Nová vládní Metodika 2017+ přinesla řadě ministerstev povinnost hodnotit pod ně spadající výzkumné organizace. Vstupní hodnocení mělo dokonce již proběhnout na přelomu let 2017/18. Překvapivě první vlaštovkou bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Na jeho webu toho o hodnocení najdeme dost. Ale to nejdůležitější, tedy hodnocenou koncepci a zprávu z hodnocení výzkumných organizací, tam nenajdeme. A nenajdeme to ani na stránkách dotovaných ústavů, respektive firem. Zatím?
Při reformě hodnocení výzkumných organizací, tedy konci kafemlejnku, je pozornost soustředěna na celonárodní část hodnocení. To pod názvem Hodnocení 2017 právě probíhá, a to ve dvou modulech:
- V 1. Modulu se metodou peer-review věští společenské a ekonomické přínosy vybraných "nebibliometrizovatelných" výsledků z roku 2016.
- V 2. Modulu se bibliometricky hodnotí všechny vědecké články publikované v roce 2016 v časopisech na indexu databází WoS a Scopus.
Metodika 2017+ předepisuje
Pozornosti však uniká skutečnost, že Metodika 2017+ předepsala ministerstvům provádět doplňkové hodnocení jim podřízených výzkumných organizací. Ve zbytečně složitém textu Metodiky 2017+ lze na str. 38-39 a 44-53 vyčíst v kostce toto:
Podle harmonogramu mělo už v roce 2017 proběhnout hodnocení vstupní, v dalších letech hodnocení průběžná a v roce 2023 má proběhnout hodnocení závěrečné.
Pro účel vstupního hodnocení měly výzkumné organizace do 31.srpna 2017 předložit Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace na léta 2018–2022 (DKRVO).
Do 15. prosince 2017 měl odborný poradní orgán (OPO) provést „peer review“ hodnocení DKRVO v pěti dimenzích:
(i) výzkumné prostředí, (ii) spolupráce, (iii) excelence, (iv) výkonnost výzkumu, (v) společenská relevance a dopady výzkumu. Hodnocení se však mělo týkat primárně výhledů na léta 2018-2022, tedy příslibů a přání, bohužel nikoliv minulosti posledních let. Minulosti se týká pouze hodnocení celonárodní v Modulech 1 a 2, z jehož výsledků toho podle mého soudu moc nevyčteme.
O výsledku vstupního hodnocení měl poskytovatel zpracovat protokol, ve kterém kromě jiného měl uvést, jak byla která organizace hodnocena, s jakým výsledkem včetně odůvodnění.
Metodika 2017+ říká, že výsledky vstupního hodnocení má poskytovatel zveřejnit.
Ponechme stranou, že Metodika 2017+ na str. 47 hovoří o tom, že složení odborného poradního orgánu bude zveřejněno před zahájením hodnocení, zatímco na jiném místě (str. 51) se píše, že složení odborného poradního orgánu bude zveřejněno nejpozději po ukončení hodnocení.
První vlaštovka
Za pozornost stojí to, jak se ministerstva se svou novou rolí vypořádala. Trochu překvapivě se první vlaštovkou stalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). To institucionálně dotuje a nyní nově i hodnotí 13 výzkumných organizací. Z webu MPO lze vyčíst, že vstupní hodnocení již proběhlo. Najdeme tam řadu souvisejících dokumentů: metodiku hodnocení používanou MPO, složení OPO, známky ze vstupního hodnocení, třináct téměř identických řádně oštemplovaných rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory, rozpis částek institucionálních podpor až do roku 2022 (jejich případnou vazbu na známky z hodnocení jsem vydedukovat nedokázal). Avšak to nejdůležitější a pro profesní i laickou veřejnost asi nejzajímavější informace však člověk na webu MPO zatím hledá marně.
Něco tam chybí
Ani na webu MPO, ani webech dotčených výzkumných organizací nenajdeme hodnocené dlouhodobé koncepce rozvoje organizací a odůvodnění výsledků hodnocení. Metodika 2017+ sice předepsala, že výsledky vstupního hodnocení má poskytovatel zveřejnit, ale ten si to zřejmě vyložil tak, že musí zveřejnit pouze výsledné známky A, B, C, D, nikoliv odůvodnění.
Vysoký stupeň utajení těchto skutečností, včetně tichosti a rychlosti, v jaké hodnocení na české poměry proběhla, kontrastuje s tím, jak transparentní jsou pro daňové poplatníky podklady z dva roky starého hodnocení ústavů Akademie věd. Tam si může daňový poplatník stáhnout nejen velmi podrobné podkladové zprávy za téměř padesát ústavů Akademie, ale i podrobné zprávy hodnotící.
Firemní výzkumy
U oněch třinácti výzkumných organizací pod kuratelou MPO jsem se zběžně pídil, zda některá na svém webu náhodou DKRVO (Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace) a odůvodnění výsledku hodnocení nenabízí. Nenašel jsem nic. Níže lze nahlédnout, o jak rozmanité výzkumné organizace jde:
- Centrum organické chemie s.r.o: Je součástí impéria Agfert. O výzkumu není na webu skoro nic, natož o nějaké Dlouhodobé koncepci rozvoje výzkumné organizace nebo o výsledcích zhodnocení ze strany MPO.
- Centrum výzkumu Řež s.r.o. Dceřiná společnost Ústavu jaderného výzkumu a.s., kde má dominantní slovo akcionář ČEZ a.s. Najdeme sekci výzkumu.
- COMTES FHT a.s. Vlastněna řadou fyzických osob.
- Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a.s.: 100% vlastněn skupinou Unipetrol. Má výjimečně na webu přehled výsledků VaV za poslední roky.
Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s.: Vlastněn řadou fyzických osob.- Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s.: 100% vlastněn státem. Získává zdaleka největší roční institucionální podporu ve výši 70 mil Kč.
- MemBrain s.r.o.: Vlastněna soukromou firmou Mega a.s. Dle výhledu jí má narůst institucionální podpora za pár let o více než 400 %.
Nedostupnost klíčových dokumentů z hodnocení MPO zbytečně podsouvá otázku, zda vstupní hodnocení podle nové Metodiky 2017+, které proběhlo na české poměry velmi rychle, nebylo tak trochu jen pro-forma, aby se šiml nové povinnosti nažral, ale koza institucionálního financování z veřejných peněz zůstala zachována.
Autor: Daniel Münich
Článek byl publikován na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.
