Aktuální pandemie koronaviru mimo jiné uzavřela také knihovny. Akademičtí pracovníci, studenti a pedagogové ale i v této situaci potřebují přístup k odborným knihám a článkům. Národní technická knihovna (NTK) se proto rozhodla zpřístupnit ze svého fondu všechny digitalizované tituly.

Přijde mi, že český stát, tedy hlavně vláda a její ministerstva, nevyužívají dostatečně možností, které jim v boji proti covid-19 nabízí česká věda. Udělal jsem si narychlo a zběžně přehled resortně orientovaného výzkumu v Česku a Německu. Rozdíl je to diametrální. Pokud mi něco důležitého uniklo, dejte mi prosím vědět.

Každoroční hodnocení Evropské výzkumné rady (ERC) ukazuje, že téměř pětina projektů, které financuje, vede k vědeckým průlomům a dalších téměř 62 % přineslo významné vědecké objevy. Z výsledků také vyplývá, že ty nejrizikovější projekty s odstupem přináší ty nejzajímavější vědecké výsledky.

Podvečer oslav 17. listopadu patří již tradičně slavnostnímu setkání akademické obce Univerzity Karlovy ve Velké aule Karolina a předání ocenění pro studenty, pedagogy, vědce a další osobnosti UK. V tomto ani letošní rok nebyl výjimkou, i když kvůli probíhající koronavirové pandemii bylo Karolinum nezvykle ztichlé – bez diváků, kteří z pohodlí domova sledovali online přenos.

Česko má v oblasti nanovláken velmi silnou pozici – postavenou na technologii Nanospider, staré necelých dvacet let. „Díky ní jsme předběhli svět a dokážeme vyrábět nanovlákna v té nejvyšší kvalitě,“ říká Lenka Mynářová, spolumajitelka společnosti Nafigate, která rozjíždí výrobu nanomembrán pro roušky a respirátory, ale i filtraci vody a vzduchu.

Vláda na svém jednání v pondělí 16. listopadu schválila návrh na jmenování dvou nových členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Jsou jimi Marián Hajdúch, který je ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, a Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Už několik let funguje na Univerzitě Karlově specializované Herzlovo centrum izraelských studií (HCIS). Vede jej doktorka Irena Kalhousová, která vystudovala politologii v Jeruzalémě, evropská studia v Cambridge a doktorát z mezinárodních vztahů získala na London School of Economics. Nyní působí na Fakultě sociálních věd UK, často vystupuje v médiích.

V polovině října skončila soutěžní lhůta páté veřejné soutěže na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ve společenských a humanitních vědách a umění ÉTA vyhlášené Technologickou agenturou ČR. Zájem o podporu byl již tradičně vysoký.

V přípravě konkrétních politických kroků naslouchá Evropská komise hlasu sedmičlenné skupiny nezávislých vědeckých poradců, tzv. Group of Chief Scientific Advisors. Nově byla její členkou jmenována předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, expertní skupinu doplní od května 2021. Řešit zde bude mimo jiné i zvládání budoucích pandemií.

Šestým dílem seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR přicházíme mezi juniorské vedoucí skupin. Mají podporu výzkumné instituce, uspěli v grantové soutěži, získali finance na svůj projekt a vedou vlastní nezávislou výzkumnou skupinu. Jak dál financovat svůj tým?