
Czexpats in Science
Stovky talentovaných českých vědců během své kariéry vycestují sbírat zkušenosti na nejkvalitnější světové univerzity. Následný návrat do ČR pro ně ovšem není jednoduchý, ti nejtalentovanější často zůstanou v cizině natrvalo a dochází tak k významnému odlivu lidského kapitálu. Tři mladé české vědkyně se proto rozhodly založit iniciativu Czexpats in Science s cílem propojit české vědce pracující v zahraničí, usnadnit předávání zkušeností jak s výjezdem, tak s návratem, a zprostředkovat kontakt s českým vědeckým prostředím i těm, kteří se do Česka vracet neplánují. Jedná se o vůbec první platformu v ČR, která pomáhá českým vědcům v zahraničí.
V tomto textu vám na základě své zkušenosti přiblížím, jak vypadá zakládání vlastní výzkumné skupiny na univerzitě v USA. Zahrnu proces od pohovoru až po několik prvních let vedení skupiny. Věnuji se pouze univerzitám a oboru přírodních věd, proces se trošku liší u národních laboratoří nebo výzkumných institutů, které nemají studenty, stejně tak jsou kritéria jiná v humanitních oborech.
Mobilita, mobilita, mobilita… to je klíčové slovo, se kterým se každý začínající vědec bezpochybně setká. O plánování pobytů v cizině, o administrativě spojené se stěhováním a sháněním víz, o shánění grantů na výjezd a konečně i o hledání škol a školek pro potomky bylo napsáno už bezpočet blogů. Jak ale tyto změny vidí právě děti stěhujících se vědců se člověk nikde moc nedočte.
V pátek 10. prosince 2021 se konal čtvrtý ročník již tradiční Czexpats vánoční konference. Letošním ústředním tématem byla Otevřenost české vědy a díky online formátu se připojili čeští vědci a vědkyně z celého světa.
Univerzity v USA jsou brány jako jedna z nejatraktivnějších destinací studentů z celého světa, kteří chtějí studovat v zahraničí. Pro potenciální zájemce z České republiky se zde pokusím shrnout pár rad a zkušeností na základě svého působení na Graduate School (postgraduální škole) americké univerzity. Samozřejmě je to jen moje osobní zkušenost a je jen z jedné konkrétní instituce, ale snažím se popsat situaci tak, jak si představuji, že platí i obecněji.
Pokud jste aspoň trochu jako já, tak s oblibou trávíte dlouhé hodiny soustředěním se nad učivem. Zatímco však škola byla povinností, biochemie je pro mě koníčkem a vysněným životním posláním.
Sir Henry Wellcome Fellowship je čtyřletý osobní grant, který dává výzkumníkovi plat a určitou částku na výzkumné výdaje. Umožní mi se věnovat výzkumu arytmií u diabetiků, což je zásadní, ale překvapivě málo prozkoumané téma. Těžiště projektu bude na University of Oxford, s ročním pobytem na UC Davis.
Jsme česká rodina bydlící už přes dva roky na severu Nizozemska ve městě Groningen. Oba s mým mužem jsme sem přišli za postdokem, tedy za dalším krokem naší akademické kariéry. Doposud jsme následovali vědecký žebříček a dařilo se nám ho skloubit se stěhováním po Evropě i se starostí o dvě malé děti. Po první postdocké zkušenosti a po pár letech života v cizině jsme se ale rozhodli pokračovat každý jinak. Jeden z nás chce jít dál po akademické dráze, ale druhý chce raději zkusit štěstí v soukromých firmách.
Michal H. Kolář, vedoucí Laboratoře dynamiky biomolekul na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT, obdržel cenu německé Nadace Alexandera von Humboldta pro rok 2021. Ta ji uděluje svým bývalým stipendistům a nositelům vědeckých grantů na realizaci inovativních komunitních projektů.
Iniciativa Czexpats in Science spouští dotazník určený českým vědcům žijícím v zahraničí. Cílem dotazníku je zjistit, jaké byly cesty těchto výzkumníků do zahraničí či zda se chtějí vrátit do Česka.
Předesílám, že nejsem odborníkem na právo ani předpisy EU. Jen jsem se při rodinném stěhování z Francie něco přiučila o problematice přenosu sociálního a zdravotního pojištění. A tak jsem se pro vás, kolegy czexpaty, rozhodla shrnout informační zdroje a přidat svoje zkušenosti. Snad někomu při stěhování pomůžou.