hlavní partner portálu
Začátkem března byly zveřejněny výsledky mezinárodního žebříčku QS World University Rankings by Subject 2020. Absolutním vítězem se stal Massachusetts Institute of Technology (MIT), který byl nejlépe hodnocenou univerzitou hned ve 12 oborech. V první stovce se objevila i Univerzita Karlova, a to hned ve dvou oborech. Vedle již tradičně výborně hodnocené geografie do ní nově pronikla i v oboru anatomie a fyziologie.
Zatímco se globální krize v souvislosti s pandemií koronaviru COVID-19 prohlubuje, vlády z celého světa investují nouzové prostředky na výzkum účinné léčby nové choroby. I přesto vývoj nových terapeutických prostředků zabere mnoho měsíců.
Tlak na omezování akademických svobod v Brazílii ze strany vlády krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara se stále stupňuje. Po četných útocích na členy akademické komunity a ostrém krácení rozpočtů veřejných vysokých škol nyní ministerstvo vydalo nařízení, že na zahraniční konference smí vycestovat pouze jeden akademik za instituci.
Cestování se stalo nedílnou součástí akademické práce. Ať už jde o stáže, konference či pravidelná setkání mezinárodních týmů, vědu již lze bez cestování dělat jen obtížně. V době klimatické krize se však hledají nové, šetrnější způsoby – v oblibě jsou například virtuální konference.
Japonská vláda ohlásila financování šesti velkých vědeckých misí, které chce splnit do roku 2050. Mají řešit aktuální problémy japonské společnosti. Mezi zvolené výzkumné cíle patří například roboti, kteří budou mít stejné fyzické dovednosti jako lidé, či řešení problému rapidního stárnutí populace.
Problémy s peer-review hodnocením grantových přihlášek se diskutují již poměrně dlouho. Nový Zéland nedávno zavedl systém, v němž určitou část finančních prostředků na výzkum přiděluje formou loterie. Studie ukazuje reakce na tento nový systém.
Asociace evropských univerzita (EUA) vydala pravidelnou zprávu o veřejném financování vysokoškolských systémů v evropských zemích Public Funding Observatory Report. Letošní desáté vydání obsahuje analýzu dlouhodobých trendů financování v období 2008 – 2019 v celkem 34 evropských státech.
V Polsku po několika aktuálních incidentech začínají připravovat zákon, jehož cílem je posílit ochranu svobody slova v akademickém prostředí. Polská akademická obec se však nemůže shodnout – jde o ochranu akademických svobod či o podporu radikálně konzervativní rétoriky?
Prvenství je při výzkumu zásadní věc. Ten, kdo první přijde s průlomovým objevem či novou technologií, získá patenty, peníze i respekt vědecké komunity. Jak ale ukazuje příklad optogenetiky, otázka prvenství může být komplikovanější, než se na první pohled zdá.
Postavení českých vysokých škol se v žebříčku zemí s rozvíjející se ekonomikou, až na výjimky, rok od roku zhoršuje. Jako u mnoha dalších žebříčků je to způsobeno především zvyšujícím se počtem institucí zahrnutých do srovnání. Můžeme mluvit i o zaostávání sektoru českého vysokého školství za některými progresivnějšími státy?
