Loňský rok opět ukázal, jak důležitá je komunikace vědy. Rostl zájem veřejnosti o „přeloženou“ vědu, vědce a novináře zase zajímalo, jak najít společnou řeč. Také to byl druhý rok s covidem a pro mě druhý rok na pozici vědecké redaktorky na Univerzitě Karlově.
Aleš Vlk moderoval druhý ročník konference Komunikace vědy
Loňský rok byl druhým rokem koronavirové pandemie, který nám denně ukazoval, jak důležitá je komunikace a specificky komunikace odborných témat a nejnovějších vědeckých poznatků. Rostla poptávka veřejnosti po vědeckých informacích „přeložených“ do srozumitelného jazyka. Ostatně „děkujeme za překlad“ byla podle Daniela Stacha z České televize jedna z nejčastějších diváckých reakcí na pořady a zpravodajství připravované Redakcí vědy ČT v době pandemie. O komunikaci vědy se ale mnohem více zajímali i samotní vědci a novináři, kteří si uvědomují nutnost nalézt „společnou řeč“.
Pro mě osobně byl rok 2021 druhým rokem, který jsem sledovala z pozice „vědecké redaktorky na Univerzitě Karlově“ – nastoupila jsem v březnu 2020 a bude se mi to hezky pamatovat, protože 1. března 2020 byly v Česku potvrzeny i první tři případy nákazy covidem-19. V loňském roce jsem také dokončením Ph.D. definitivně opustila (podle některých zahodila) „kariéru vědkyně“, abych se mohla začít plně věnovat novinařině a komunikaci vědy.
Komunikace vědy v Česku: konference, diskuze i stipendium
Jednou z akcí loňského roku, která měla „komunikaci vědy“ přímo v názvu, byl druhý ročník konference Komunikace vědy zaměřený na vědeckou komunikaci pohledem různých médií. Své zkušenosti sdíleli například rozhlasačka Martina Mašková, televizní moderátor Daniel Stach, novinářka Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N nebo šéfredaktor magazínu UK Forum Martin Rychlík. Mé shrnutí si můžete přečíst na webu.
Také proběhla debata Experti vs. Experti aneb Vědci ve světě médií. Diskuze se účastnili novináři Petr Koubský z Deníku N a Filip Rambousek z Českého rozhlasu a také zástupci vědeckého světa viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK anebo Václav Štětka, odborník na média z britské Loughborough University. Mluvilo se o rozdílech mezi světem vědy a médií, jak poznat experta, o častých chybách, ale i optimismu, že se situace v Česku mění k lepšímu. Více se dozvíte v článku či ze záznamu.
Fulbrightova komise vyhlásila nové stipendium pro komunikaci ve vědě, které vědcům i novinářům umožní tří až pětiměsíční pobyt v USA. „Věříme, že stipendium poskytne českým vědcům i novinářům možnost učit se od zkušených amerických kolegů a získat inspiraci i poznatky, které pak přinesou zpět do českého prostředí,“ říká ředitelka Hana Ripková. Uzávěrka přihlášek je 1. února 2022 – neváhejte! V loňském průzkumu, který vznikl u příležitosti 30. výročí založení české Fulbrightovy komise, byla nejčastější odpověď bývalých stipendistů: „Fulbright pobyt bylo nejlepší období mého života“. S čímž mohu jen souhlasit a je mi líto, že jsem si svůj Fulbright pobyt vybrala před dvěma lety, a ještě pár let se tak nemohu znovu přihlásit.
Oceněná komunikace vědy
V loňském roce bylo za komunikaci a popularizaci vědy uděleno i několik cen. Prestižní novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za „dlouhodobou činnost v oblasti popularizace vědy“ získal Daniel Stach z České televize a Petr Koubský z Deníku N. U této příležitosti byli například oba laureáti hosty pořadu Lucie Výborné. Daniel Stach a kolegové z redakce vědy ČT letos také od Učené společnosti ČR získali Medaili za zásluhy o rozvoj vědy a od Českého klubu skeptiků Sisyfos Cenu Jiřího Heřta 2021.
Ceny za popularizaci tradičně uděluje i Akademie věd ČR. V loňském roce byla oceněna historička Eva Doležalová, se kterou již u této příležitosti vyšel rozhovor, informatik Roman Neruda a parazitolog Miloslav Jirků. Cenu předsedy RVVI za popularizaci výzkumu získal spisovatel a neuropatolog František Koukolík.
Věda s českou stopou v roce 2021
- Přehledový článek o objevech a úspěších českých vědců a vědkyň jsem napsala pro týdeník HROT.
- Rok v české vědě sepsal i Petr Koubský v Deníku N.
- Vědecký rok 2021 na Univerzitě Karlově jsme shrnuli s Martinem Rychlíkem.
- Podobně vznikl i souhrn toho nejpodstatnějšího a nejzajímavějšího, co se v roce 2021 událo na Masarykově univerzitě v Brně nebo například FIT ČVUT.
Tipy, co si přečíst a vidět či koho sledovat:
- Petr Koubský o covidu píše pravidelně, ke konci roku se rozhodl objasnit problematiku různých vědeckých názorů na koronavirus. Mohl napsat klasický článek, místo toho ale napsal divadelní hru: Covidové drama 2021: O vědcích, kteří se neshodnou, a zmatených lidech, kteří už jim možná neodpustí, kde perfektně a čtivě vystihl současnou situaci. Jednoznačně doporučuji, stejně jako jeho další články či podcasty v Deníku N.
- Skvělým příkladem a zdrojem inspirace, jak komunikovat vědu, byl speciál České televize o přistání sondy Perseverance na Marsu. Vysíláním provázel Daniel Stach, který pravidelně zdůrazňuje, že se jedná o výsledek práce týmu lidí. „V redakci vědy ČT, která má zhruba patnáct členů a některé jen na částečný úvazek, měsíčně připravíme zhruba dvě stě vědeckých témat do vysílání a na webu vydáme více než sto článku o vědě. Naším cílem je popularizovat vědu napříč celým vysíláním, protože věda je všude kolem nás,“ řekl Daniel Stach během své přednášky na konferenci Komunikace vědy.
- Tipy na knihy s vědeckou tématikou, které v loňském roce vyšly v češtině, jsem shrnula na Twiteru.
- Čtivé profily vědců pro magazín VŠ Universitas píše Lenka Vrtišková Nejezchlebová a Adéla Karásková Skoupá (obě primárně působí v Deníku N).
- Novinky ze světa české vědy přináší každé úterý Vědavýzkum.cz (přihlásit se k odběru). Nový newsletter TechMIX o novinkách ze světa (nejen české) vědy a techniky tvoří i Pavel Kasík a Matouš Lázňovský ze Seznam zprávy.
„Ať je v roce 2022 výskyt štěstí ve Vašem životě co nejpravděpodobnější!“ originálně přála Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), která ve své novoročence využila zobrazení skupin orbitalů. A dodala i vysvětlení pro nechemiky: přesný prostor výskytu elektronu v atomovém obalu nelze nikdy určit. Skupiny orbitalů geometricky znázorňují prostor s nejvyšší pravděpodobností polohy elektronu.
Autorka: Pavla Hubálková
Máte tipy na zajímavá témata či osobnosti nebo by vás něco zajímalo? Napište mi na hubalkova.pavla@gmail.com nebo na Twitter @PavlaHub.
