Bibliometrická ochutnávka české chemie

A v neposlední řadě jak rychle zjistit, které spřízněné obory se na těchto školách a fakultách dělají. Unikátní přidanou hodnotou je, že publikační výkon můžete konfrontovat s počtem autorů pracovišť, že u publikačního výkonu můžete rozlišovat mezi více či méně významnými publikacemi a že můžete ověřit vliv autorských podílů. K úplné dokonalosti se pak ještě sami podívejte do jiné aplikace IDEA, která odhaluje citovanost pracovišť.

Prolog

Nedávno jsem na příkladu Masarykovy univerzity ukázal, jak si s pomocí aplikace IDEA zmapovat publikační úspěšnost jedné konkrétní výzkumné organizace či fakulty. Dnes vám ukáži, jak si proklepnout úspěšnost vícero pracovišť v určitém oboru. Zvolil jsem si obor Chemical Sciences. Má výhodu, že se jím v Česku zabývá hodně výzkumných organizací a výsledky základního výzkumu v něm mají dominantně podobu článků (Articles) a přehledů (Reviews) v časopisech na indexu databáze Web of Science (WoS).

Méně znalé si zde dovolím upozornit, že níže napsané nic nevypovídá o aplikovaném výzkumu, jehož výsledky mají namnoze jinou podobu než články v časopisech.

A budu se dívat pod prsty pouze vysokým školám. Chemie se sice dělá i na řadě ústavů AV ČR, ale srovnávat jejich produktivitu s VŠ je ošemetné. Většina akademiků totiž na VŠ kromě výzkumu ještě učí. A na výuku dostávají školy od státu další peníze, jejichž dopad na výsledky výzkumu univerzálně rozklíčovat nelze.

Můj postup bude zhruba tento:

1. Mrknu se, jak je na tom Česko jako celek v oboru Chemical Sciences vůči zemím EU15.
2. Zkouknu, jak se školy liší v počtech autorů, kteří v oboru dominantně publikují.
3. Porovnám publikační produktivitu škol podle vědeckého vlivu časopisů, kde publikují.
4. Podívám se, jak na tom školy jsou s poměrem kvalita vs. kvantita publikací.
5. Proklepnu citlivost zjištění na způsob zohlednění spoluautorských podílů a na existenci velkých autorských kolaborací.
6. Zjistím, jak k výsledku škol přispívají jejich fakulty.
7. Na příkladu VŠCHT se podívám, v jakých dalších oborech chemie škola publikuje, jak jsou obory personálně velké a jak si v nich škola vede.

Česká chemie v Evropě

Slíbil jsem psát o vysokých školách, ale začnu zeširoka. Připomenu, jak na tom je český základní výzkum v chemii jako celek. Kondenzovaný vhled dává Obrázek 1 z připravované aplikace IDEA. Pokud vám není z jeho popisků něco jasné, vysvětlení najdete v minulém blogu. Pokud popisky dobře nevidíte, klikem si obrázek zvětšíte v novém okně.

Obrázek 1: Srovnání Česka se zeměmi EU15 v publikačním výkonu a citační odezvě v oboru Chemical Sciences

Vidíme, že Česko si v Chemical Sciences vůči ekonomicky vyspělejším zemím EU15 vede docela dobře. Má solidní publikační výkon (graf nahoře vlevo), solidní kvalitativní strukturu publikací (nahoře vpravo), solidní strukturu článků co do intenzity citovanosti (uprostřed), solidní citační odezvu (dole vlevo) a její kvalitativní strukturu (dole vpravo). Ne že by Česko mezi zeměmi EU15 nějak vynikalo, rozhodně nepatří k lepším zemím, ale oproti řadě dalších českých oborů je jeho postavení celkem důstojné.

Základní ingredience

Teď už ale vzhůru do avizované on-line aplikace. Pokud vám v ní nebudu něco jasné, přečtěte si můj nedávný blog na podobné téma.

• V aplikaci si nechte nastavenu oborovou typologii FORD (podle zařazení výsledku pracovištěm) a vyberte si místo ekonomie obor Chemical Sciences.
• Všimněte si, že existují také obory Chemical Engineering a Materials Engineering a pár dalších, ke kterým se krátce vrátím na konci.
• Nastavte si filtr zobrazení napravo tak, aby se vám ukazovala pouze pracoviště s více než 30 výsledky [Filtr: min. zobrazené počty]. Je to samozřejmě pravidlo palce, ale školu, která za tři roky nemá v tak širokém oboru více než 30 výsledků, lze těžko považovat v oboru za významnou. Někdo si možná zvolí ještě vyšší hranici počtu článků.

Úvodní kontroly

Na začátku si raději proklepněte pár věcí:

• Mrkněte se, kolik článků a autorů (počty, ne národní podíly!) pracoviště vykazují [Zobrazit počty]. Obor Chemical Sciences rozhodně není oborem, kde by v Česku reálně hrozil malý počet autorů a článků, ale jistota je jistota. Srovnávat malá čísla je totiž ošemetné. I proto je podobná bibliometrická analýza vhodná pro pracoviště, ale u týmů, a natož jednotlivců, kde počet výsledků bývá v řádu jednotek až páru desítek, se musí používat obezřetně.
• Podívejte se na rozdíl v národních podílech pracovišť na autorech v oboru počítaných Metodou 3 a Metodou X. Autoři jsou do oborů přiřazeni jednoznačně tak, že jde o obor, kde autor publikoval většinu svých publikací. V případě Metody 3 se berou v úvahu pouze články v časopisech databáze WoS. V případě Metody X všechny typy publikací, co jsou v národní databázi výsledků RIV. Tedy nejen články v časopisech na indexu JCR WoS, ale i články v recenzovaných časopisech, jako jsou ty ve Scopusu, sborníky, monografie a kapitoly v nich.
• V tabulce pod menu si pro grafické zobrazení vyberte sloupce Metoda 3 a Metoda X a klikněte na knoflík Rozptylový graf. Zobrazí se vám Obrázek 2. Odhaluje, že vysokých škol s výraznějším počtem článků (>=30) v oboru Chemical Sciences je celkem 7. Pokud by se podíly obou metod výrazně lišily, je ve hře intenzivní publikování některých autorů mimo časopisy na indexu WoS. Ale vidíme, že obě metody dávají výsledky podobné. V dalším proto už budu používat pouze výpočet Metodou 3. U některých technických a společenskovědních oborů bych asi musel být opatrnější.
• Co do počtu autorů je největší Univerzita Karlova (CUNI). Má národní podíl na oboru 14 %. Jen o něco menší podíl 13 % má VŠCHT. Pokud by vás zajímalo, kolik autorů to vlastně představuje, přepněte si přepínač v menu vpravo na Zobrazit počty. Zjistíme tak, že na CUNI jde o 472 autorů, na VŠCHT o 449. Pěkná porce. Oproti nim jsou MUNI, Univerzita Palackého (UPOL), Univerzita Pardubice (UPCE) a Vysoké učení technické v Brně (VUT) autorsky zhruba jen poloviční. A ještě menší, zhruba třetinovou velikost, má Univerzita Tomáše Bati (UTB). Vysoké školy se tedy co do počtu vědců oboru Chemical Sciences očividně výrazně liší. Proto v dalším nestačí pouze sledovat jejich počet publikací, ale musí se přihlížet k počtu autorů. I proto nás bude dále zajímat hlavně publikační produktivita jako průměrný počet publikací na autora.

Obrázek 2a: Národní podíly autorů škol v oboru Chemical Sciences

Obrázek 2b: Počty autorů škol v oboru Chemical Sciences

 

Publikační produktivita

Přehlednější bude srovnávat národní podíl školy na autorech (na ose X) a národní podíl školy na publikacích (na ose Y). Poměr těchto dvou údajů totiž představuje relativní publikační produktivitu (relativní vůči celostátnímu průměru). Průměrná produktivita v Česku pak odpovídá jedničce a nachází se na 45stupňové ose grafu. Jako základ budu brát články v horní polovině vědecky vlivnějších časopisů. Je to středně přísné kritérium. Označím si proto příslušný sloupec v tabulce pod menu (Upper half) a zobrazím si graf v Obrázku 3a.

Obrázek 3a: Národní podíly autorů a článků škol ve vlivnější polovině časopisů v oboru Chemical Sciences

Na čím strmější čáře z počátku se škola nachází, tím je publikačně produktivnější. 45stupňová osa vyznačuje průměrnou produktivitu oboru v ČR (včetně VŠ, pracovišť AV ČR a ostatních organizací). Šedá zóna na jihovýchodě vyznačuje velmi podprůměrnou a růžová zóna na severozápadě naopak velmi nadprůměrnou produktivitu.

Vidíme, že autorsky menší školy včetně naopak největší CUNI, vykazují produktivitu mírně podprůměrnou. Autorsky velké školy UPOL a VŠCHT, tedy kromě CUNI, naopak mají produktivitu mírně nadprůměrnou. Žádná škola ale není v růžové nebo šedé zóně, takže školy si jsou co do produktivity poměrně podobné.

Nejproduktivnější je UPOL, v těsném závěsu sledována VŠCHT. Všimněte si, že UPOL s počtem autorů zhruba o třetinu menším než má CUNI vykazuje podobný publikační výkon. Naopak nejméně produktivní je VUT. Ale jen o chlup, protože UTB, VUT, UPCE a MUNI jsou si v produktivitě podobné (leží na stejné čáře od počátku grafu), byť se personální velikostí velmi liší.

Teď si posvítíme na špičkovější články. V tabulce pro grafické zobrazení vyberu sloupec článků v nejvlivnější čtvrtině časopisů [Top Quartile ]. Výsledek vidíme na Obrázku 3b. Na základních poměrech se nic zásadního nezměnilo - vidíme jen o dílčí posuny škol:

• Produktivita VŠCHT dosáhla té, co má UPOL.
• CUNI se v produktivitě vůči UPOL propadla, takže má dokonce menší počet článků než o třetinu personálně menší UPOL. Mezi menšími školami se objevil drobný rozdíl v produktivitě, kde MUNI a UTB jsou krapet lepší než nejméně produktivní UPCE a VUT. To, že v oboru Chemical Sciences nedopadá s produktivitou třeba UPCE moc dobře ještě nutně neznamená, že se tam nedělají chemii blízké obory, kde je UPCE výrazně lepší. Ostatně si to po dočtení tohoto blogu hravě zjistíte sami (UPOL má nejmenší relativní produktivitu právě v personálně obrovském oboru Chemical Sciences, a naopak velmi vysokou v personálně malinkatém oboru Nano-technology).

Obrázek 3b: Národní podíly autorů a článků škol v nejvlivnější čtvrtině časopisů v oboru Chemical Sciences

A teď prozkoumáme špičku publikací nejšpičatější. Tedy články v horní desetině nejvlivnějších časopisů na světě [Top 10 %]. Než jsem to udělal, preventivně jsem si ověřil, že i tam mají pracoviště dost článků, abych nesrovnával skoro-nuly s nulami. A vidím Obrázek 3c. Zde UPOL ztratila a CUNI s VŠCHT získaly. V produktivitě se UPOL propadla za VŠCHT a co do počtu publikací ji personálně výrazně větší CUNI převyšuje. Menší školy kromě MUNI se ale propadly až na hranici šedé zóny velmi podprůměrné produktivity.

Obrázek 3c: Národní podíly autorů a článků škol v nejvlivnější desetině časopisů v oboru Chemical Sciences

Citlivostní analýza

Takže základní představu již máme. Teď se mrkneme, nakolik jsou naše zjištění citlivá na změny parametrů:

• Místo sčítání autorských podílů pracovišť na článcích se podíváme, jak to vypadá, když budeme prostě počítat články, kus jako kus, bez ohledu na podíly autorů [Použité jednotky: Kusy]. Obrázek 3d pro případ článků v horní polovině časopisů ukazuje, že si znatelně polepšila CUNI a s VŠCHT jsou zhruba stejně produktivní. Odhaluje to, že CUNI se sice autorsky podílí na řadě článků ve vlivných časopisech, ale má na nich relativně malý autorský podíl (proti VŠCHT, která na nich má podíl autorů vyšší).
• Zkusím také vyloučit články s více než 30 autory [Vyloučit velká konsorcia]. Nestane se ale skoro nic, pohne se jen o chlup VŠCHT. Velká autorská konsorcia v tomto oboru jsou zřejmě výjimečná.

Obrázek 3d: Národní podíly autorů a článků (v kusech) v horní polovině časopisů v oboru Chemical Sciences

Kvalita versus kvantita publikací

Zajímá vás, jak se pracoviště zaměřují na publikování ve více, či méně vlivných časopisech? Je to sice jen pomocný ukazatel, ale třeba národní hodnocení v Modulu 2 hodnocení dle Metodiky 2017+ s ním z podivných důvodů stojí a padá.

Vyberu si pro tento účel v tabulce ke grafickému zobrazení sloupec článků v horní desetině časopisů [Top 10 %] a ve spodní polovině časopisů [Bottom Half] a zobrazím na Obrázku 4. Mezi školami vidíme poměrně zásadní rozdíly. Nejvíce na nejvlivnější časopisy cílí UPOL (v růžové zóně) a za ní MUNI. Naopak nejméně na tyto časopisy cílí UPCE v šedé zóně napravo.

Obrázek 4: Národní podíly článků v horní a spodní polovině časopisů v oboru Chemical Sciences

Příspěvek fakult

Doposud jsem se díval na školy jako celek. Ale víme, že vysoké školy tvoří vysoce autonomní fakulty. Podíváme se proto, které fakulty za produktivitou škol vlastně stojí [Součásti: všechny]. Z Obrázku 5 zjišťuji, že u nejproduktivnějších premiantů VŠCHT jde o Fakultu chemické technologie a na UPOL o Přírodovědeckou fakultu. Zbytek si prostudujete jistě sami.

 

Obrázek 5: Národní podíly autorů a článků fakult VŠ v horní polovině časopisů v oboru Chemical Sciences

Teď jsme si také všimli, že v Chemical Sciences na VŠCHT a UPCE výrazněji publikuje fakult více. Podíváme se tedy na zoubek třeba VŠCHT.

Zoubek VŠCHT

V menu jsem si vybral pouze VŠCHT, což mi otevřelo možnost zobrazit si všechny obory najednou [Obor: všechny]. Na Obrázku 6 vidíme, že nejvíce k vysoké oborové produktivitě VŠCHT přispívá Fakulta chemické technologie, méně autorsky poloviční Fakulta chemicko-inženýrská a nejméně autorsky čtvrtinová Fakulta potravinářské chemie a biochemické technologie.

 

Obrázek 6: Národní podíly autorů a článků fakult VŠCHT v horní polovině časopisů v oboru Chemical Sciences

Obory na VŠCHT

A teď je ten pravý čas se vrátit k dalším oborům úzce spojeným s chemií. Použiji naše klasické zobrazení na Obrázku 7, kde se pro VŠCHT ukazují všechny pro ni významné FORD obory. Vidíme tam jak už zevrubně analyzovaný obor Chemical Sciences, tak obory Chemical Engineering, Material Engineering, Other Engineering and Technologies, Environmental Engineering a pak řadu malých oborů. V posledních dvou jmenovaných je VŠCHT na celonárodní úrovni lehce podprůměrná. Také si všimněme, že v oboru Chemical Engineering dosahuje VŠCHT v ČR velmi vysokého autorského podílu kolem 40 %. To ale neznamená, že jde o obor autorsky dominantní na VŠCHT, spíše naopak. Počtem autorů relativně malý obor na VŠCHT ale klidně může představovat vysoký podíl na autorech oboru v celé ČR, pokud se jinde tento obor moc nedělá.

Obrázek 7: Národní oborové podíly autorů a článků fakult VŠCHT ve vlivnější polovině časopisů různých oborů

Pro fajnšmekry

A fajnšmekři mezi námi mohou jít v aplikaci do ještě větších detailů. Ty nabízí oborová struktura WoS Categories, která je mnohem podrobnější než typologie FORD [Oborové členění]. V chemii nám ukáže velký počet podoborů. Větší detail je mnohdy užitečný, ale má i své nevýhody:

• Počty článků v oborech WoS budou menší, jejich počty nemusí být dost vysoké na věrohodnější závěry.
• I autorů bude ve WoS oborech méně. Navíc výpočet Metodou 3 a Metodou X řadí každého autora právě do jednoho oboru, takže výsledné součty za fragmentovanější obory WoS mohou být nepřesnější a zavádějící.
• Řazení článků do WoS oborů je na základě zařazení časopisu, kde článek vyšel. To někdy nemusí ladit s tím, do jakého oboru by článek zařadili samotní jeho autoři.
• Než si podrobně zmapujete více než 10 WoS oborů v oblasti chemie, může vás z toho začít bolet hlava. Ale pro mnohé lidi z branže může být právě tento detail nejzajímavější.

A vy, co máte stále dost intelektuálních sil a času a chcete mít obrázek kompletnější, proklepněte si školy a fakulty v oboru Chemical Sciences ještě na základě citovanosti jejich článků. Pomůže vám k tomu jiná aplikace IDEA. Průvodce vám udělám až jindy. Zběžný pohled mi ale říká, že zjištění tam dobře korelují s tím, co jsme zjistili zde. Snad jen UPOL vychází dle citovanosti ještě lépe než na základě publikací.

 

Autor: Daniel Münich

Text vyšel na autorově blogu Metodikahodnoceni.blogspot.cz