Mezi mzdami akademiků panují obrovské rozdíly, ukazuje analýza
- Autor článku: ne
- Zdroj: Šimon Stiburek
Průměrná mzda akademiků v roce 2022 přesahovala 62 tisíc Kč, ale rozdíly mezi jednotlivými fakultami byly obrovské. Analýza ukazuje, že rozdíly v odměňování odrážejí mimo jiné velké disproporce ve financování výzkumu v různých oborech a velkou koncentraci výzkumných zdrojů na malém počtu fakult. Roli nicméně hrají také výrazně odlišné počty studentů na jednoho akademika na jednotlivých fakultách a další faktory. Zajímavé je, že i u srovnatelných fakult na různých vysokých školách se významně liší příspěvek na jednoho studenta, což zřejmě odráží (mimo jiné i) odlišné přístupy jednotlivých univerzit k vnitřnímu rozdělování institucionálních zdrojů.
- Základní údaje
- Šimon Stiburek
- Analýzy
Žebříčky nejcitovanějších vědců – o čem skutečně vypovídají?
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Přehledy nejcitovanějších vědců, jako Highly Cited Researchers a World’s Top 2 % Scientists, jsou často vnímány jako ukazatele vědecké prestiže. Jejich metodologie je založena na několika kritériích, ovšem vědeckou kvalitu nelze redukovat na jednoduché metriky. Přes určitou vypovídací hodnotu jsou tyto seznamy zároveň předmětem kritiky – nejen kvůli technickým omezením v přesnosti, ale i následkem přecenění této vypovídací hodnoty. Jak tyto přehledy interpretovat a jakou váhu jim přikládat?
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Analýzy
Freedom to Operate: Klíčový krok transferu, který se nevyplatí odkládat
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 30.6.2026
- Textové pole: UNICO
„Nejdražší analýza je ta, kterou uděláte příliš pozdě.“ Jak mít patentová rizika akademických spin-offů včas pod kontrolou? Strávíte tři roky vývojem, úspěšně projdete prvním investičním kolem, podepíšete smlouvu – a pak dostanete dopis od právního zástupce firmy, o které jste ani neslyšeli. Jejich patent z roku 2019 pokrývá klíčový princip vašeho produktu. Nemusí dokázat, že jste ho kopírovali. Stačí, že ho používáte.
Covid-19 zvýšil regionální nerovnosti v úmrtnosti, nejvíce postihl nejzranitelnější regiony
- Autor článku: ne
- Zdroj: SYRI
Pandemie covid-19 nejvíce zasáhla nejzranitelnější české regiony, které měly problémy už před touto krizí. Regionální rozdíly v úrovni úmrtnosti se zvýšily, přičemž hlavní roli hrála struktura obyvatelstva a také akceptace, resp. neakceptace preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.
- Základní údaje
- SYRI
- Analýzy
Jaké změny přinesou úpravy Metodiky hodnocení výzkumných organizací – zpráva z konference
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Rada pro výzkum, vývoj a inovace uspořádala ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze 19. 2. 2025 konferenci o Metodice hodnocení výzkumných organizací. Zaměřila se na problematiku hodnocení vysokých škol a na aktualizaci metodiky hodnocení. Jaké byly důvody aktualizace Metodiky 2017+, jaké konkrétní změny proběhly a v jaké fázi se nachází Metodika 2025+, podle které budou letos hodnoceny vysoké školy?
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Analýzy
Doživotní docentury a profesury nemění ani novela vysokoškolského zákona. Jak je to v zahraničí?
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Česká republika stále uděluje doživotní tituly docent a profesor a na jejich základě přiřazuje nositelům určité pravomoci. Změnu nepřinesla ani novela vysokoškolského zákona. Ve většině zahraničních zemí je přitom zaveden systém pozic vázaných na určitou funkci a období. Na to, že je akademický systém v ČR zastaralý, upozorňuje mnoho odborníků.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Analýzy
Zázraky? Věda! Plzeňský kraj má svoji zábavnou vědeckou talk-show
- Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026
- Textové pole: Get Smart Plzeňský kraj
Pod značkou inovačního marketingu Plzeňského kraje GetSmart se 19. května odehrála premiéra nové zábavné vědecké talk-show Zázraky? Věda! s Vladimírem Kořenem a jeho hosty. Vyprodaný sál v Domažlicích poznal zblízka pětici zajímavých osobností, dozvěděl se zajímavosti z oblasti inovací a pobavil se při soutěžních otázkách. Talk-show se tedy rozhodně nekonala naposledy.
Vyučující na vysokých školách pořizují řadu věcí z vlastních peněz, zjistil průzkum
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysokoškolský odborový svaz
Vyučující na vysokých školách si z vlastních peněz pořizují řadu věcí, které jsou spojeny s jejich prací. Průměrná mzda vyučujících činí zhruba 39 tisíc korun, většina je s touto výší nespokojená. Většina také pracuje více než 40 hodin týdně. To zjistili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří v listopadu 2024 uskutečnili průzkum mezi pedagogy vysokých škol.
- Základní údaje
- Vysokoškolský odborový svaz
- Analýzy
Návrat rodičů zpět do vědy – dlouhodobý problém, který mají nově řešit návratové granty
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Grantová agentura zanedlouho vyhlásí své pravidelné granty. Objeví se mezi nimi však jedna novinka: Návratové granty. Ty umožní vědkyním a vědcům znovu nastartovat kariéru po jejím přerušení rodičovskou dovolenou či jinou péčí o závislou osobu. Jaká specifika budou tyto granty mít a jakou podporu poskytují rodičům samotné vědecké instituce?
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Analýzy
Češi vědcům věří, ale chtěli by větší zapojení do rozhodování a lepší komunikaci
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Důvěra ve vědce a vědkyně je v Česku nadprůměrná, světové špičky ale nedosahuje. Mezinárodní studie, která shrnuje výsledky ze 68 zemí, naznačuje, jak ji posílit. Výzkum také ukazuje, že vnímání důvěryhodnosti vědecké komunity ovlivňují nejen politické a historické faktory, ale také individuální charakteristiky respondentů.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Analýzy
Od nutnosti k nové realitě – práce z domova po pandemii covid-19
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Nová studie think-tanku IDEA mapuje dlouhodobější dopady pandemie covid-19 na fenomén práce z domova v ČR. Pracují lidé z domova v době po odeznění pandemie více než před ní? Jak se míra využívání práce z domova liší mezi různými demografickými a socioekonomickými skupinami?
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Analýzy
Praha a Brno dominují ve využívání priority Widening, vyloučení silně inovačních regionů z tohoto nástroje by je poškodilo
- Autor článku: ne
- Zdroj: Technologické centrum Praha
V souvislosti s přípravou nového rámcového programu pro výzkum a inovace pro období 2028–2034 probíhají mezi odbornou veřejností formální i neformální diskuse o budoucí podobě priority Šíření excelence a rozšiřování účasti v rámcovém programu, tedy nástroje Widening. Kromě radikálního odstranění priority Widening ze struktury RP se hovoří mimo jiné o přesunu zaměření Wideningu z úrovně jednotlivých zemí na úroveň jednotlivých regionů.
- Základní údaje
- Technologické centrum Praha
- Analýzy
NTK chce být hubem pro přenos technologií. První účastníci dokončili Akademii transferu znalostí NTK
- Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 1.7.2026
Ve startupovém prostoru Uhelny Vysoké školy chemicko-technologické v Praze vyvrcholil první ročník Akademie transferu znalostí Národní technické knihovny. Dvacet účastníků během semestrálního kurzu procházelo tím, jak dostat výzkumný výsledek blíž k praxi, trhu a investorům. Slavnostní večer se závěrečnými prezentacemi, networkingem a vyhlášením nejlepších projektů proběhl v úterý večer a portál VědaVýzkum.cz byl u toho.
Martin Svoboda: CARDS buduje infrastrukturu pro otevřenou vědu. Rozhodne ale hodnocení výzkumu
- Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026
Národní technická knihovna buduje prostřednictvím projektu CARDS sdílenou infrastrukturu pro českou vědu, která bude zahrnovat společný knihovní systém, metadatové standardy i nástroje pro správu výzkumných dat. Bývalý ředitel knihovny Martin Svoboda v rozhovoru vysvětluje, proč bez systémové podpory a funkční infrastruktury zůstane otevřená věda pouhou deklarací.
Strana 14 z 27
