Studie českých ekonomů a ekonomek, publikovaná v prestižním časopise Nature, ukázala, že snaha o maximální objektivitu ve zpravodajství nejspíš přispívá k mylným představám veřejnosti o tom, co si myslí odborníci. Další přehled vědeckých úspěchů s českou stopou krom toho představí i nejlepší letošní inovace s komerčním potenciálem nebo nejkrásnější fotografie s vědeckou tematikou.
Radiace, která dostala zelenou
Evropská komise schválila lék proti rakovině prostaty Novartis Pluvicto, který v německém Heidelbergu vyvinul tým české jaderné chemičky Martiny Benešové-Schäfer. Radioaktivní molekula PSMA-617 již v rámci klinických studií zachránila nebo významně prodloužila život tisícům mužů, u kterých selhala jiná léčba. Jde o látku, která umí najít nádorové buňky, navázat se na ně a následně je cíleně zničit. „Spustí se mikroozařování přímo v pacientově těle. Ničí se jen to, co se ničit má, výrazně se snižuje poškození zdravých tkání a orgánů, což je hlavní problém jiných metod,“ vysvětlovala Martina Benešová v březnovém rozhovoru pro Deník N, když nový lék schválila americká léková agentura FDA.
Dodejme, že Martina Benešová-Schäfer za svou invenci začátkem prosince obdržela Cenu společnosti ABB v soutěži Česká hlava.
Martina Benešová-Schäfer při slavnostním udílení cen Česká hlava. Foto: Česká hlava.
Blíže ke svatému grálu energetiky
Vědcům se poprvé v historii podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik jí reakce spotřebovala. Na průlomovém úspěchu, který by jednou mohl vést až k čistému zdroji elektřiny, se podílel i český fyzik Milan Holec. Revoluce se ale zatím nekoná, jak vysvětluje například Matěj Pur v článku pro Hospodářské noviny.
Praktické výzkumy
Umělé mléko ze zkumavky, vesmírné čerpadlo a speciální gel na zadržování vody v půdě patří k letošním nejlepším vědeckým projektům s komerčním potenciálem. Všechny uspěly v soutěži Transfera Technology Day 2022. Do jejího třetího ročníku se přihlásilo třicet týmů, odborná porota složená z vědců i investorů posuzovala inovativnost i byznysový potenciál jedenácti finálových nápadů.
Co si myslíme, že si myslí odborníci a jak se pleteme?
Mám se nechat naočkovat? Na tuto otázku v době covidové pandemie hledal odpověď téměř každý. Tým českých ekonomů a ekonomek zkoumal, jak a podle čeho jsme se rozhodovali. A odhalil, jak moc jsme se mýlili. „Veřejnost si myslela, že jen zhruba polovina lékařů věří vakcínám proti onemocnění covid-19. Přitom to bylo devadesát procent! Prokázali jsme, že pouhé informování o této shodě přineslo jednoduchý a trvanlivý způsob, jak zmírnit odpor k vakcinaci,“ shrnují autoři výzkumu v rozhovoru pro UK Forum. K mylným domněnkám o důvěře expertů v očkování, ale například i o jejich pohledu na změny klimatu nejspíše přispívají média, která ve snaze o objektivní přístup dávají stejný prostor i extrémním názorům bez toho, aby zdůraznila, jak proporční jsou. Výzkum zábavnou a odlehčenou formou nyní shrnuje i video.
https://www.youtube.com/watch?v=fXRLMw9Isds&t=27s
Další české stopy ve vědě:
- Předsedkyně české Akademie věd Eva Zažímalová se stala rytířkou – francouzský velvyslanec Alexis Dutertre jí předal Řád čestné legie, což je nejvyšší francouzské státní vyznamenání. Biochemička Zažímalová byla oceněna za dlouhodobý rozvoj česko-francouzské vědecké spolupráce.
Eva Zažímalová s francouzským velvyslancem Alexisem Dutertrem. Foto: Eva Kořínková.
- Nové naleziště zkamenělin v Maroku odhalilo rozmanité druhy krevetám podobných živočichů. Žili v moři na počátku prvohor (před 470 miliony let) a někteří mohli dorůstat délky až dvou metrů. Unikátní je i to, že se krom pevných krunýřů a kostí zachovaly také měkké části těl – například vnitřní orgány nebo končetiny. „Naleziště Taichoute nám otevírá nové cesty výzkumu,“ zdůrazňuje Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd, který se na výzkumech podílel.
Lukáš Laibl (vlevo) s kolegy během terénního výzkumu v Maroku a ukázka nalezených zkamenělin. Foto: Jana Bruthansová, Bertrand Lefebvre a Javier Ortega-Hernández.
- Jak jsou na tom české vědkyně? Národní kontaktní centrum Gender a věda zveřejnilo každoroční monitorovací zprávu. Stále je to bída – zastoupení vědkyň dosahuje pouhých 28 procent, což nás řadí na poslední příčku v celé Evropské unii. Absolventek magisterského studia je přitom 60 procent, doktorského (Ph.D.) pak polovina. Zlom nastává v počtu docentek, kterých je pouhých 27 procent. Profesorek dokonce jen 15 procent. Pokud by zastoupení profesorek rostlo dosavadním tempem, pak bychom dosáhli rovnosti za 193 let.
- Yemi A. D. poletí k Měsíci! Tanečník a rodák z Liberce uspěl mezi milionem přihlášených a zařadil se do osmičky umělců, které japonský miliardář Júsaka Maezawy vezme do vesmíru. „Cítím obrovskou poctu, pokoru a vděčnost za tuto bezprecedentní příležitost reprezentovat svou zemi, svůj národ, svou rodinu a všechny kreativní snílky na celém světě. Moje cesta na Měsíc začíná DNES!“ napsal Yemi na Twitter. Na oběžnou dráhu Měsíce by jej měla již v příštím roce dopravit nová raketa BFR (Big Falcon Rocket) společnosti SpaceX, která má jednou letět až k Marsu. Očekává se ale zpoždění startu, protože Muskově firmě zatím chybí všechny potřebné testy.
- Střevní mikrobiom ovlivňuje i motivaci a výkon při cvičení! „Zjistili jsme, že určité bakterie ve střevech myší produkují metabolity, které následně zvyšují produkci dopaminu, což pak přináší více radosti a lepší výkon,“ vysvětluje Lenka Dohnalová, první autorka studie v prestižním vědeckém časopisu Nature.
Věda je krásná!
Ke konci roku se i v Česku zveřejňují nejhezčí vědecké fotografie a ilustrace. Devátý ročník soutěže Věda fotogenická pořádané Akademií věd vyhrála fotografie Reakce bromu s hliníkem od Jana Havlíka. V online hlasování bodovala Baňka Jupiter od Natálie Gira. Ty nejlepší fotografie lze až do konce ledna vidět na výstavě v budově Akademie věd na Národní v Praze nebo na webu.
Vítězné fotografie letošního ročníku soutěže Věda fotogenická. Zdroj: Věda fotogenická.
V soutěži Věda je krásná Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pak vyhrála mikrofotografie Jana Martinka Hvězdná obloha pod mikroskopem, zákony optiky ve mně. V kategorii vědecká ilustrace pak například kresba Poliny Belyaeva Chameleón pardálí. Všemi soutěžními fotografiemi se můžete kochat zde.
Nejkrásnější mikrofotografie a ilustrace letošního ročníku soutěže Věda je krásná. Zdroj: Věda je krásná.
Autorka: Pavla Hubálková
Článek vyšel na blogu Aktuálně.cz.
Pavla Hubálková
Píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a pokračovala na doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Během Ph.D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy. Od března 2020 působí jako vědecká redaktorka v magazínu Univerzity Karlovy Forum. O vědě píše i pro Hospodářské noviny, ekonomický týdeník HROT, Vědavýzkum.cz, Universitas a další média. Primárně se zaměřuje na „vědu s českou stopou“ – vědecké příběhy a úspěchy, na kterých se podíleli čeští vědci a vědkyně působící v Česku i v zahraničí. Nejaktuálnější novinky tweetuje jako @PavlaHub.
