Po čase se vracím k přípravě nové metodiky hodnocení výzkumných organizací. Údajně již definitivně zrušený kafemlejnek by totiž už příští rok mělo nahradit hodnocení podle zgruntu nové Metodiky 2017+. Její koncept lze najít v ZIPu mezi materiály z posledního zasedání Rady (materiál 318/A1). Zatím jde stále pouze o rámcový návrh bez podrobností s dlouhou řadou nejasností.
Lepší než nic
O tom, že vznikne nová metodika, která nahradí kafemlejnek, se hovoří už zhruba od roku 2010. Navzdory řadě slibů a strategií se za ta dlouhá léta téměř nepokročilo z místa. Před lety, při jedné z řady diskusí o nové metodice na jednání Rady, prof. Cyril Höschl s nadsázkou furiantsky prohlásil, že metodiku by hravě sepsal za večer, kdyby mu k tomu někdo dal pár lahví dobrého vína. Současný koncept Metodiky 2017+ z posledního jednání Rady možná tak nějak vznikl. Za tři roky od posledních sněmovních voleb je to neuvěřitelně malý pokrok. Na druhé straně se asi podařilo dojít nejdál v moderní historii, takže pořád je to lepší než nic.
Příští rok opět možná
Nová Metodika 2017+ počítá s postupným náběhem hodnocení během mnoha let. Příští rok by se mělo uskutečnit pouze hodnocení podobné tzv. druhému pilíři dojíždějícího kafemlejnku. To není příliš ambiciózní. Aby proběhlo hladce a včas, logistické přípravy by měly probíhat již dnes, což se asi neděje. Ve hře totiž bude většina komplikací o kterých jsem zde psal již před lety. Mělo by jít o peer-review hodnocení velmi malého počtu vybraných výsledků. Dokonce to vypadá, že by výzkumné organizace jako dosud předkládala jen jeden vědecký výsledek na 1 milion institucionální podpory. Druhý pilíř ale bude přejmenován na Modul 1 a tak zřejmě zatím půjde hlavně o přemalování štítu.
V první řadě jde opět o peníze
Je příznačné, že rozdělováním peněz se nová Metodika 2017+ zabývá hned v první úvodní sekci, tedy ještě než padne konkrétní slovo o hodnocení samotném. Při všech jeho nedostatcích bude mít hodnocení podle Modulu 1 hlavní a vlastně jediný vliv na rozdělení peněz institucionální podpory. Pokud se náhodou podaří Modul 1 zrealizovat už příští rok a jeho výsledky budou známy do jeho konce, ministerstvo školství (MŠMT) podle nich rozdělí vysokým školám peníze již na rok 2018. Metodika 2017+ už dokonce obsahuje mlhavý náčrt toho, jak se budou peníze rozdělovat. Zatím to emoce nebouří, protože je to popsáno hodně mlhavě.
Pět peněz, pět peněz
Vysoké školy mají jako základ dostat to samé jako předchozí rok (tedy podle kafemlejnku). Letos jde o částku 5,7 mld. Kč. Podle výsledků zhodnocení v Modulu 1 se mezi školy přerozdělí pouze částka meziročního nárůstu celkového rozpočtu MŠMT. Navýšení má podle rozpočtového výhledu vlády představovat 342 milionů Kč. To je cca 6 % z oněch 5,7 mld. Vzhledem k tomu, že končící vlády jsou v rozpočtových výhledech zpravidla optimističtější než následná realita, může to být nakonec ještě méně. Uvážíme-li navíc, že jen rozpočty UK, MU a ČVUT dnes dělají téměř polovinu z oněch 5,7 mld., a že tyto školy v hodnocení Modulu 1 těžko dopadnou špatně, zbylých více než 20 vysokých škol a desítky dalších různorodých výzkumných organizací budou v Modulu 1 hrát o pouhých cca 170 milionů nebo spíše ještě výrazně méně. Takže se o zas tak moc peněz hrát nebude. A navíc hrozí, že Modul 1 neodhalí velký podíl výzkumu pochybné kvality.
Jeden problém za všechny
V Modulu 1 je a bude problematický velmi malý počet předkládaných výsledků. Vybrané výsledky budou představovat jen třešničky na dortu celkového vědeckého výkonu školy. Jedna dvě malé třešničky toho o kvalitativním profilu výzkumu středně velké fakulty moc neřeknou. Pokud se počet výsledků předkládaný do Modulu 1 nezvýší, přinejmenším u malých a středně velkých fakult, nový systém financování tak pravděpodobně zabetonuje rozdělení peněz nastavené kafemlejnkem s minimem motivací ke zlepšování se a zbavování se nekvalitního výzkumu. Bude se líbit nejen školám a fakultám, které kafemlejnek právem odměnil za kvalitu, ale i tam, kde na kafemlejnku vydělali náhodou či účelovým publikováním, například ve vlastních či predátorských časopisech nebo v samizdatových učebních textech vydávaných za původní vědecké.
Příklad: Představme si dvě stejně velké fakulty, každá s rozpočtem 20 milionů Kč. Obě se stovkou vědeckých výsledků za posledních pět let. První fakulta má všechny výsledky světové úrovně. Druhá fakulta má špičkové výsledky pouze dva ze sta a zbytek jsou slabé, poplatné éře kafemlejnku, kdy se dala kvantitou snadno dohánět kvalita. V hodnocení dle Modulu 1 dopadnou obě fakulty stejně výtečně - světově. Oběma se proto navýší stávající rozpočet o stejné procento. Druhá slabá fakulta tak zúročí svá dosavadní kafemlejnková kouzla a první fakultě nebude její očividná excelence opět k ničemu.
A také by mě třeba zajímalo, zda a jak bude MŠMT zajišťovat, aby některé oborové skupiny postupně nevysály rozpočtový rybník jiným skupinám. Ale o tom příště, až bude návrh Metodiky 2017+ konkrétnější.
Článek byl publikován 16.10.2016 na webu http://metodikahodnoceni.blogspot.cz.
