facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Vymazané peaky a Metodika 2022+

26. 2. 2020
Vymazané peaky a Metodika 2022+

Metodika 2017+ se pravděpodobně nikdy nedostane do stádia, že by na jejím základě byly významně rozdělovány institucionální prostředky na výzkum. Takovou … hloupost … si nikdo nevezme na svědomí. Navrhuji proto rozdělovat prostředky na přírodovědný a technický výzkum jinak.

Nabízím rozdělení podle tří kritérií: (1) Excelence, tj. schopnost získat na svůj výzkum prostředky z mezinárodních soutěží, (2) Důvěryhodný vysokoškolský výzkum, tj. výzkum dělaný profesory spolu se studenty, publikovaný a ověřený nezávislým opakováním a (3) Výzkum ve prospěch průmyslu, měřeno podle počtu výzkumných zakázek, které pracoviště získalo od firem s českým daňovým domicilem.

K tomuto článku mně inspirovalo vyjádření známého biologa Julia Lukeše ke kauze olomouckých vymazaných peaků. V době, kdy už proběhlo zasedání etické komise UPOL a kdy už ani sami autoři nezpochybňovali, že spektra byla manipulována, napsal: „Chci tímto dopisem vystoupit na obranu Radka Zbořila, který jakožto extrémně schopný vědec vytvořil a vede pracoviště, které u nás nemá obdoby. Takto mimořádní lidé občas způsobují mimořádné problémy (což se v tomto případě ale dle mého názoru rozhodně neděje) či mají mimořádné požadavky. Mají na ně totiž právo, protože často poskytují své instituci stonásobně větší benefity než tzv. ‚bezproblémoví‘ a málo produktivní či neproduktivní pracovníci, jichž máme v České republice prakticky neomezeně,“ a „Považoval bych, spolu se svými kolegy z Českých Budějovic, další útoky na prof. Zbořila a jeho tým za účelové, namířené na něj primárně kvůli jeho výjimečnosti. Vnímali bychom to jako útok na vědeckou elitu naší země, jako výraz české malosti a udělali bychom všechno v našich silách na její obranu,“

Inu, mazat peaky je možné, když je člověk excelentní. Experimentálně vzato má Jula pravdu, „ojediněle chybující excelentní vědci“ se stávají vedoucími výzkumu velkých firem, řediteli Ústavu biologických věd CNRS nebo i předsedy European Research Councilu. I když, pravda, ten poslední si „jen v laboratoři ničeho nestandardního nevšiml“.

Svět nezměníme, navrhuji tedy budoucímu vítězi voleb novou Metodiku 2022+ pro rozdělování institucionálních prostředků na výzkum. Bude levná, vše už se v českých podmínkách vyzkoušelo a je zcela transparentní.

  1. První pilíř rozdělování bude podle excelence. Tu měřme, jako v Národním programu udržitelnosti II, schopností získat granty, do nichž nepřispívá český státní rozpočet. Pro větší motivaci připusťme, že za 1 korunu ze zahraničí dáme 2 koruny české. Experimentálně se už dávno ukázalo, že schopnost českých excelentních týmů vstupovat do mezinárodních soutěží je nízká a tento pilíř státní rozpočet zásadně nezatíží. Na tyto týmy neklaďme žádné další požadavky, jejich etiku nechť si řeší mezinárodní vědecká komunita.
  2. Druhým pilířem bude důvěryhodný výzkum profesorů a docentů na vysokých školách spolu se studenty. Zde požadujme v průměru jednu až čtyři publikace v kvalitním mezinárodním časopise v oboru na jednoho senior autora (profesora nebo docenta) ročně v průměru za pět let. Publikace však bude akceptována jako způsobilý výstup až poté, co bude výsledek nezávisle ověřen – v matematice postačí standardní peer review posouzení, v experimentálních vědách bude třeba nezávislé kompletní zopakování jinou výzkumnou skupinou. Metodiku na věcné úrovni již brzo vyvinou na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, ostatně na ní není nic převratného. Tím se rychle propracujeme do stádia, že práce z českých vysokých škol budou stejně důvěryhodné jako ty z ústavů Společnosti Maxe Plancka, zvýší se jejich čtenost a naši vědci budou přizváváni do mezinárodních grantových konsorcií. Zde navrhuji institucionálně financovat ve výši průměrné spotřeby podobného menšího týmu v zemích blízkých jako je Rakousko a Německo. Lze předpokládat, že počet týmů, které se do tohoto pilíře kvalifikují, bude poměrně rychle narůstat. Zvýší se kontakty českého výzkumu se zahraničím i s průmyslem, a především bude taková práce ve prospěch studentů – doktorandů a magistrů.
  3. Třetím pilířem je výzkum ve prospěch domácího průmyslu. Zde by se institucionální financování odvíjelo od množství získaných výzkumných zakázek od firem s daňovým domicilem v České republice. Například k 1 koruně z průmyslu jednu ze státního rozpočtu. Fakticky se jedná opět o způsob již ověřený v NPU II. Také tento pilíř bude významně ve prospěch vzdělávaných studentů magisterského a doktorského studia.
  4. Některé velké výzkumné infrastruktury (ELI, UJV apod.) financovat zvlášť podle potřeby, nejlépe rozhodnutím vlády publikovaném rozsáhle tak, aby veřejnost dobře věděla, proč stát takovou infrastrukturu financuje.
Tato metodika může mít jeden zajímavý problém. Malá část vědců bude schopna vstoupit do tří, někdy i všech čtyř, pilířů. Většina do žádného z nich. Což ale vlastně ani žádný problém není, že?

 

Autor: Dalibor Štys