Díky podpoře Evropské komise z programů Erasmus+ a Horizont 2020 vznikne v Evropě celkem 24 nových univerzitních aliancí. Ty doplní 17 stávajících uskupení, která uspěla v loňské výzvě. Za Českou republiku se do spolupráce nově zapojí Univerzita Palackého v Olomouci a České vysoké učení technické v Praze.

„Věda nemá hranice. Když se kolem sebe díváte s očima otevřenýma, mohou vás napadat přesahy do úplně nových vědních disciplín, a to mě na vědě moc baví,“ říká Petr Kovaříček, vedoucí výzkumné skupiny, která díky start-up grantu Nadace Experientia vznikne od ledna 2021 na VŠCHT v Praze. 

Evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělání, mládež a sport Maryia Gabriel zdůrazňuje potřebu podporovat nejlepší evropské výzkumníky a inovátory v boji proti pandemii koronaviru a přípravách na případná budoucí ohrožení. Oceňuje dosavadní výsledky sbírky na obnovu Evropy a vyzdvihuje roli inovací na cestě z krize.

Ředitelka Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Eva Bártová a zástupce ředitele pro vědu výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity Karel Říha se stali členy prestižní Evropské asociace molekulární biologie (EMBO). Členství jako uznání výjimečné vědecké práce a úspěchů v oblasti věd o živé přírodě získalo celkem 63 vědců z 25 zemí světa.

Během koronavirové pandemie se vědcům v mnoha zemích světa podařilo veřejnosti ukázat, proč je věda pro současný svět tak zásadní. Potenciální ekonomická krize však také řadu vědců a vědeckých projektů významně ohrožuje. Někteří odborníci nyní varují, že bez vhodných opatření věda přijde o celou generaci mladých výzkumníků.

V posledních dnech rozvířil veřejný prostor článek profesora Tomáše Hudlického z Kanady, který kritizoval dle jeho mínění přílišné zvýhodňování žen a různých menšin v konkurzech na pozice ve vědě. Článek byl stažen, což vyvolalo pobouření části akademické obce. Na portálu Vědavýzkum.cz vyšly články Marcely Linkové (1, 2) a Lenky Žákové se vzájemně protichůdným hodnocením názorů T. Hudlického.

Rozšíření a prohloubení multidisciplinární spolupráce, kvalitní základní a aplikovaný výzkum i hledání nových výzkumných směrů, které mají šanci uspět v mezinárodních grantových soutěžích a přispět k řešení globálních problémů. To jsou jen některé z úkolů Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), jenž na Univerzitě Palackého v Olomouci (UP) začne fungovat od 1. října 2020.

Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová imigrační omezení, která ovlivní život lidem pracujícím v oblasti vědy a technologií. Spojené státy zřejmě do konce roku přestanou vydávat určité kategorie víz pro zahraniční pracovníky. Trumpova administrativa chce tímto krokem upřednostnit pracovní místa pro občany USA a zmírnit tak ekonomické dopady pandemie koronaviru.

S profesorem a popularizátorem vědy Jaroslavem Petrem o tom, jak firmy zacházejí s vědeckými informacemi a do jaké míry to může ovlivnit veřejné mínění o významu vědy.

V červnu letošního roku vyšla analýza, jež zkoumá rozdíly ve výzkumu a vývoji mezi takzvanými novými členskými státy (EU13), které vstoupily do EU po roce 2004, ve srovnání se zbylými státy EU. Byla zpracována panelem STOA při Evropském parlamentu (Panel for the Future of Science and Technology) za přispění expertů z Technologického centra AV ČR.