hlavní partner portálu
Ondřej Cejpek vymyslel způsob, jak zachytávat ve velkých provozech, jako jsou cementárny či ocelárny, oxid uhličitý a transformovat ho třeba na hnojiva či zelená paliva. Za svůj výzkum získal ocenění Francouzského velvyslanectví v Praze.
Covid v podstatě skončil, takže už vymizel z hledáčku médií a politiků. Vrací se ale téma migrace. Není se co divit, vždyť počet mezinárodních migrantů ve světě vzrostl podle posledních globálních odhadů z přibližně 84 milionů v roce 1970 na 281 milionů v roce 2020. Zatímco před půlstoletím šlo o 2,3 %, tak nyní jde o 3,6 % světové populace, upozorňuje Mariola Pytliková z Národního institutu SYRI, která se tématem migrace z ekonomického pohledu zabývá.
Jaká nás čeká budoucnost v energetice a jak k ní můžeme přispět? Lze získávat energii ze snadno dostupných zdrojů? Václav Švorčík vede projekt v rámci programu Théta 2 od TAČR a jeho tým pracuje na vývoji metody výroby amoniaku z mořské vody a vzduchu za využití slunečního záření. Seznamte se blíže s projektem NH3 Plazmon v rozhovoru.
Tým transferu technologií Středočeského inovačního centra neustále přináší nové možnosti, jak dostat vědu a výzkum do praxe. Jak konkrétně zrychluje cestu výzkumných organizací na trh? Jakou odezvu má mezi vědci business speed dating? A jak zajistit, aby patenty neskončily v koši? Vysvětluje vedoucí transferového týmu Lenka Staviany.
Podpořit e-mobilitu coby důležitou součást zelených měst si klade za cíl projet GUMES. Od začátku letošního roku ho řeší výzkumníci z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava ve spolupráci s Fraunhofer IWU a komerčními partnery.
Na pražské Harfě se otevřelo v dubnu 2024 nové transferové centrum PharmTheon pro preklinický vývoj léčiv, které patří do rodiny firmy IOCB Tech. Jeho ředitel Jan Skácel v rozhovoru popisuje, jak bude toto centrum propojovat vědu a komerční sféru.
Eva Muchková se ve své práci dlouhodobě věnuje teoretickému modelování rentgenové fotochemie a zaměřuje se především na ultrarychlé děje ve vodných roztocích. V roce 2023 se stala korespondující autorkou publikace v prestižním časopise Nature Chemistry věnované „hot-spotům“ radiačního poškození.
„Líbí se mi nenásilnost oboru environmentální chemie. Snažíme se společnosti pomoci,“ říká analytický chemik Martin Palušák z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, který se momentálně věnuje metodám znovuvyužití kovů z důlních vod.
Jak zvýšit požární bezpečnost betonu u stávajících konstrukcí, řešila ve své dizertační práci na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně Iveta Nováková. V práci představila novou metodu, kdy pomocí zahřívání betonu vytvořila v materiálu póry, kterými může být při požáru odváděna pára. Ačkoliv se metoda zatím v praxi nevyužívá, brzy by se to mohlo změnit. O nápad totiž projevilo zájem norské ředitelství silnic a dálnic.
Rakovina je hlavní příčinou úmrtí po celém světě. Podle alarmujících odborných predikcí by její výskyt měl během dvaceti let vzrůst téměř o polovinu. Hlavním problémem přitom není samotný agresivní růst rakoviny, ale spíše invaze a metastáze, které jsou zodpovědné za většinu úmrtí.
