Postdoktorandi, mladí vědečtí pracovníci, kteří po získání doktorského titulu pokračují v akademické dráze, představují důležitou dynamickou sílu našich univerzit. Jsou to nadějní výzkumníci na cestě stát se vedoucími osobnostmi ve svých oborech. V této fázi své kariéry však nejdříve potřebují rozvinout odbornou nezávislost, schopnost řídit vlastní výzkumné projekty a mnoho dalších dovedností. Při tom čelí mnoha výzvám a překážkám.

Experimentální biofyzik Miroslav Kloz zkoumá molekulárně-biologické procesy v reálném čase prostřednictvím moderních laserů. A jak sám říká, za svou vědeckou kariéru vděčí náhodným příležitostem, například vzniku moderního centra ELI Beamlines, ve kterém působí po návratu z Nizozemí.

Technologické centrum Praha připravilo přehled novinek za měsíc červen. Přečtěte si o nových videích o etice v projektech Horizont Evropa, seznamte se s přípravami 10. rámcového programu pro výzkum a inovace, zjistěte, jaký byl první Mutual Learning Event z celkem pěti plánovaných.

Když se řekne chemie, mnoho lidí si představí laboratorní přípravu chemických látek za toxických podmínek. Mladý vědec Athanasios Markos, který je čerstvým držitelem startup grantu Nadace Experientia, však chce ve svém výzkumu tvořit molekuly, aniž by narušoval přirozené fungování živých systémů.

Tento blog nebude jazykovědný, jak by se mohlo zdát z titulku – na to si jako „jazykozpytec amateur“ netroufnu. I když diskuse o tom, zda sousloví „chemička s fyzičkou“ znamená dvě dámy zabývající se přírodními vědami, jednu odbornici s dobrou fyzickou kondicí nebo pracovní vztah továrny s fyzikální odbornicí, by mohla být humorná.

Objev, který neunikl pozornosti nobelisty, postdoktorandský pobyt na Stanfordu, zavedení dvou nových fyzikálních veličin a ambiciózní vize. Martin Srnec toho má za sebou hodně. Jak nyní využije štědrou Akademickou prémii?

Výzkum vztahu mezi literaturou a společností, potažmo literární vědou a sociologií, otevírá dveře k novému chápání jak literárních děl, tak společenských kontextů, v nichž tato díla vznikají a dále existují. Podpořený projekt JUNIOR STAR Jana Váni z Ústavu pro českou literaturu AV ČR se zaměřuje na syntézu různých teoretických přístupů a jejich aplikaci v praxi.

Konec školního roku přináší některým dětem radost, některým obavy z vysvědčení. Jak by se měly proměnit naše školy, aby u dětí neklesala po nástupu do školy zvídavost? Lze odpovědi na tuto otázku podložit výzkumem? I tomu se věnuje nová výzkumná skupina Scio Research. V rozhovoru zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl popisuje smysl výzkumné skupiny, spolupráci s veřejnými výzkumnými organizacemi a odpovídá i na otázku, jak reagovat na vysvědčení.  

Ve spolupráci Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně a firmou Propsyco s.r.o byla vyvinuta unikátní diagnostická metoda pro objektivní hodnocení vývojové dysgrafie. Odborníkům ze školských poradenských zařízení a pracovišť pomůže s diagnostikou a hodnocením poruch psaní u dětí mladšího školního věku.

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Přihlaste se na odbornou stáž v oblasti výzkumu. Dozvíte se také o nové Evropské solární akademii či vybraných Regionálních inovačních údolích. Zapojit se můžete do konzultace k prioritám NEB.