Velká Británie, již brzy čeká brexit, má celosvětovou síť vědeckých diplomatů. A coby nejlepší mezi zhruba stovkou jejích expertů byl nyní za loňský rok oceněn Otakar Fojt, jenž působí na britské ambasádě v Praze. Jen málokdo ví o silných, ale i slabých stránkách české vědy tolik jako on. Ačkoliv pracuje v Praze a Olomouci, je ve vztahu k tuzemským výzkumným institucím nezávislý: jeho znalosti a přehled si platí přímo britská královna.
A je s jeho prací nejspíš spokojena. Před pár dny totiž šestačtyřicetiletý Fojt, jenž studoval i na oxfordské Merton College, obdržel cenu pro nejlepšího diplomata celosvětové britské sítě Science and Innovation Network (SIN).
„Dostal jsem cenu pro nejlepšího vědeckého diplomata britské SIN za rok 2017, pro jednotlivce. Ještě se udělovala cena týmům vědeckých diplomatů. Vybíralo se mezi 95 britskými vědeckými diplomaty z celého světa," řekl Lidovým novinám Fojt, jenž si ceny velmi váží. „Být nejlepší officer v té nejlepší síti vědeckých diplomatů na světě, to je taková vědeckodiplomatická ,nobelovka' a velká pocta," uvedl na svém Facebooku.
Z Hané do Oxfordu a Yorku
Fojt vystudoval na Vysokém učení technickém v Brně (VUT) biomedicínské inženýrství a pokračoval v Oxfordu; má velký doktorát Ph. D. Řadu let působil jako vědec v britském Yorku a také ve Fieldsově institutu v Torontu.
V roce 2003 se stal seniorním vědeckým poradcem britské ambasády v ČR. Post spadá do globální sítě odborných „zpravodajců" z několika desítek světových zemí. Právě SIN bývá považována za špičku, k níž vzhlížejí další země, které se zavedením vědecké diplomacie koketují. Teprve nedávno to zkusilo Česko, jež má od října 2015 svou z mocněnkyni Delanu Mikolášovou v Izraeli a od loňska též Luďka Moravce ve Spojených státech amerických.
Za patnáct let služby pamatuje Fojt mnohé. Věnoval se přípravě spolupráce mezi Británií a Českem přistupujícím do EU, pak propojoval vědce mnoha oborů a teď má přispět k pokračující kooperaci i po odchodu Britů z Unie. „Velká Británie sice opouští Evropskou unii, ale ne Evropu. A už dnes je v programu Horizont 2020 přes 380 společných projektů, kde spolu bádají české, britské a další týmy," připomíná Fojt. Britové budou i v přechodném období do roku 2020 přispívat do unijního rozpočtu, takže společná konsorcia nejsou ohrožena. O budoucí účasti „ostrovanů" v dalším tzv. rámcovém programu EU po roce 2021 se bude brzy jednat.
Brexit vědce nezastaví
„Premiérka Theresa Mayová prohlásila, že Británie má zájem o co nejsilnější vědeckou a inovační spolupráci se státy EU i po brexitu. Věda je mezinárodní a vědecká spolupráce nezná hranic," říká Fojt. Ze zajímavých vazeb zmiňuje partnerství londýnské King's College s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství v Brně (VÚVEL), kde se vědci podílejí na objevech vakcinace lidí pomocí nálepek pod jazyk, bez jehel. Řada nových spoluprací se prý rýsuje mezi Univerzitou Karlovou a Imperial College v Londýně nebo mezi Univerzitou Palackého v Olomouci a univerzitami v Lincolnu a v Northumbrii.
Co Brity nejvíce zajímá na zdejší vědě? „Zapojení České republiky do mezinárodních výzkumných infrastruktur, výše prostředků, které investujeme do vědy, špičkové obory, kde můžeme nabídnout něco, co Britové nemají, anebo technologické vybavení, které je unikátní – jako laser v Dolních Břežanech," říká Fojt.Češi se zase často zajímají o britské hodnocení vědy (Research Excellence Framework), otevřený přístup k vědeckým publikacím anebo inovační centra (Catapult).
Až do loňska měla síť SIN ve střední Evropě jen dva atašé:v Polsku a Česku. Fojt nově zodpovídá i za dalších šest zemí včetně Slovenska. Má i tři nové kolegyně: „Jejich hlavním úkolem je posílení vztahů ve vědě a inovacích a příprava na budoucí bilaterální fungování po brexitu," uzavírá.
Autor: Martin Rychlík
Článek byl publikován 10. 5. 2018 v Lidových novinách.
Přečtěte si také blog Otakar Fojta na našem portále, píše například o ERC grantech ve střední a východních Evropě, či o zapojení Velké Británie do evropských projektů.
