU co do intenzity výdajů na vědu a jejich zaměření na socioekonomické cíle.
Zajímá vás více? Čtěte zde.
6. Pavel Jungwirth: Až nastane čas odejít, zřídím na ústavu tenisové kurty
Fyzikální chemik Pavel Jungwirth převzal cenu Neuron 2024 za celoživotní přínos vědě. Přesto říká, že je potřeba mít v životě i jiné zájmy než jen ty vědecké. Sám kromě špičkové vědy stojí za řadou projektů, třeba soutěží pro mladé chemické vizionáře, stipendiem pro rodiče ve vědě nebo už přes 20 let píše sloupky do Respektu.
Celý rozhovor, který realizovala Tereza Mašínová, si přečtěte zde.
7. Klára Černá: Nový evropský Bauhaus přináší výzkum prostředí, v němž žijeme
„Má-li evropská Zelená dohoda duši, je jí Nový evropský Bauhaus, který rozvíjí kreativitu po celé Evropské unii,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Spojení New European Bauhaus teď slýcháme skoro stejně často jako Green Deal. Co to znamená? A jaké příležitosti představuje pro české výzkumníky? Na tyto otázky v lednu 2025 odpovídala Klára Černá z Technologického centra Praha.
Celý rozhovor, který realizovala Vladislava Vojtíšková, si přečtěte zde.
8. Jiří Chýla se ve svém blogu věnoval vzniku ministerstva pro vědu, o kterém uvažoval už Pavel Bělobrádek
Debaty o zřízení samostatného ministerstva pro vědu a výzkum se vedou už dlouho. Během funkčního období Sobotkovy vlády vypracoval tým vicepremiéra pro výzkum, vývoj a inovace Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) nový zákon o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, jehož hlavním cílem bylo právě zřízení ministerstva pro výzkum a vývoj.
Více se dočtete zde.
9. ERC není nedosažitelnou metou
V textu se zamýšlejí autoři Lyudmyla Tysyachna a Zdeněk Strakoš nad možností dosáhnout na granty ERC: V Česku se traduje, že na granty Evropské rady pro výzkum (ERC) dosáhne jen hrstka vyvolených. A po dlouhou dobu tomu naše výsledky skutečně nasvědčovaly. Řada vědců a vědkyň tak snahu předčasně vzdala s tím, že nemá smysl o tuto téměř nedosažitelnou metu usilovat. A je to škoda.
Postřehy a rady řešitelů ERC si přečtěte zde.
10. Víte, co si přáli ERC grantisté pro rok 2025?
Zeptali jsme se několika držitelů prestižních grantů Evropské rady pro výzkum, tedy ERC grantů, jak hodnotí své dosažené úspěchy v roce 2024 a jaké cíle si kladou do roku 2025. Na otázky šéfredaktorky portálu VědaVýzkum.cz Vladislavy Vojtíškové odpovídali Martin Kozák, David Zbíral a Erin Claire Carson.
Jejich odpovědi naleznete zde.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
