Letošním laureátem nejvyššího ocenění v oblasti vědy a výzkumu, Národní Ceny Česká hlava, je molekulární biolog Václav Hořejší. K této příležitosti vám přinášíme rozhovor s oceněným vědcem. Jaký dle jeho názoru bude mít současná pandemie dopad na českou vědu? A čím si vysvětluje stále velmi nízkou účast českých výzkumníků v rámcových programech Evropské unie? Na tyto i další otázky odpovídá v následujícím rozhovoru.

Bez slavnostního vyhlášení výsledků, zato s rekordním počtem přihlášek. Tak by se dala ve zkratce popsat soutěž Věda fotogenická 2020. Oceněné snímky budou od poloviny prosince 2020 do půlky března 2021 viset v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze. Otevření výstavy pro veřejnost bude záležet na aktuálních vládních nařízeních.

Přinášíme rozhovor s poslankyní Evropského parlamentu Martinou Dlabajovou, se kterou jsme si povídali o novinkách ve vyjednávání o budoucím rozpočtu EU. Nemalé prostředky z něj půjdou v příštích sedmi letech na vědu a výzkum, což může otevřít zcela nové příležitosti také pro české vědce a výzkumníky.

Největší talenti mladé generace zabývající se otázkami životního prostředí. Kdo jsou ti, do kterých vkládáme naději, že vyřeší naše environmentální problémy? V rámci Česka budeme mít možnost se s nimi seznámit 3. prosince 2020 na velkém finále studentské soutěže Czech Envi Thesis. Představí se v něm pět nejlepších studentek a studentů, kteří uspěli v konkurenci 62 studentů z 14 vysokých škol napříč Českem.

V mých očích byla zkušenost odjet na postdoc do zahraničí okořeněná pachutí hořkosti. O tom, že pobyt vědce v zahraničí může mít i stinné stránky a negativní dopad na duševní zdraví, píše biochemička Eva Doležalová.

Letošní online Noc vědců vrcholí v pátek 27. listopadu 2020, ale jednotlivé programové položky budou na webu nocvedcu.cz dostupné i v následujících týdnech. Program s tématem Člověk a robot nabídnou nejen vysoké školy, ale také vědecká a výzkumná centra nebo hvězdárny či planetária po celé ČR. Nově bude připravený program pro neslyšící a připojí se i Eurocentra.

Soběstačné stanice na Měsíci? Výroba kyslíku a vodíku z měsíční vody? Těžba minerálů z asteroidů? To vše jsou cíle nového centra v Lucembursku, které se zaměří na inovace v oblasti využívání vesmírných zdrojů. Ty přitom mají obrovský ekonomický potenciál.

Portál Vědavýzkum.cz pořádal 10. listopadu konferenci Science Communication 2020 s podtitulem Jak a proč komunikovat vědu. Jedním z přednášejících byl i vědecký atašé Britské ambasády v Praze, Otakar Fojt. Ve své funkci působí od roku 2003. Na konferenci přednesl poznatky o dobré praxi ve Velké Británii.

Řadu let se věnuje tzv. fuzzy modelování – metodám z oblasti soft computingu a vývoje matematických nástrojů, které umožňují vyvíjet algoritmy, jež dokážou nahradit člověka v automatickém řízení technologických procesů. Kde vidí budoucnost svého oboru a jaké jsou podle něj podmínky pro vědu v Česku? Přinášíme rozhovor se zástupcem ředitele Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity Martinem Štěpničkou.

Je tu sedmý díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR. Vystupujeme na samotný vrchol vědecké kariéry. Všeobecně známí, renomovaní a respektovaní seniorní vedoucí skupin představují znalostní, vědeckou, pedagogickou, morální a lidskou excelenci České republiky. Tvoří jádro české vědy.