Názory

Kde jsou ryby v noci a jak léčit nemoc šťastných dětí?

„Věda je všude kolem nás,“‎ říká s oblibou moderátor České televize Daniel Stach. Za poslední dva roky jsme se tak naučili mnohé o virech, antigenech, PCR či RNA. Nyní se kvůli válce dozvídáme až příliš mnoho o jaderné bezpečnosti, mezinárodním právu, historii a logistice zásobování na frontě. Ano, i to je „science“, ale zrovna této je teď všude plno, pravidelný přehled vědy s českou stopou se proto zaměří na zkoumání dosud neznámého.

Základní údaje: Pavla Hubálková; 14.3.2022

popularizace

Odstartuje rozvoj otevřených dat až válka na Ukrajině?

Je potřeba, aby byla data korektní, aktuální, relevantní a přehledně zpracovaná. Elegantním řešením jsou právě otevřená data, která nemusí být pouhým vzdušným zámkem, ale realitou. Jak je tedy aplikovat v praxi?

Základní údaje: Martin Víta; 10.3.2022

databáze

Švýcarsko nabízí model pro 21. století ve vědě i diplomacii

Švýcarsko patří podle různých žebříčků mezi nejinovativnější země světa. Globálnímu inovačnímu indexu už suverénně kraluje řadu let. Jak upozorňuje ekonomický specialista Velvyslanectví ČR v Bernu Zdeněk Eliáš, cílem tamní vědecké diplomacie je tuto pozici dál upevňovat. A také se zaměřit na předvídání budoucího technologického vývoje. Vědecké prognózy se prolínají s ekonomickými.

Základní údaje: Jan Žižka; 9.3.2022

Švýcarsko

Rut Bízková: Příležitost pro ukrajinské vědkyně

V proudu uprchlíků z Ukrajiny lze jen těžko hledat muže. Ti zůstávají doma. Mají brannou povinnost, přímo bojují proti okupantům nebo vykonávají své profese, důležité pro chod země. K velké ochotě výzkumných organizací, vysokých škol i poskytovatelů podpory výzkumu přijmout ukrajinské výzkumníky je tedy třeba něco dodat.

Základní údaje: Rut Bízková; 6.3.2022

Jak pylová zrna vyprávějí staré příběhy a další vědecké novinky

Jak dnešní požáry v Austrálii souvisejí s někdejší kolonizací a proč se některým částem Evropy vyhýbala morová pandemie? Odpovědi na rozsáhlé otázky nabízejí nepatrná pylová zrna – právě ona umí odkrývat události časů minulých. Jak, přiblíží další dvoutýdenní výběr z vědeckých novinek, které nesou českou stopu.

Základní údaje: Pavla Hubálková; 6.3.2022

Dalibor Štys: Každá data se musí kriticky zkoumat

Chtěl bych místní čtenáře upozornit na zajímavou výměnu názorů mezi Václavem Hořejším a Tomášem Fürstem. Co bychom si z této diskuze měli odnést?

Základní údaje: Dalibor Štys; 5.3.2022

Postřehy k rozhovoru nové rektorky Univerzity Karlovy

V Lidovkách nedávno vyšel velký rozhovor s novou rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou. Jako člen akademické obce této univerzity, pozorovatel a komentátor akademického dění, jsem si ho s velkým zájmem přečetl. S řadou odpovědí souzním a nemám k nim moc co dodat.

Základní údaje: Daniel Münich; 23.2.2022

Sans refaire – od templářů k teleskopu Jamese Webba

Jak se heslo templářů „sans refaire“, přeloženo jako bez opakování, týká vědy a výzkumu? Nad tím se ve svém blogu zamýšlí Jan Valenta z Československého časopisu pro fyziku.

Základní údaje: Jan Valenta; 21.2.2022

Co se o komunikaci vědy můžeme naučit od Britů?

Ve Velké Británii je komunikace vědy zavedená profese, dá se studovat na školách, existují centra propojující vědu a novináře nebo politiky. Nyní máme jedinečnou možnost „nahlédnout pod pokličku“‎. Již za pár dní se v Praze koná konference Science Communication: UK Experience, kde budou „britské hvězdy komunikace vědy“ sdílet své zkušenosti.

Základní údaje: Pavla Hubálková; 17.2.2022

Siláci z Dejvic, revoluce v hmyzí říši a návod na stabilní společnost

Další dvoutýdenní přehled vědy s českou stopou přináší objev „superlubrikantu“, který minimalizuje tření, tisíc nových druhů v jediné skupině tropických brouků a návod na stabilní společnost.