Věda a výzkum na britských univerzitách mají nejenom národní prestiž, ale těší se i velké světové popularitě. Nicméně v souvislosti s Brexitem se začíná toto výjimečné postavení otřásat. Vlivem odchodu Velké Británie z Evropské unie začínají Britské ostrovy opouštět někteří významní vědci.
Univerzity ve Velké Británii se staly velmi důležitým globálním centrem pro mezinárodní profesory, vědce a studenty. Členství v Evropské unii pro ně mělo významný přínos v oblasti posílení výzkumu, mobility zaměstnanců i výměny a přijímání studentů. Přibližně jedna osmina zaměstnanců britských vysokých škol pochází z EU.
Vědci odcházejí
Už nyní se však spekuluje o tom, že od chvíle, kdy byly oznámeny výsledky referenda o setrvání v EU, odešlo více než 10 000 vědců. A tento odliv stále pokračuje stejnou rychlostí. Samotné Skotsko přišlo téměř o 2500 akademických pracovníků. Vědci pracující v Británii pochopili, že není dobré čekat s rozhodnutím na to, zda se věda a výzkum v zemi zase dají dohromady.
A to je příležitost pro ostatní evropské země. Evropa si bude chtít nově příchozí nebo navrátilce hýčkat. V Německu byl například udělen rovnou titul profesor vědci z přicházejícímu z Anglie. Ale i doktorandi a postdoktorandi si budou více rozmýšlet pokračování na anglických univerzitách, pokud se odborníci v jejich oboru přesunou na jiná místa.
Daniel Münich, ekonom zabývající se výzkumem v oblasti ekonomie trhu práce a vzdělávání, se už v roce 2016 zamýšlel ve svém blogu nad odchodem vědců z Velké Británie. Podle něj se ale Česká republika na velký příliv anglických vědců připravovat nemusí, protože dle něj podmínky u nás stále nejsou pro zahraniční vědce tak přitažlivé.
Financování univerzit je ohroženo
Ulf Schmidt, který působil jako vedoucí v centru historie medicíny a etiky na univerzitě v Kentu, se po mnoha letech strávených ve Velké Británii stěhuje do Německa na univerzitu v Hamburgu. Vytváří zde stejné centrum, jako již vybudoval v Anglii.
Kromě masivního odlivu mozků vidí Schmidt problém především ve financování britských univerzit. Vysokoškolský sektor je založený na poplatcích za studium a tedy na lidech, kteří budou chtít zaplatit. Pokud nastane odliv významných akademických osobností, pozbydou univerzity na atraktivitě, sníží se počet platících studentů a bude to mít dopad na financování.
Václav Štětka, odborník na mediální studia a politickou komunikaci působící na Loughborough University, v dubnovém rozhovoru pro Vědavýzkum.cz řekl: „Řada univerzit čerpá významnou část prostředků na výzkum z evropských grantových zdrojů. Obrovskou nejistotu cítí také většina občanů zemí EU, kteří na zdejších univerzitách pracují a nyní musejí vyřizovat povolení k pobytu pro sebe a své rodiny, přičemž podmínky, za kterých tu budou moci nadále žít a pracovat, jsou v některých oblastech nejasné a stále se mění.“
Je horší odliv peněz nebo vědců?
I když je Velká Británie významným přispěvovatelem do evropských fondů, je také jejich velkým příjemcem. Podle statistik zveřejněných před referendem o Brexitu, přispěli Angličané na výzkum a vývoj částkou 5,4 miliardy eur, ale na podporu v této oblasti obdrželi 8,8 miliardy eur.
Pokud se podíváme na celkový objem peněz, který šel do výzkumu a inovací ve Velké Británii, z Evropské unie proudila pouhá tři procenta. Jak tedy vysvětlit rozdíl mezi množstvím přijatých evropských peněz a pozitivním způsobem, jakým jsou tyto peníze vnímány? Jde o to, že finance nejsou rozdělovány rovnoměrně. Některé instituce a obzvlášť některé obory byly na financování z EU závislé. Vysoký podíl financování z Evropské unie například putoval do oblasti archeologie, řeckých a latinských studií nebo softwarového inženýrství.
Podle Centre for Global Higher Education je ale financování z evropských fondů jenom špička ledovce. Nevyčíslitelná je hodnota spolupráce, tvorba mezinárodních konsorcií a výměnných stáží na výzkumných centrech.
Tvorba nové imigrační politiky
Tím, že britská vláda prosazuje agendu na posílení postavení vědy a výzkumu ve Velké Británii po odchodu z EU, vzniká jedinečná příležitost vytvořit imigrační systém, který je vhodný pro daný účel. Místní univerzity intenzivně spolupracují s vládou na zajištění toho, aby byl imigrační systém co nejvstřícnější pro vědecké pracovníky.
Zároveň se může otevřít tok vědců z úplně jiných částí světa. Může jít například o Hongkong, protože premiér Boris Johnson nabídl během června pracovní vízum pro 3 miliony hongkongských občanů.
Velká Británie se také snaží nalákat talenty pomocí stipendií, jako jsou například Newton International Fellowships. Od konce února existuje i nové globální vízum pro talenty. Vědci a výzkumní pracovníci se teď mohou dostat do země na základě jejich akademické způsobilosti namísto zdlouhavého procesu přes imigrační úřad.
Plán, jak navzdory výše popsaným trendům udržet v zemi vysokou úroveň vědy, je obsažen v dokumentu UK Research and Development Roadmap, ve kterém se tamní vláda zavázala k výraznému navyšování prostředků. „Už v roce 2024 Britové chtějí z veřejného rozpočtu do vědy a výzkumu investovat 22 miliard liber ročně, což je dvojnásobek současného stavu. Tyto prostředky by měly přinést nové produkty, technologie, služby i pracovní místa,“ uvedl pro portál Vědavýzkum.cz Otakar Fojt, vědecký diplomat britské Science and Innovation Network.
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
Zdroj: The Guardian, UK in a changing Europe, Universities UK
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
