Tým expertů Univerzity Palackého v Olomouci se zaměřuje na čím dál zjevnější vliv Číny – nejen na sousední země, ale rovněž na státy střední Evropy. „Pro Čínu nejsme tak daleko,“ říkají autoři záměru Sinofon, projektu za zhruba 175 milionů korun.
Je to žhavé téma pro celý svět: jaký vliv má Čína? A pomocí jakých nástrojů jej uplatňuje? Spory kolem technologické firmy Huawei, aktivity čínské finanční skupiny CEFC i desetitisíce přijíždějících turistů ilustrují, jakým globálním hráčem se Čína stala.
Na vliv novodobé říše středu – zejména na její příhraničí – se od minulého roku zaměřuje výzkumný tým Sinofon, který funguje na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jak již LN loni psaly, do výzkumů podpořených 175 miliony korun z fondů EU se během dalších pěti let zapojí asi padesát expertů: sinologů, lingvistů, politologů, antropologů či etnologů.
Kromě terénních výzkumů, vydaných článků, knih či uspořádaných mezinárodních konferencí mají olomoučtí vědci i další přání. „Ambicí našeho projektu Sinofon je vystupovat veřejně,“ řekl LN prorektor Petr Bilík.
O Číně objektivně a veřejně
Podle akademiků je Čína natolik aktuálním zásadním tématem, že součástí záměru bude též vznik think tanku s pracovním názvem Central European Institute of Asian Studies (CEIAS), který má poskytovat strategické analýzy a odpovídat na palčivé otázky doby.
Rostoucí vliv komunistické Číny vzbuzuje vášně a vzrušené debaty, nicméně nová platforma má nabízet objektivní informace upotřebitelné i pro českou politiku a hospodářství. „Snažíme se formulovat náš autonomní diskurz o tom, co Čína je a jak se vztahuje ke svým sousedům,“ uvedl lingvista František Kratochvíl, jenž do Olomouce přišel z elitní univerzity v Singapuru.
Pokud budeme mít z Číny obavy, začneme se údajně chovat iracionálně; ale když zase nebudeme mít jasně formulovanou vizi vztahů, můžeme být manipulováni.Aby vědci neměli ani sinofobní ani sinofilní pohled, snaží se na mocnost dívat zvenčí; studovat proto budou její působení na okolní státy v Asii, dále hospodářské a kulturní aktivity i čínské „prsty“ vstrkávané do Ruska, na Tchaj-wan, do Vietnamu, na Filipíny anebo i do Střední Asie.
Proto je v týmu etnoložka Tereza Hejzlarová, přední expertka na Altaj či Uzbekistán, nebo kulturní antropolog Martin Soukup, držitel ceny Neuron za výzkumy na exotické Papui-Nové Guineji. „Ekonomický vliv Číňanů už je tam viditelný – investují obrovské sumy do výstavby, do bank. Četl jsem i studie, které se zmiňují, jak Austrálie ztrácí v regionu vliv,“ sdělil LN Soukup, jenž včera pokřtil svoji další obsáhlou monografii, s názvem Antropologie.
Mezioborový výzkumný tým ovšem tvoří ve značné míře cizinci: kromě Němců, Slováků či Číňanů pracujících přímo na Hané patří k řešitelům i takové kapacity, jako je Viktor H. Mair z University of Pennsylvania (čínská literatura, menšiny Tocharů), Allen Chun, specialista na čínskou diasporu, či Svetlana Jacquessonová věnující se Střední Asii.
„Kolem špičkových osobností mají vyrůst další kolegové,“ věří Kratochvíl, jenž uvedl jako vzor skupiny z ústavů Max-Planckovy společnosti v Německu.
Olomoučtí vědci jsou otevření spolupráci; konkrétní témata hodlají řešit i se sinology z Univerzity Karlovy či s lidmi z Orientálního ústavu Akademie věd.
Autor: Martin Rychlík
Článek vyšel 1.3.2019 v Lidových novinách
