facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Názvoslovný čas polorozpadu

27. 8. 2020
Názvoslovný čas polorozpadu

Zhruba před rokem jsem zde položil řečnickou otázku, zda má ještě smysl psát o fyzice (či jiných vědách) česky. Nyní se pojďme zamyslet nad navazující otázkou: Co k takovému psaní potřebujeme? Nemyslím tím papír a pero či textový editor v počítači, ale spíše jisté znalosti pravopisu a gramatiky, ale hlavně schopnost formulovat myšlenky a vystavět sdělení. A ještě jedna důležitá součást chybí, ne? … No ano! Ještě schází odborná terminologie neboli názvosloví.

book

Nutnost vytvořit české názvosloví si dobře uvědomovali naši obrozenci. Když se Josef F. Smetana nebo František A. Petřina odhodlali napsat českou učebnici, prostě to bez názvosloví nešlo, takže si museli řadu pojmů vymyslet. Později vzniklé odborné společnosti si utvářely terminologické komise, aby o názvosloví příslušného oboru pečovaly. Terminologie musí držet krok s vědou – nikdy není hotova!

Zdá se mi, že jsme v poslední době péči o názvosloví fyziky (a zřejmě i dalších věd) poněkud zanedbali. Důsledkem jsou nevhodné termíny vytvořené narychlo z prosté nutnosti. Jako typický příklad může posloužit optická mikroskopie s rozlišením překonávajícím difrakční limit. Ta se rozvinula během krátké doby začátkem 21. století (Nobelova cena 2014) a v anglické literatuře se ujal termín super-resolution microscopy (na stoletou „ultramikroskopii“ se zapomnělo). Je to obor mně blízký, a tak jsem byl nemile překvapen tím, že česká mikroskopická komunita byla infikována termínem „super-rezoluční mikroskopie“. Reakcí by mohla být „rezoluce proti super-rezoluci“. Jde o ukázkový případ tupého „překladu“, resp. „počeštění“ vedoucího ke slovu, které už svůj obecně přijatý (odlišný) význam dávno má. Lepším postupem by zde bylo použití českého slova se stejným významem (odborně se tomu říká „kalkování“) „mikroskopie se super-rozlišením“, staří puristé by navrhli „drobnohledení se zvláště velkým rozlišením“.

To byl čerstvý příklad, ale v naší terminologii máme mnohé další nevhodné termíny, které už „zkameněly“ a těžko je otesat do vhodnější podoby. Jako terč pro zabodnutí svých kritických ostnů jsem si vybral „výstřelový šum“. Pokud jste se ještě s tímto termínem nesetkali, pak vězte, že se jedná o fluktuace naměřené veličiny, třeba intenzity záření či elektrického proudu, způsobené nespojitostí či kvantovou podstatou veličiny – elektrický proud je tvořen elementárními náboji, tok záření tvoří fotony či různé hmotné částice atd. Tento šum se řídí Poissonovým rozdělením a poprvé na něj poukázal Walter Schottky při měření fluktuací proudu vakuovou elektronkou (1918). V němčině nazval tento šum schrotrauschen. Zřejmě neměl na mysli význam schrott, jak ho máme v češtině (šrot – kovový odpad), ale spíše „drť“ (broky – drť olova), tedy „šum nadrcené, granulové veličiny“. Jak z tohoto celkem výstižného termínu mohl vzniknout anglický shot noise? Foneticky to zní podobně, tak se možná někdo přeslechl? Evidentně však český termín vznikl překladem toho anglického, nikoliv německého (výstřel v němčině je schuss). Mnohé jazyky, jako francouzština (bruit de grenaille – drť, granule, broky), ruština (drobovoj šum) či polština (szum śrutowy), se s tímto termínem vypořádaly lépe.

Co s tím? Ať už bude návrh na nahrazení nevhodného pojmu (napadá mě diskrétní či poissonovský šum) výborný, nebo slabší, šance vytěsnit a nahradit zažitý termín je mizivá. Můžeme konstatovat, že poločas rozpadu nevhodného pojmu je velmi dlouhý… Vidíte, jak se mi tu vloudil další zažitý termín? Poločas rozpadu je doba, za kterou se rozpadne polovina jader radioaktivních izotopů. Jelikož je průběh rozpadu exponenciální, je druhý „poločas“ mnohem delší. Nejedná se o polovinu času, jak naznačuje termín. Správně bychom měli říkat čas polorozpadu. Pro zajímavost – kdysi se v české literatuře vyskytoval pojem „disintegrační konstanta“.

Co tedy dělat pro to, aby vznikaly příhodnější české odborné termíny? Dal by se stvořit nějaký stručný „návod“ (algoritmus), jak postupovat při převádění cizích termínů do češtiny a čeho se přitom vyvarovat? Pomohl by nějaký interaktivní webový slovníček, snadno dostupný zejména studentům? Máte o takovéto otázky zájem? Pak můžete přijít na veřejnou diskusi (zahrnující i problematiku odborné terminologie) s názvem Proč má smysl psát o fyzice česky a slovensky, která proběhne v rámci 20. konference českých a slovenských fyziků dne 8. září 2020 (16:45) v Praze. Toho dne zde bude i několik akcí pro širokou veřejnost.

 

Autor: Jan Valenta

Tento článek je upraveným úvodníkem 4. čísla 70. ročníku Čs. časopisu pro fyziku, které vyšlo minulý týden a je přístupné zde.