Spojené království se zaručilo financovat všechny britské projekty v H2020, které budou podány před odchodem z EU a přitom úspěšně projdou hodnotícím procesem. Závazek zahrnuje také programy, které jsou dvoustupňové. I u těchto stačí, když je první žádost odeslána před odchodem Spojeného království z EU.
Už 13. srpna 2016 britský ministr financí oznámil, že „britské podniky a univerzity mohou pokračovat v soutěžích o evropské projekty ve vědeckém programu Horizon 2020 po celou dobu setrvání Spojeného království v EU a Spojené království společně s Evropskou komisí zajistí financování projektů. Vláda Spojeného království se zavazuje, že veškeré platby za britskou spoluúčast na projektech H2020, které padnou do období po odchodu Spojeného království z EU, plně uhradí.“ Toto prohlášení brzy po referendu o vystoupení Spojeného království z EU uklidnilo mezinárodní vědecká konsorcia a britské týmy se dál aktivně zapojují do H2020. Přesto se začaly množit dotazy a hlavní z nich byl, jestli musí mít projekt k termínu brexitu, tedy 29. března 2019, už podepsanou oficiální dohodu s Evropskou komisí, anebo musí být Evropskou komisí schválen k financování, anebo stačí, když bude k tomuto termínu podán.
V úterý 18. července 2017 vystoupil britský ministr pro vědu Jo Johnson na konferenci k založení ERIC konsorcia o strukturální biologii a uklidnil všechny britské i evropské vědce: „Britská vláda zaručuje financování britského podílu v projektech Horizon 2020, které byly podány před odchodem Spojeného království z EU a úspěšně prošly hodnotícím procesem.“ Není třeba mít podepsanou konsorciální dohodu, ani souhlas s financováním projektu v rámci H2020, stačí, když je projekt odeslán před odchodem Spojeného království z EU.
A dál dodává: „Uvědomujeme si, že ne všechny projekty Horizonu 2020 jsou financovány stejným způsobem. Britská vláda se zavazuje plně uhradit britský podíl i v takových projektech, které nejsou přímo administrovány Evropskou komisí, ale přesto udělují financování v rámci Horizonu 2020. A náš závazek zahrnuje také programy, které jsou dvoustupňové. I u těchto stačí, když je první žádost odeslána před odchodem Spojeného království z EU.“ Tato dobrá zpráva potěší především projekt HiLASE Fyzikálního ústavu Akademie věd, který už uspěl ve druhém kole EU teamingu a projekt CETOCOEN Excellence Masarykovy univerzity, který spolupracuje s University College London, ETH v Curychu a konsorciem pro biobanky a biomolekulární výzkum BBMRI a do druhého kola se teprve připravuje.
Věda je dnes mezinárodní činnost, a přestože se Spojené království rozhodlo opustit EU, vědecká spolupráce s Evropou pokračuje a roste. Garance té nejlepší možné varianty financování britských týmů v současném programu H2020 je důkazem, že Spojené království svou spolupráci myslí vážně. V úterním projevu britský ministr Jo Johnson oznámil investici 11 milionů liber do dvou nových konsorcií v oblasti kryoelektronových mikroskopů na univerzitách v Glasgow, Leicesteru a Oxfordu. Oznámil také investici 22 milionů liber do nového zařízení vysokoenergetické jaderné magnetické rezonance pro biomedicínské účely a dalších 100 milionů liber na založení nového vědeckotechnického centra Rosalin Franklinové pro zobrazovací metody a objev nových léčiv. Je vidět, že britská věda nestojí na místě ani o prázdninách.
Celý projev ministra Jo Johnsona v angličtině naleznete zde.
Často kladené otázky na britský závazek financování projektů H2020 jsou zveřejněny zde.
Autor: Otakar Fojt
