hlavní partner portálu
S právníkem Centra transferu technologií Akademie věd ČR (CeTTAV) Michalem Beluským jsme mluvili o jeho zkušenostech s poskytováním služeb akademickým pracovištím, motivaci vědců k transferu znalostí i překážkách, které mu v českém prostředí brání.
Petr Zimčík vystudoval Farmaceutickou fakultu UK v Hradci Králové. Věnuje se oblasti syntézy, kterou se v rámci svého výzkumu snaží posouvat dál. V roce 2004 získal cenu Sanofi za výzkum v oblasti farmacie. Pomohla mu cena v kariéře? A udržuje stále kontakt se svými kolegy ze stáže? Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze.
Moderní univerzita nemůže být pouhou dílnou lidskosti. Musí být inhibitorem demagogického bujení. Myslí si to prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy Jan Konvalinka a v rozsáhlém rozhovoru pro časopis Forum se vyjádřil i k mnoha dalším zajímavým tématům.
V oblasti transferu znalostí se pohybují již řadu let. Díky umělé inteligenci a zpracování velkého množství dat se snaží vzájemnou spolupráci mezi výzkumnou a podnikatelskou sférou zlepšit. Jejich snahou je, aby se všichni mohli věnovat obsahu a neřešili věci, které je možné vyřešit automaticky.
Alexandros Markopoulos působí na Sorbonne Université v Paříži, kde se zabývá tématem multifyzikálních problémů. Za svůj výzkum byl v roce 2011 oceněn Cenou Josepha Fouriera za počítačové vědy. Proč si myslí, že je mezinárodní spolupráce ve vědě zásadní? A co ocenění přineslo jeho kariéře? Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze.
Czexpats in Science se v červnu účastnili konference EMBO Young Scientist Forum 2019, kde jsme měli příležitost vyzpovídat tři špičkové české vědce z prestižních zahraničních univerzit. Přinášíme druhý ze série rozhovorů pořízených s přednášejícími na EMBO Young Scientists Forum (EYSF) 2019, tentokrát s profesorem Markem Baslerem z Basilejské univerzity.
Tomáš Šimůnek působí na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Jeho těžiště zájmu jsou poškození srdce jako vedlejší účinek protinádorových léčiv. Za svou činnost byl v roce 2005 oceněn Cenou Sanofi za farmacii. Jak se z jeho pohledu mění věda v Čechách? A co ho inspirovalo k práci vědce? Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze.
Aktuálním trendem ve vědě je otevřený přístup k vědeckým výsledkům. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy se rozhodla prověřit, jak jsou na tom autoři UK s otevřeným publikováním a sestavila žebříček svých open access šampionů. V jeho čele se umístil profesor Michal Hocek z Přírodovědecké fakulty. Výhody a úskalí otevřeného přístupu komentuje v rozhovoru pro online magazín Univerzity Karlovy iForum.
Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze. Michal Kolář strávil několik let v zahraničí, v současnosti je zpátky v Praze, kde působí na Vysoké škole chemicko-technologické. Za svou činnost byl v roce 2012 oceněn Cenou Jean-Marie Lehna za chemii. Jak si představuje, že by věda mohla vypadat v budoucnu? A jak se liší přístup vědců ve Francii od těch v Čechách?
Martina Čečková působí na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v oboru farmakologie a za svou činnost byla v roce 2005 oceněna Cenou Sanofi v oboru farmacie. Kam ji cena kariérně posunula? A jak moc je podle ní financování české vědy závislé na grantech Evropské unie? Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědeckých cen Francouzského velvyslanectví v Praze.
