Czexpats in Science
Stovky talentovaných českých vědců během své kariéry vycestují sbírat zkušenosti na nejkvalitnější světové univerzity. Následný návrat do ČR pro ně ovšem není jednoduchý, ti nejtalentovanější často zůstanou v cizině natrvalo a dochází tak k významnému odlivu lidského kapitálu. Tři mladé české vědkyně se proto rozhodly založit iniciativu Czexpats in Science s cílem propojit české vědce pracující v zahraničí, usnadnit předávání zkušeností jak s výjezdem, tak s návratem, a zprostředkovat kontakt s českým vědeckým prostředím i těm, kteří se do Česka vracet neplánují. Jedná se o vůbec první platformu v ČR, která pomáhá českým vědcům v zahraničí.
„Je báječné, že se zase můžeme potkat!“ nejčastější věta, která zaznívala z úst vědců a vědkyň se zahraniční zkušeností u kávy v pražském CIIRC ČVUT, ale i prostřednictvím online avatarů. Ve středu 21. prosince se konala tradiční czexpats Konference pod stromeček, letos poprvé v hybridním formátu.
Iniciativa Czexpats in Science spojující české vědce a vědkyně se zahraniční zkušeností do nového roku vykročí s novým ředitelem. Molekulární biolog Matouš Glanc se nové role naplno ujme od dubna 2023.
Na konci srpna 2022 uspořádala inciativa Czexpats in Science networkingové setkání vědců, kteří mají zkušenosti s novými začátky v nových zemích a na nových pracovištích. Jaké byly zkušenosti různých vědců a vědkyň? A co v takových situacích radí ostatním?
Jak skloubit vědeckou kariéru v zahraničí s partnerským životem? Lze najít ideální místo pro oba? O kolik složitější je cestovat s dětmi? To je jen několik z mnoha témat, o kterých se mluvilo na další debatě ze série #Czexpatsonline, jež pořádá iniciativa Czexpats in Science.
Experimentální fyzička Helena Reichlová se pro blog Czexpats in Science podělila o svoji zkušenost s postdoktorským studiem v Německu. V Drážďanech strávila čtyři roky, které zvládla sladit i s rodinou, a přesto to pro ni byla neméně obohacující zkušenost.
Strukturní biolog Jakub Zeman reflektuje své zkušenosti jakožto začínajícího vědce během koronavirové pandemie. Přečtěte si o jeho příjezdu do Bordeaux a následně Mnichova, kde na vlastní kůži zažil německou mentalitu.
Na první konferenci Czexpats in Science si pamatuju, jako by to bylo včera. Po čtyřech letech doktorátu, který nikam nevedl, jsem byla psychicky vyčerpaná a pomalu se začala smiřovat s myšlenkou, že s vědou skončím.
V pondělí 7. března proběhla první debata ze série #Czexpatsonline na téma „Postdoc a co dál? Hledání další kariéry nejen v akademii“. Účastnilo se padesát vědců a vědkyň z Česka i zahraničí, kteří sdíleli nejrůznější strategie další kariéry.
V tomto textu vám na základě své zkušenosti přiblížím, jak vypadá zakládání vlastní výzkumné skupiny na univerzitě v USA. Zahrnu proces od pohovoru až po několik prvních let vedení skupiny. Věnuji se pouze univerzitám a oboru přírodních věd, proces se trošku liší u národních laboratoří nebo výzkumných institutů, které nemají studenty, stejně tak jsou kritéria jiná v humanitních oborech.
Mobilita, mobilita, mobilita… to je klíčové slovo, se kterým se každý začínající vědec bezpochybně setká. O plánování pobytů v cizině, o administrativě spojené se stěhováním a sháněním víz, o shánění grantů na výjezd a konečně i o hledání škol a školek pro potomky bylo napsáno už bezpočet blogů. Jak ale tyto změny vidí právě děti stěhujících se vědců se člověk nikde moc nedočte.
