Názory

S podporou vědy to jde z kopce. Bude hůř?

S finanční podporou vědy (VaV) ze státního rozpočtu (SR) to jde v Česku od roku 2020 z kopce. A výhled je ještě horší. Intenzita výdajů, tedy podíl výdajů na VaV ze SR na HDP, totiž z 0,64 % v roce 2020 plynule doklesala na letošních 0,54 %. Pokud by to pokračovalo podle aktuálně platného střednědobého rozpočtového výhledu, v roce 2026 bychom se propadli až na 0,49 %.

Základní údaje: Daniel Münich; 16.5.2023

Dora, Dora, Dora!

V českých diskusích o hodnocení výzkumných organizací se stále častěji šermuje deklarací DORA. S odkazem na ni se někdy zatracuje používání bibliometrických indikátorů v hodnocení organizací jako takových. Když si ale deklaraci přečtete pozorně, takový závěr tam nenajdete. Deklarace bibliometrické ukazatele, jako informační podklad institucionálního hodnocení, nevylučuje.

Základní údaje: Daniel Münich; 11.5.2023

Top 10 vědeckých objevů za duben: Zapnuté webkamery stresují studenty

Mohou zapnuté webkamery zhoršit studentům prospěch, protože více řeší to, jak vypadají, než výuku? Je jeden den volna v týdnu navíc prospěšný? A proč vědci vynalezli nejlehčí barvu na světě? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled Top 10 nejvíce sdílených vědeckých článků na sociálních sítích, tentokrát za měsíc duben.

Základní údaje: Eduard Petiška; 28.4.2023

věda
objev

ChatGPT cituje zejména nejcitovanější vědecké publikace

ChatGPT (GPT) je jednou z nejdiskutovanějších novinek posledních let (již přes 100 milionů uživatelů); o zdrojích informací GPT je však známo méně. Z tohoto důvodu jsme provedli studii zaměřenou na zdroje informací v rámci environmentální vědy. Účelem naší studie je odpovědět na výzkumnou otázku: „Cituje ChatGPT primárně nejcitovanější publikace v environmentální vědě?“

Základní údaje: Eduard Petiška; 18.4.2023

Top 10 vědeckých objevů za březen: Mizí včely i alergie na arašídy

Jak souvisí právo na potrat s duševním zdravím? Jak zlepšit kognitivní funkci mozku? A jak může politická participace ovlivnit názor na vědu? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled TOP 10 nejvíce sdílených vědeckých článků na sociálních sítích, tentokrát za měsíc březen.

Základní údaje: Eduard Petiška; 28.3.2023

Proč jsme vlastně každý jiný a kdy se lidé chovají jako fyzikální částice?

Jak je možné, že v tropickém pralese spolu dokáže žít tolik druhů zvířat, aniž by se navzájem požrala? Odpověď nyní hledá jihočeský přírodovědec Jan Hrček. Nová strategická karetní hra vysvětluje, jak obstát v klimatických změnách. A kolik nám o lidském chování řekne fyzika?

Základní údaje: Pavla Hubálková; 24.3.2023

Inventura spoluautorů

Začátek roku je obvyklý čas pro bilanci minulého životaběhu a plánování budoucího, často včetně definování cílů, takzvaných předsevzetí. Je dobré přitom také udělat v některých věcech pořádek, nejlépe také ve vlastní v hlavě – to je ovšem moc těžké a nehodí se to pro úvodník.

Základní údaje: Jan Valenta; 11.3.2023

Top 10 vědeckých objevů za únor: Zelený vodík a videohry

Ovlivňuje hraní her kognitivní schopnosti malých dětí? Jaký je vztah mezi prostitucí a násilím? Pomáhá ivermektin s léčbou onemocnění covid-19? V novém přehledu přinášíme deset vědeckých objevů, které vzbudily největší pozornost na sociálních sítích v globálním měřítku za uplynulý měsíc.

Základní údaje: Eduard Petiška; 28.2.2023

Open access – přírodovědec věří, inženýr se směje

Ve svém nejnovějším blogu se Dalibor Štys zamýšlí nad vlivem publikování v režimu open access a nad jeho historií. Jakou pozici si podle něj mají v této vědecké krajině najít tuzemští výzkumníci? Není lepší se zaměřit na konkrétní aplikované výsledky?

Základní údaje: Dalibor Štys; 13.2.2023

Experiment s vědkyněmi: Jsou nejen krásné a milé

K podstatě vědy patří klást si nejrůznější otázky a hledat na ně odpovědi. Jako takový experiment jsem poslední měsíc na sociálních sítích každý den zveřejňovala profil jedné vědkyně. Co jsem zjistila? Jaké je to býti vědkyní v českém akademickém prostředí? Proč stále říkáme, že „vědci objevili“, ale „vědkyni to moc sluší“?