hlavní partner portálu
Biolog Jan Květ získal letos hlavní Cenu Josefa Vavrouška, kterou každoročně uděluje Nadace Partnerství za přínos pro životní prostředí. Jan Květ do českého jazyka navrátil slovo „mokřad“, napsal řadu knih, zasloužil se o Zákon na ochranu přírody a krajiny. O vzpomínkách na „vládu technokratů“ v 90. letech a svém celoživotním úsilí promluvil v rozhovoru.
Extrémní a výkonné objekty ve vesmíru, jako jsou supermasivní černé díry a supernovy, vyzařují gama záření. Observatoř Cherenkov Telescope Array Observatory se stane nejvýkonnější pozemní observatoří na světě v oblasti vysokoenergetické gama astronomie. Její spolumluvčí Rene Ong, který letos navštívil Fyzikální ústav AV ČR, popsal vědeckou vysokoenergetickou odyseu.
Eva Budinská je vystudovanou matematickou bioložkou. Následoval doktorát z onkologie, na který navázala postdoktorským studiem ve Švýcarském bioinformatickém institutu (Swiss Institute of Bioinformatics) v Lausanne, kde strávila celkem čtyři roky. Ve svém vědeckém oboru se pohybuje na pomezí analýzy dat a biologie, jejím úkolem je tedy data nejen zpracovat, ale také interpretovat.
Maria Zlobina a Sepideh M. Koubjari se potkaly v jedné laboratoři výzkumného centra CEITEC, kde se věnují studiu RNA a jejích interakcí s proteiny. Zároveň společně stojí za startupem SciCanvas, který ve formě látek a oblečení z nich dává život vzorům, které pozorují pod mikroskopem.
„V české historii je mnoho vynálezů, na které můžeme být po právu pyšní a jejichž tvůrci skutečně změnili svět,“ říká Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví. A jmenuje Wichterleho gelové kontaktní čočky, konfokální mikroskop Mojmíra Petráně anebo Holého antivirotika. Úřad letos slaví 105 let své existence.
Když média obletěla zpráva, že se českým vědcům podařilo zobrazit chromozom v přirozeném stavu, často se sdělení redukovalo na úspěch brněnského pracoviště AV ČR, které vyvinulo inovativní zobrazovací metodu A-ESEM. S návrhem využít ji pro studium chromozomů ale přišel Jaroslav Doležel z Olomouce, který se studiu chromozomů věnuje celý svůj profesní život.
Ještě nikdy nenapsal český historik tak komplexní syntézu slovenských dějin, jakou letos v nakladatelství Vyšehrad vydal pod názvem Dějiny Slovenska Jan Rychlík. Se členem Katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci se autor rozhovoru Adam Pluhař bavil nejen o tomto rozsáhlém díle, ale i neradostné politické situaci na Slovensku, kterou má tento majitel českého i slovenského pasu hodně pod kůží.
Další skupina studujících z Alabamské univerzity strávila tři měsíce na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT), kde pod vedením odborníků z VUT a Todda Freeborna z UA pracovali na projektech v oblasti systémů frakčního řádu. Rowan Aldridge a Simon Colburn se v rozhovoru podělili o to, jak se dostali k elektrotechnice, proč je baví dělat výzkum a jak celá zkušenost změnila jejich pohled na svět.
Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) má od srpna nové vedení. Přednostou ICRC byl zvolen Michal Masařík, vědec zabývající se nádorovou biologií a vedoucí výzkumné skupiny na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Kam by chtěl svým působením ICRC posunout a kde vidí největší mezery instituce? Jakým způsobem by chtěl posilovat její značku a na co by se chtěl zaměřit bezprostředně po svém nástupu?
Celosvětová produkce plastů se vyšplhala na 400 milionů tun ročně. Jaké dopady má na životní prostředí? Lze materiálovou politiku remodelovat? A kdo za to všechno může? Ožehavé otázky si společně s publikem přednášky Kudy z doby plastové kladl v Melting Potu festivalu Colours of Ostrava 2024 výzkumník Stanislav Obruča z Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně.
