hlavní partner portálu
Velký přínos elektromobility spočívá v tom, že podnítila další výzkum v automobilovém průmyslu. Docent Jaroslav Machan, který je členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), říká, že tento výzkum směřuje k lehčím, autonomním a elektrifikovaným vozidlům. Elektromobilita nepřímo rozvinula systémy optimalizace řízení, řídicích systémů a hmotnosti vozidel.
University of Luxembourg, jedna z nejmladších vysokých škol na světě, byla založena teprve v roce 2003. Opakovaně se ale umisťuje na předních příčkách žebříčků nově založených vysokých škol. V rámci 7. Národní konference transferu odpovídal na otázky portálu Vědavýzkum.cz Marc Lemmer, který působil jako ředitel kanceláře transferu znalostí jejího interdisciplinárního centra pro výzkum bezpečnosti (SnT).
O spolupráci soukromých firem s výzkumnými organizacemi a vysokými školami v České republice si povídal Aleš Vlk s Petrem Šmérkem ze společnosti Edwards, která je světovým lídrem v poskytování unikátních řešení v oblasti vakuových technologií.
V rámci 7. Národní konference transferu, kterou pořádala v Praze Univerzita Karlova, navštívila Českou republiku i Amanda Zeffman, ředitelka sekce konzultačních služeb ve společnosti Cambridge Enterprise. V rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz hovořila o přenositelnosti britských zkušeností s transferem znalostí do českého prostředí a problémech, se kterými se ve své praxi setkává.
Národní centrum Průmyslu 4.0 (NCP 4.0) má nové vedení a inovovanou strategii. V rozhovoru pro dubnové číslo časopisu Trade News mluví Jaroslav Lískovec o tom, jaké má s platformou, která propojuje průmyslovou a akademickou sféru od podzimu 2017, plány, jakým způsobem lze pomoci českým podnikům při implementaci technologií Průmyslu 4.0 a proč by to vlastně měly dělat.
Evropský grant Marie Skłodowska-Curie Individual Fellowship dává mladým vědcům šanci budovat kariéru v zahraničí. Před rokem jej získala i Martina Ulvrová, absolventka Matematicko-fyzikální fakulty UK, která nyní zkoumá geofyzikální jevy na prestižní ETH Zürich. Doufá, že zkušenost z excelentí univerzity jí pomůže vylepšit vlastní pracoviště.
Inovační strategie České republiky pro roky 2019-2030 je podle místopředsedy Akademie věd ČR Zdeňka Havlase ambiciózní počin, který nese mnoho pozitivního, ale skrývá i svá rizika. V čem přesně vidí klady a zápory Inovační strategie, co přinese Akademii a zda lze očekávat změny v organizaci české vědy se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Václav Hořejší je po letech v ředitelské pozici v Ústavu molekulární genetiky AV ČR opět v laboratoři a vědecká práce ho stále baví. S financemi do vědy to sice nevidí špatně, ale nechce být přehnaně optimistický. O byrokracii a administrativě ve vědě si ovšem myslí, že se stále zhoršuje.
Po třinácti letech práce u chemických a farmaceutických gigantů se vrátil zpátky na akademickou půdu, aby pomohl s přenosem výsledků základního výzkumu do praxe. Začátky ale nebyly úplně jednoduché.
Podle Oty Novotného, ředitele xPORT Business Accelerator Vysoké školy ekonomické v Praze a vedoucího Katedry informačních technologií VŠE, je důležité nejen pomáhat startupům, ale také kultivovat tuzemské investory, aby se na začínající firmy více zaměřovali.
