Ve vědecké komunitě kdekoliv na světě nebude určitě pochyb o tom, že vědecký grant Evropské výzkumné rady (ERC) je nejprestižnější evropský vědecký grant a každý, kdo ho získal, je špičkový vědec nebo vědkyně. Starting ERC se uděluje vynikajícím mladým vědcům do 7 roků od PhD, consolidator pak pokročilým vědcům do 12 let od získání PhD. Advanced granty jsou určeny pro vědecké špičky ve svých oborech.
Když se náhodný zájemce podívá na webové stránky ERC grantů a hledá financované ERC granty podle hostující země (tady), vypadá to, že země EU13 plus Srbsko zrovna příliš ERC grantů nezískaly. Pohled se o něco změní, když použijeme skvělou interaktivní mapu připravenou kolegy z Technologického centra Akademie věd (tady). Tato mapa nám umožňuje rozdělit držitele ERC grantů podle národnosti a nejenom hostující země. Pro všechny země EU13 plus Srbsko jsem připravil souhrnnou tabulku, kde jsou tři údaje: kolik zahraničních vědců s ERC grantem přišlo do hostující země, kolik ERC grantů je v zemi národnosti svého držitele a kolik držitelů ERC grantů dané národnosti pracuje na ERC grantu v zemi jiné. Data jsou platná do 30. září 2017 a nejnovější ERC granty v nich tedy nejsou zahrnuty. Čísla neodpovídají přesnému počtu vědců, protože někteří vědci mohou získat víc než jeden ERC grant.
Co teda vidíme pro Českou republiku? Do země přišlo pracovat s ERC grantem 5 cizinců. Dva z Německa, jeden ze Spojených států (Other countries), jeden z Maďarska a jeden ze Slovenska. Čeští občané obdrželi celkem 44 ERC grantů, z toho 20 jich řeší v ČR a 24 mimo území ČR (7 v Británii, 5 v Rakousku, 5 ve Švýcarsku, 4 v Německu a 3 ve Francii).
Pohledem na všechny země EU13 vidíme, že pouze Maďarsko a Kypr mají víc svých ERC držitelů doma než v zahraničí. V rámci regionu EU13 se stěhovalo 6 držitelů ERC grantů (např. jeden Maďar do Bulharska a Chorvat do Slovinska) a ze západních zemí do EU13 přišlo pouze 13 ERC držitelů, z toho pouze Česká republika, Maďarsko a Kypr dokázali přilákat víc než jednoho držitele ERC ze zahraničí. Větší počet ERC držitelů je ze všech zemí EU13 pouze v Polsku, České Republice, Maďarsku a na Kypru. A ze všech zemí EU13 vidíme velký brain drain těch nejlepších vědců s ERC granty do západních zemí. Nejmarkantnější je situace pro Rumunsko, kde 30 rumunských vědců pracuje v zahraničí a jenom 4 doma a pro Bulharsko, kde doma pracují 2 držitelé ERC a v zahraničí je ERC grantů bulharských občanů 13.
Celkově v rámci regionu 132 ERC grantů příjemci řešili ve vlastních zemích a 179 ERC grantů řešili vědci v zahraničí, z toho 173 v západní Evropě. Nejoblíbenější a nejotevřenější zemí pro držitele ERC grantů ze zemí EU13 je Velká Británie (58 ERC grantů). Mezi dalšími hostujícími zeměmi jsou Švýcarsko (22), Německo (20), Francie a Rakousko (obě země po 19 ERC grantech). Celkově v daném období bylo uděleno 7.754 ERC grantů, z toho jsou ERC grantů pro občany EU 13 plus Srbsko pouhá 4%, a to ještě přes 55% z nich své ERC granty řeší v západní Evropě.
Co napsat závěrem? Pokud chce region EU13 přitáhnout špičkové vědce s ERC granty, musí nabídnout stimulující vědecké prostředí. A současně musí vytvářet podmínky, aby si dobré kandidáty na ERC vychovával doma ve svých institucích. Plánovaný program excelence českého GAČRu je dobrým nápadem, jak na to. Bylo by zajímavé provést podrobnější průzkum a zjistit, jestli vědci, kteří odešli za výzkumem do západní Evropy, dostali ERC grant až poté, co tam pracovali nějakou dobu anebo získali ERC grant v EU13 a odešli až s ním. Ať tak nebo tak, země EU13 mají ve špičkových laboratořích západní Evropy spoustu svých občanů a mohli by využívat jejich vazeb domů ke zkvalitnění a internacionalizaci svých pracovišť.
Autor: Otakar Fojt
