Markéta Křížová: Jak vést univerzity v době krize?

Již 32. výroční konference UNICA se konala v kampusu Dublin University College (DUC). Univerzitu Karlovu zastupovala prorektorka pro zahraničí.

UNICA je asociací 56 univerzit, které sídlí v hlavních městech evropských států. Založena byla v roce 1990. Co je jejím účelem? Poskytuje platformu pro sdílení administrativních i akademických zkušeností a dobré praxe, pro uskutečňování projektů i posilování pocitů sounáležitosti v rámci evropského prostoru, prosazování demokratických hodnot, inkluzivity a veřejné angažovanosti univerzit.

V rámci pracovních skupin bývají debatovány otázky inovativní pedagogiky, specifického vztahu univerzity a městského ekosystému anebo aktuální problémy vzešlé z překotného obnovování akademických mobilit.

Ve dnech 30. června až 1. července se v příjemném prostředí moderního kampusu Dublin University College (DUC) a pod heslem Leading Universities in Times of Crisis and Change konala již 32. výroční konference UNICA; po vnucené dvouleté přestávce byla za hojné prezenční účasti (byť někteří ze zástupců se museli připojit distančně).

Ač by se mohlo zdát, že rezidence v hlavním městě jako podmínka pro členství musí v konečném důsledku vést k vytvoření velmi nesourodé skupiny univerzit, úzké sepětí členských institucí s centry politické moci s sebou přináší překvapivě mnoho sdílených problémů. Přítomnost v hlavním městě akcentuje, mimo jiné, „třetí roli“ univerzit v utváření sdíleného životního prostoru, kultivování politických debat a strategického směřování národních společností i Evropy jako celku.

Společný závazek: nepolevit v obhajobě hodnot

Tato témata se objevila již během formální úvodní části setkání, tedy výročního shromáždění, jehož úkolem bylo – vedle standardního schválení závěrečných zpráv a účetní uzávěrky – také potvrdit nové programové prohlášení UNICA.

Jeho ústředním poselstvím je závazek partnerských univerzit podílet se na rozvoji, integraci a vzájemné spolupráci v celém evropském prostoru, a také nepolevit v obhajobě akademických hodnot, jako jsou svoboda projevu, univerzitní autonomie a rovný přístup ke vzdělání.

Tato témata byla reflektována v debatě, která následovala po keynote přednášce Rolfa Tarracha, emeritního rektora Lucemburské univerzity (a také emeritního prezidenta European University Association, tedy EUA). V následujícím programovém bloku byla pak některá z nich diskutována v rámci samostatných panelů.

Jak pomáhat ničené Ukrajině

Není překvapením, že první z panelů byl věnován situaci na Ukrajině a možnostem pomoci ukrajinským univerzitám. Online se připojil Sergii Sidorenko, prorektor pro zahraničí Kyjevského polytechnického institutu Igora Sikorského, dlouholeté členské univerzity. Ve svém projevu především zdůraznil potřebu dlouhodobých schémat pomoci – řada ukrajinských univerzit je vážně poškozena, jejich obnova potrvá roky. Zároveň je třeba, aby si studenti i akademici mohli zachovat příslušnost ke svým domovským univerzitám, i když třeba krátkodobě najdou akademický azyl v jiné evropské zemi. O své zkušenosti s různými programy pomoci se podělili zástupci univerzit v Tallinu, Vilniusu, Varšavě a Bukurešti.

Další panel se vracel k problémům, jimž univerzity čelily v době covidové pandemie. Své konkrétní strategie představili zástupci univerzit v Sofii, Oslu, Lisabonu a hostitelské UCD, v diskusi se ale ozývaly i zkušenosti z mnoha dalších institucí. Účastníci debat se vesměs shodovali, že pandemie akcelerovala inovativní formy výuky, zároveň ale unisono apelovali na zachování interaktivního charakteru vysokoškolského studia a maximálního návratu k jeho prezenčním formám.

Zazněl i hlas Karlovky se zkušenostmi z Hybernské

Řada témat, která byla diskutována ve vztahu k pandemii a jejím dopadům – například otázky duševního zdraví studentů, akademiků a administrativních zaměstnanců univerzit, nebo problematika online versus prezenčních konferencí a pracovních setkání – pak plynule otevřela cestu k poslednímu bloku: věnovanému udržitelnému rozvoji z pohledu univerzit.

Se svým příspěvkem na dublinské konferenci UNICA vystoupila rovněž prorektorka UK pro zahraniční vztahy Markéta Křížová (vpravo u pultíku).

„V tomto panelu jsem reprezentovala Univerzitu Karlovu, spolu se zástupci univerzit v Helsinkách, Eötvös Loránd v Budapešti a UCD. Měla jsem tak možnost otevřít, mimo jiné, otázku naplňování kritérií pro udržitelnost v historických budovách v centrech měst, ale také seznámit ostatní účastníky konference s úspěšnými aktivitami Kampusu Hybernská,“ uzavírá prorektorka UK Markéta Křížová.

Autor: Markéta Křížová, prorektorka UK

Foto: UNICA, DUC

Článek vyšel v on-line magazínu Univerzity Karlovy Forum.