hlavní partner portálu
Libor Grubhoffer z Biologického centra AV ČR je jedním z pěti kandidátů, kteří se přihlásili do volby na předsedu Akademie věd České republiky. Všem pěti kandidátům jsme položili stejné otázky týkající se podpory excelence, zahraničních vědců, financování, možného slučování ústavů a popularizace. Jak Libor Grubhoffer odpověděl, si přečtěte v tomto rozhovoru.
David Honys z Ústavu experimentální botaniky AV ČR je jedním z pěti kandidátů, kteří se přihlásili do volby na předsedu Akademie věd České republiky. Všem pěti kandidátům jsme položili stejné otázky týkající se podpory excelence, zahraničních vědců, financování, možného slučování ústavů a popularizace. Jak odpověděl David Honys, si přečtěte v tomto rozhovoru.
Od července letošního roku se novým vedoucím sdílené laboratoře rostlinného výzkumu na CEITEC Masarykovy univerzity stal Petr Mokroš, který svůj čas dělí i mezi provozní oddělení. Vystudoval botaniku a má zkušenosti v oblasti cytogenetiky rostlin. Do nové role přináší i předchozí praxí získané zkušenosti s budováním a řízením provozu skleníků a fytotronů.
„Nemohl jsem tam být v lepší dobu,“ vzpomíná Daniel Scheirich z Matematicko-fyzikální fakulty UK na období, které v rámci doktorského studia strávil v CERNu. Byl tam totiž i v roce 2009, kdy byl znovu spuštěn nejvýkonnější urychlovač na světě LHC a byl také u vyhlášení posledního nejvýznamnějšího objevu částicové fyziky – experimentálního potvrzení existence elementární částice Higgsův boson v roce 2012.
Spin-off Adalid Sciences, založený letos v červnu vědci z ÚOCHB AV ČR, přichází na poli genové medicíny s vlastní metodou transportu mRNA do buněk. Potenciál společnosti potvrdila i nedávná investice od BTL v řádu stovek milionů korun. Založení spin-offu odstartoval výzkum Kláry Grantz Šaškové, ředitelky Adalid Sciences, která v rozhovoru říká: „Věříme, že naše patenty jsou dostatečně silné na to, abychom mezi ostatními konkurenty obstáli."
Tomáš Petráček, katolický teolog, historik a akademik, bilancuje tradiční názory uvnitř církve i akademické obce. Jako vědec kriticky zkoumá pojítka mezi modernitou a církví. Podporuje aktivní účast mladých lidí na formování inkluzivnější a humánnější společnosti. V rozhovoru mluví o vědě, společnosti, vysokém školství i fotbalu.
Kateřina Sam je ornitoložka a ekoložka ověnčená řadou prestižních grantů a ocenění, své práce publikuje v těch nejlepších časopisech. Naposledy se stala jednou ze tří laureátek ceny L´Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě. Zkoumá vztahy mezi stromy, hmyzem a hmyzími predátory. Jak se pracuje na Papui-Nové Guineji? Proč v Čechách kupuje pozemky? A co nám její unikátní výzkumy mohou říct o složitých vztazích v přírodě?
Když jí položíte otázku, odpověď proloží dalšími nápady, postřehy a připomínkami, které na téma navazují. Trošku to připomíná strukturu pozdně středověkých rukopisů, jejichž studiu zasvětila svůj vědecký život. Lucie Doležalová, která působí na Filozofické fakultě UK a Fakultě humanitních studií UK, letos v létě získala ERC CZ grant.
Objevila nové způsoby, jak využít nanovlákna v environmentální oblasti. Fatma Yalcinkaya je vědkyně, jejíž jméno rezonuje u nás i v zahraničí. Před více než dekádou ji na Technickou univerzitu v Liberci z Turecka přilákal právě nanosvět.
Agentura CzechInvest ve svém projektu Technologická inkubace podporuje i firmy z oblasti biotechnologií, zdravotnictví a obranného průmyslu, zřídila pro ně Tech4Life Hub. Jak si české firmy vedou v těchto náročných odvětvích, které mají vysokou přidanou hodnotu? Čtěte v rozhovoru s ředitelkou Tech4Life Hubu Hanou Chlebnou.
