Tituly před jménem i za jménem. Těmi se mohou pyšnit politici, kteří mají akademické zázemí. Mezi takové vrcholné politiky se chce zařadit Jiří Drahoš, někdejší předseda Akademie věd, jenž ohlásil dokonce kandidaturu na prezidenta ČR. Na nejvyšší akademickou hodnost – na profesuru – byla obzvláště hrdá předminulá hlava státu: Václav Klaus.
U Čechů platívalo, že je všemožné tituly fascinovaly. A jak se ze dvou průzkumů veřejného mínění zdá, i společnosti méně známý adept může zčásti sázet na svou serióznost a punc učence.Podle šetření Medianu pro Český rozhlas by nyní za prezidenta chtělo Miloše Zemana 37 procent lidí, Michala Horáčka dvacet a Drahoše sedmnáct procent. Průzkum společnosti Kantar TNS pro LN ukázal podobné výsledky: Zeman má důvěru 39 procent lidí, Horáček devatenácti a veřejnosti donedávna takřka neznámý akademik už patnácti procent...
Zabírají na voliče kandidáti s profesurou? „Myslím, že ano. Už od devadesátých let vidíme, že roli u voličů hrají určité profese a také nejvyšší vzdělání přináší cenné body,“ řekl LN politolog Pavel Šaradín. Hodnotit úspěch profesorů v politice lze případ od případu; záleží, kdo je jak osobnostně stavěný, jaký je lídr. „Bývají však většinou vidět,“ míní Šaradín.
Nejvýše byl profesor Klaus
Kromě prezidenta Klause se profesoři mihli i v české vládě, na ministerských křeslech. Historicky to byli například ministři školství Petr Piťha, Petr Fiala i Dalibor Štys anebo ministr dopravy Petr Moos. V současné vládě působila též jedna profesorka, ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), jež je nově rektorkou Vysoké školy podnikání a práva.
Válková je dosud jedinou ženou s profesurou v Poslanecké sněmovně, a tím pádem i jedním z osmi poslanců s nejvyšším titulem. V dresu Babišova hnutí jsou to ještě další tři profesoři: Jiří Zlatuška, jenž je zároveň děkanem Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, dále někdejší rektor Vysokého učení technického Karel Rais a také lékař Rostislav Vyzula. Nejvýše ale v politice vystoupal Petr Fiala, bývalý dlouholetý lodivod Masarykovy univerzity, který vyměnil teoretickou politologii za praxi a vede opoziční ODS. V modrém týmu je též Simeon Karamazov, který byl děkanem elektrotechnické fakulty v Pardubicích. Vedení Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity se nadále věnuje František Vácha (za TOP 09) a v témže klubu s ním je i brněnský univerzitní profesor Rom Kostřica. Pokud bychom počítali poslance s alespoň nějakou vědeckou hodností (od titulu Ph. D. a CSc. výše), tak je jich 24 z 200. Topka má se sedmi poslanci největší zastoupení. V dolní komoře jsou čtyři docenti, včetně bývalého pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).
Syková out, Vondrák in...
V horní komoře je docentů stejně, také čtyři. Mezi 81 senátory najdeme i čtyři profesory. Jedinou ženou mezi nimi, která byla v roce 2012 zvolena za ČSSD, je Eva Syková. Dlouhá léta vedla Ústav experimentální medicíny Akademie věd, ale po dvou televizních reportážích (poukazujících na neetické jednání s pacienty), byla loni odvolána – právě tehdejším předsedou Jiřím Drahošem. Následně skončila v dalších funkcích, jako byl například vlivný post první místopředsedkyně vládní vědecké rady.
Za oranžové úspěšně kandidovali do Senátu i další dva lékaři profesoři. A to Jaroslav Malý, bývalý proděkan fakulty z Hradce Králové, a Jan Žaloudík, jenž byl v letech 2003–2010 děkanem lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Brněnská škola je ostatně nejčastější „líhní“ politicky aktivních profesorů – především v případě exrektorů Zlatušky a Fialy.
Z pražského Karolina do politiky zamířil v roce 2014 (s podporou KDU-ČSL a zelených) profesor Václav Hampl, jenž vedl Univerzitu Karlovu ve dvou obdobích po sobě. Dvojí rektorování hodlá zopakovat i nynější rektor Tomáš Zima. Co říká vstupu akademiků do politických vod?
„Je to dobře. Lidé ze sféry školství nebo i ze zdravotnictví, kteří do politiky jdou, už jsou většinou dostatečně vyzrálí, mají bohatou životní zkušenost. Pokud vím, tak to jsou především osobnosti ve věku 45 let a více, které také něco dokázaly, a tak umějí ocenit i práci jiných... Takové osobnosti jsou pro politiku obohacující a pro prostředí kultivující,“ řekl LN Zima (celý rozhovor zde).
Jeho kolega Ivo Vondrák z Vysoké školy báňské předčasně odstoupil z funkce, neboť již místo ostravské techniky vede celý kraj (za ANO). Je jediným českým hejtmanem s profesurou. Velký doktorát mají ale ještě dva sociálnědemokratičtí hejtmani – oba působí ve východních Čechách.
Profesoři v české vrcholné politice:
KANDIDÁT NA PREZIDENTA
* Jiří Drahoš fyzikální chemik a dlouholetý předseda Akademie věd ohlásil zájem kandidovat na post prezidenta. Podle nedávných průzkumů pro LN a Český rozhlas mu zatím patří ve voličských preferencích třetí místo za Milošem Zemanem a Michalem Horáčkem.
POSLANCI (8 z 200)
* Petr Fiala (ODS) politolog, bývalý rektor Masarykovy univerzity a nynější předseda ODS
* Simeon Karamazov (ODS) elektrotechnik, bývalý děkan na Univerzitě Pardubice
* Rom Kostřica (TOP 09) lékař, působí na Masarykově univerzitě
* Karel Rais (ANO) technik a ekonom, bývalý rektor Vysokého učení technického
* František Vácha (za TOP 09) biochemik, děkan na Jihočeské univerzitě
* Helena Válková (ANO) právnička, rektorka Vysoké školy podnikání a práva
* Rostislav Vyzula (ANO) onkolog, působí na Masarykově univerzitě
* Jiří Zlatuška (ANO) informatik, děkan na Masarykově univerzitě
SENÁTOŘI (4 z 81)
* Eva Syková (za ČSSD) lékařka, vědkyně, bývalá ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR
* Václav Hampl (za KDU-ČSL/SZ) fyziolog, bývalý rektor Univerzity Karlovy
* Jaroslav Malý (za ČSSD) lékař, bývalý proděkan na UK
* Jan Žaloudík (za ČSSD) lékař, bývalý děkan na Masarykově univerzitě
HEJTMAN (1 ze 14)
* Ivo Vondrák (za ANO) inženýrský informatik, bývalý rektor Vysoké školy báňské
Autor: Martin Rychlík
Článek vyšel 20. dubna 2017 v Lidových novinách.
