Martin Rychlík
Etnolog a vědecký novinář. Vystudoval etnologii i dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 2011 obhájil disertační práci v Ústavu etnologie FF UK, kde do roku 2015 částečně působil i jako odborný asistent. Roku 2009 absolvoval stipendijní pobyt na University of Tokyo (komunikace vědy, prof. Osamu Sakura). Zabývá se mimoevropskou etnologií, antropologií umění a kulturních areálů – zvláště Polynésie. Je autorem dvou monografií o tetování (2005, 2014), dvě popularizační knihy dr. Miloslavu Stinglovi editoval. Věnuje se především vysokému školství a popularizaci vědy. Je členem poradního sboru Českého výboru pro UNICEF a členem vědecké rady Nadačního fondu Neuron pro oblast společenských věd. V letech 2000 až 2006 byl redaktorem České tiskové kanceláře (ČTK), posléze pracoval v týdeníku Euro jako editor a reportér (2006 až 2010). Od roku 2010 byl novinářem webu Česká pozice a od roku 2013 psal pro Lidové noviny. Od roku 2019 působí na Univerzitě Karlově jako šéfredaktor médií.
O predátorech se toho napsalo hodně. Ne, nejde o šelmy ani bezpilotní letouny téhož jména. Řeč je o takzvaně predátorských časopisech čili žurnálech, které se tváří vědecky, ale za poplatek otisknou cokoliv pavědeckého.
Už od dětství jej zajímalo hvězdné nebe. Chodil na brněnskou hvězdárnu, pak začal na pražském „matfyzu“ studovat teoretickou fyziku. Po červeném diplomu z Univerzity Karlovy získal doktorát z astronomie v Ohiu a působil i na slavném Princetonu. Loni se však Ondřej Pejcha do Česka vrátil, načež v létě získal – jako jeden z pěti mladých Čechů – prestižní startovní grant Evropské výzkumné rady (ERC).
Zasít pšenici, nebo raději čirok? Jak vytvářet zásoby vody v krajině? A jak zajistit pružnější výrobu potravin? Tím vším se zabývají experti Akademie věd, kteří mohou připravit českou společnost na dopady změn klimatu.
Čeští egyptologové zkoušejí výrobky v extrémně horkém, suchém prostředí. Úspěšným firmám nově udělí certifikát „Prověřeno v poušti“.
Masarykova univerzita udílí osvědčení výrobkům, jež zvládnou polární podmínky. Známku získaly první dva.
Výzkumné konsorcium pěti ústavů v září zahájí bádání, které má zlepšit kvalitu života seniorů a posunout lidské životy dál - až k metě biologického limitu 120 let.
Dosti překvapivé spojenectví vzniklo mezi elektrotechniky z ČVUT a vědci Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy. S užitím umělé inteligence a IT zkoumají vnitřní dynamiku staroegyptské civilizace.
Výměny studentů, vědců, znalostí, ale i nové společné studijní programy. Velké plány má univerzitní aliance 4EU, k níž náleží Univerzita Karlova, Varšava, Heidelberg a pařížská Sorbonna. „Máme společnou zodpovědnost za budoucnost Evropy,“ říká Jean Chambaz, rektor „znovuoživené“ Sorbonny.
„V Americe jsem se naučil, jak se má dělat věda na úrovni,“ říká hojně citovaný chemik František Švec, jenž se do Česka vrací z Cornellu a také z Berkeley v USA. Už více než rok pracuje v Hradci Králové specializovaná výzkumná skupina. Šestnáctka vědců a studentů má během pětiapůlletého záměru vyvíjet separační techniky pro chemické a biomedicínské vzorky, neboť působí na tamní Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy.
Poznání rizik kontaminované půdy, bezpečnější potraviny, zdravější stárnutí seniorů anebo vývoj pokročilých ocelí. Taková jsou témata deseti projektů excelentního výzkumu, na něž resort školství přidal z unijních fondů tři miliardy korun.
- Rut Bízková
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Ladislav Krištoufek
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Vlach
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka