ČZU a Matej Kliman Advisory jsou novými partnery portálu Vědavýzkum.cz

Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) se stala novým partnerem portálu Vědavýzkum.cz. Od poslední velké změny v roce 2007 se skládá ze šesti fakult a jednoho institutu a pokrývá velmi širokou oblast disciplín a výzkumných oborů.

„Naše univerzita je poměrně hodně různorodá,“ vysvětluje oborovou skladbu školy Jan Vymazal, jeden z nejcitovanějších českých vědců a prorektor pro oblast vědy a výzkumu na České zemědělské univerzitě v Praze, v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz. „Rád bych vypíchl oblast zemědělství, to je pro nás špička. Dalším podporovaným směrem je bioekonomika a cirkulární ekonomika. Hodně se také věnujeme péči o krajinu a přírodní zdroje, monitoring změny klimatu nebo rozvoj venkova a měst. Může se zdát, že je to různorodé, ale fakulty jsou svým zaměřením také odlišné a myslím, že se vzájemně doplňují,“ říká Vymazal.

Česká zemědělská univerzita v Praze se také aktivně angažuje v tématu udržitelnosti, a to jak v kontextu přírody, tak společnosti i hospodářství. Právě udržitelnost je jedním z klíčových témat současného Strategického záměru České zemědělské univerzity v Praze na období od roku 2021. V něm si za své ČZU bere 17 cílů udržitelnosti OSN, které zároveň propojuje s kontextem politiky Zelené dohody pro Evropu.

Svůj další rozvoj tak podle Strategického záměru chce zaměřit na témata, jako je potravinová soběstačnost, ochrana životního prostředí, snižování dopadů klimatické změny nebo pomoc při zvládání přírodních katastrof. Důraz na udržitelnost je vidět i z pohledu mezinárodního srovnání. Univerzita se pravidelně umisťuje v žebříčcích zaměřených na udržitelný rozvoj a regulaci klimatických dopadů, jako je například THE Impact Rankings.

„Pravidelně se umisťujeme i v UI Green Metric World University Rankings. Dbáme na to, aby měl náš kampus hodně zelených ploch a aby měly naše budovy třeba zelené střechy. Fakulta lesnická a dřevařská má rekuperaci tepla. Máme vlastní mokřad, který je využit pro výuku i pro čištění splachových vod. Je to tradice. Zabýváme se životním prostředím, takže jej i chráníme,“ vysvětluje postoj školy její prorektor Jan Vymazal.

České zemědělské univerzitě v Praze se daří také v získávání prestižních projektů. Jedním z nich je program excelentního výzkumu EVA 4.0, který se zaměřuje na podporu adaptace lesnictví a dřevařství na globální změnu a čtvrtou průmyslovou revoluci, a který vede zdejší prorektor pro strategii, Marek Turčáni.

V rozhovoru pro Vědavýzkum.cz o projektu EVA 4.0 hovořil také Peter Surový, který na ČZU vede Katedru hospodářské úpravy lesů: „Program se zaměřuje na proměny českých lesů z mnoha stran a my jsme pracovali na jedné z jeho několika částí,“ popisuje Surový práci svého týmu na snímkování lesů napadaného kůrovcem v národním parku České Švýcarsko.

Před dvěma lety se České zemědělské univerzitě podařilo získat podporu na projekt v prestižní výzvě ERA Chairs evropského programu Horizon 2020. Na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů tak v rámci projektu Advanced Technologies For High Quality, Safe And Sustainable Regional Food Production (DRIFT-FOOD) vznikne celý nový výzkumný program.

„Před třemi lety jsme zjistili, že existují programy ERA Chair zaměřené na posílení výzkumných kapacit ve vědecky méně výkonných zemích. Oblast technologie potravin byla v našem případě pro program Era Chair ideální příležitostí. Tyto předměty totiž naše fakulta tradičně vyučuje. Chyběl nám ale špičkový výzkum, což jsme se rozhodli změnit,“ vysvětluje Lukáš Pacek, manažer projektu ERA Chair DRIFT-FOOD.

Cílem podpořeného projektu je vytvoření interdisciplinárního centra excelence, zaměřeného na pokročilé technologie pro vysoce kvalitní, bezpečnou a udržitelnou regionální produkci potravin. Celé centrum a jeho výzkumný program povede vědec Constantinos Stathopoulos.

„Během mého poslední výzkumného pobytu ve Spojených arabských emirátech jsem se setkal s kolegou, který získal doktorát v České republice a měl zde vynikající zkušenost. Proto když jsem dostal pozvání přijet do Prahy prohlédnout si zařízení a dostupnou infrastrukturu a také probrat možnosti projektu, rád jsem ho přijal. A musím přiznat, že ČZU na mě udělala velmi dobrý dojem,“ popisuje Stathopoulos v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz svou cestu na Českou zemědělskou univerzitu v Praze.

„Česká zemědělská univerzita má totiž výborný základ pro to, aby se zde vybudovalo regionální evropské centrum excelence. Vnímal jsem tak, že je tu veliký potenciál dosáhnout výborných výsledků a vybudovat něco nového,“ odpověděl Stathopoulos na otázku, co ho přimělo přijmout pozici právě na České zemědělské univerzitě v Praze.

Na České zemědělské univerzitě sídlí ale také jeden z mála zahraničních vědců a vědkyň, kteří v České republice působí v čele akademického pracoviště. Je jím Patrick Van Damme, který je nejen jedním z předních světových expertů na tropické zemědělství a etnobotaniku, ale je také děkanem Fakulty tropického zemědělství na České zemědělské univerzitě v Praze. „Máme zde například k dispozici velmi dobré zázemí i infrastrukturu, a to i díky prostředkům z Evropské unie. Naše laboratoře jsou vybaveny skutečně špičkovými vědeckými přístroji a vybavením. K některým věcem, které jsou dostupné zde na ČZU, jsme rozhodně v Belgii, kde jsem působil předtím, přístup neměli. I díky tomu je naše fakulta atraktivním partnerem ke spolupráci, ať už jde o výzkumníky z dalších fakult ČZU, jiných pražských nebo českých univerzit, či kolegy ze zahraničí,“ popisuje silná místa Fakulty tropického zemědělství její děkan Patrick Van Damme v rozhovoru pro Vědavýzkym.cz. Právě spolupráce na všech úrovních je jedna z priorit, na které se chce v dalším rozvoji zaměřit.

„Velice pyšní jsme také na naše nové prostory. Minulý rok obdržel náš nový Pavilon tropického zemědělství architektonickou cenu Adapterra Awards. Odborná komise ocenila především použití udržitelných technologií,“ dodává Van Damme. V ekologické budově fakulty tak například vytápí tepelnými čerpadly, využívají retenční nádrže na dešťovou vodu, fotovoltaické panely nebo na zelené straše mají umístěné hmyzí hotely.

Dalším partnerem je Matej Kliman Advisory

Partnerem rubriky Legislativa a právo se stal Matej Kliman Advisory. Matej Kliman se komplexnímu právnímu poradenství a přednáškové činnosti v oblastech veřejné podpory a výzkumu a vývoje věnuje již od roku 2007.

V oblasti výzkumu a vývoje má Matej Kliman rozsáhlé zkušenosti z poradenství pro prakticky všechny významné instituce v ČR a to jak na straně poskytovatelů dotací, tak na straně příjemců. Spolupracoval s dlouhou řadou prestižních akademických institucí i se soukromými firmami. Jeho rozsáhlé zkušenosti v této oblasti zahrnují témata, jako je ochrana duševního vlastnictví, příprava a vyjednávání licenčních a jiných smluv, interní audity a přípravu a revizi vnitřních předpisů, zpracování právních a ekonomických analýz a metodik, přípravu nových právních předpisů a jejich novelizací, jakož i podporu významných projektů.

Je také pravidelným přispivatelem na portále Vědavýzkum.cz, kde se věnuje právě oblasti legislativy a práva. Podívejte se například na jeho článek Může výzkumná organizace podpořit „svůj“ spin-off?, ve kterém nejen reaguje na obavy ze spolupráce výzkumných organizací s jejich spin-off společnostmi, ale i na dotazy ohledně možného režimu podpory spin-off společností ze strany mateřských organizací.

Na otázku, co se vlastně rozumí spin-off společností, či jak je to s majetkovou účastí výzkumné organizace v takové společnosti, se zaměřuje další text Mateje Klimana s názvem Typy spin-off společností zakládaných akademickým sektorem. V článku Spin-off společnosti a veřejné zadávání se zase zamýšlí nad tím, zda spin-off společnost může být lékem na veřejné zadávání, jak často aktéři v oblasti transferu znalostí doufají.

Tématu výkladu pravidel veřejné podpory se věnuje ve svém dalším článku, ve kterém upozorňuje na nedostatečnou znalost základních principů práva Evropské unie. Na obecnější informace o evropské podpoře se zaměřuje také jeho další článek Institucionální podpora z perspektivy evropského Rámce VaV.

Výkladu dokumentu „Identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur ve výzkumu, vývoji a inovacích“, který schválila česká vláda se zabývá další Klimanův článek Řídit se či neřídit? To je otázka!, který napsal pro Vědavýzkum.cz. O podobném tématu Matej Kliman píše také v článku K výkladu pravidel veřejné podpory často nejsme vůbec oprávněni.

Oběma novým partnerům za jejich podporu portálu Vědavýzkum.cz velice děkujeme!

Tým redakce portálu Vědavýzkum.cz