facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Jan Vymazal: Společenská odpovědnost univerzity je pro nás důležitá role

9. 6. 2021
Jan Vymazal: Společenská odpovědnost univerzity je pro nás důležitá role

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Jaké má škola zkušenosti s probíhajícím hodnocením výzkumných organizací? Jaké jsou strategické záměry nebo jakých úspěchů se podařilo v poslední době dosáhnout? Zeptali jsme se Jana Vymazala, prorektora pro vědu a výzkum.

20181203154158 13ca6281 cu e520x360

Jak byste z hlediska vědy hodnotil rok 2020 pro ČZU v Praze?

Pro nás se z pohledu vědy rok 2020 od ostatních výrazně nelišil. Počet a finanční objem grantů je přibližně stejný. Hodnotíme jej dokonce poměrně úspěšně, i když se to zdá zvláštní vzhledem k probíhající pandemii. Výrazně jsme navýšili počet článků, které jsou na Web of Science (WoS). Jako šéfredaktor časopisu Ecological Engineering pozoruji, že to může být dáno tím, že v době pandemie extrémně vzrostl počet manuskriptů posílaných do časopisů. Nicméně tento trend naznačil minulý rok a my uvidíme až ten příští, jestli to má souvislost s pandemií, nebo s tím, že vědci více psali články. Velkou roli jistě hraje i význam modulu 2 (v rámci Metodiky 2017+ - poznámka redakce), protože podle závěrů MŠMT se klade největší důraz právě na něj. Již několik let se snažíme naše akademické pracovníky upozorňovat, že musíme víc psát do kvalitnějších časopisů.

Omezení docházky do práce nám samozřejmě také znesnadňovalo práci, ale protože jsme zemědělská univerzita, velká část výzkumu probíhá v terénu a pro pobyt venku byla omezení minimální.

V roce 2020 si každá vysoká škola poprvé prošla hodnocením ve všech pěti modulech Metodiky 17+: Jaké vyplývají z hodnocení závěry pro vaši univerzitu?

Byli jsme hodnoceni stupněm B. Jsme poměrně spokojeni, nicméně příště bychom se rádi posunuli výše. Evaluace probíhala ve čtyřech vědních oblastech, dobře se nám dařilo v přírodních vědách a v zemědělských a veterinárních vědách. Bylo to v souladu s hodnocením, které jsme dostali od mezinárodního panelu.

Jak si vaše univerzita vede v celonárodním srovnání? Jak jste se posunuli v modulech 1 a 2 oproti minulým letům?

Hodnocení probíhá od roku 2016, takže vidíme obory, které jsou velmi dobré. Ve srovnání s jinými školami v ČR jsme na tom velice dobře například v Earth and Related Environmental Sciences a daří se nám i v Civil Engineering, Chemical Engineering, Environmental Biotechnology, Agriculture, Forestry, Fisheries nebo Social and Economic Geography.

Máte nějaké výhrady k těmto dvěma modulům?

Trochu nám vadí, že se porovnávají výkony podle Field of Research and Development (FORD) a nikoliv podle detailních oblastí, které odpovídají přibližně Web of Science kategoriím. Hodně publikujeme ve FORD kategorii biologické vědy. Tam je přibližně 26 kategorií WoS, ale například molekulární biologie nebo genetika „válcují“ všechny ostatní kategorie. To nás docela znevýhodňuje. Popíšu to na příkladu. Pokud publikujeme třeba do prestižního časopisu o ornitologii, který by byl podle WoS kategorie „Ornitologie“ v prvním decilu, tak se podle FORD posouvá až do druhého kvartilu. Zástupci mnohých univerzit se k tomu také vyjadřovali na seminářích o Metodice 2017+, ale nepadlo to na úrodnou půdu.

Je ještě něco, co vám vadí?

Také pro nás není spravedlivé, že se nehodnotí množství článků, ale pouze kvalita podle FORD. Problém může nastat v tom, že máme excelentní články, ale zároveň s tím máme i publikace v nižších kvartilech. A to nás v konečném hodnocení srazí. Myslím, že v hodnocení by mělo být nějakým způsobem zahrnuta jak kvalita, tak kvantita článků. Také si myslíme, že vzhledem k tomu, že jsou univerzity v ČR porovnávány s národním mediánem, nás v podstatě „penalizují“ články v Q3 a Q4, které náš medián snižují. V těchto časopisech ale nejčastěji publikují mladí vědci, které máme povinnost vzdělávat v doktorském studiu. Spravedlivější by bylo porovnávat přepočet Q1 a Q2 na FTE, tedy počet tvůrčích pracovníků.

A co modul 1?

Myslím si, že hodnocení je velmi subjektivní. Já například také dostávám výstupy ke zhodnocení a moje pravidlo je, že nehodnotím mimo svůj obor. Ale myslím, že spousta jiných hodnotitelů jednoduše hodnotí mimo jejich pole působnosti. Potom může být hodnocení naprosto zavádějící. Také se nám zdá zvláštní, že do modulu 1 se vpustily i bibliometrické údaje, které jsou hodnoceny v modulu 2. V modulu 1 dochází k hodnocení z jiného pohledu. Například se ale může stát, že publikace v excelentním časopise jsou naopak hodnoceny v modulu 1 velmi špatně. Myslím, že by v modulu 1 měly zůstat jen nebibliometrické výstupy.

Jak u vás probíhalo hodnocení v modulech 3-5, které se konalo formou mezinárodního panelu?

My jsme měli komisi sestavenou z akademických pracovníků z Německa, Chorvatska, Španělska, Estonska, Švédska a Belgie. Hodnocení probíhalo velmi dobře. Komise si vyžádala i spoustu dalších informací kromě těch, které byly obsaženy ve formulářích. Na prvních schůzkách se panelisté hodně dotazovali na věci, které si chtěli ujasnit. V různých zemích jsou různé zvyklosti. Zpočátku byli panelisté trochu překvapeni, že se hodnotí jiné výstupy než vědecké, a především jim scházel standard, ke kterému by posuzovali.

Co bylo hlavním přínosem účasti zahraničních členů?

Byl to pro nás impulz zvenčí. Dali jsme si díky tomu spoustu věcí dohromady. Budeme se tím řídit. Nicméně ani komise neměla na určité věci stejný názor.

Znamená to, že odborníci v komisi se na některých tématech neshodli?

Například v otázce start-upů. My jich jako vysoká škola nemáme mnoho a někteří nám to vytýkali. Na druhou stranu, dva členové komise z Německa byli naprosto proti. Hlavní činnost univerzit je podle nich úplně jinde než v zakládání start-upů a hodnocení v tomto směru je tedy irelevantní. Také se vedla velká debata o genderové vyváženosti. Naše univerzita je na tom v tomto směru velmi dobře. Nicméně, zejména panelisté s malým zastoupením žen na akademických pozicích, v našem případě například Španělsko, nás chválili, zatímco kolegové ze severských zemí poukazovali na to, že je to málo.

Je něco, co vás v hodnocení v modulech 3-5 překvapilo?

Musím říct, že jsme byli rozčarováni, když jsme dostali závěrečné hodnocení z ministerstva. Tam se píše, že výsledky z mezinárodního panelu se do celkového hodnocení prakticky nepočítají. Je to pouze pro reflexi uvnitř univerzity. Myslím, že to stálo mnoho peněz, času a úsilí. Je to velmi zarážející.

20181203154210 4735532c cu e520x360

Vysoké školy během jara odevzdávaly své nové strategické záměry na období 2021+: Jaké jsou hlavní strategické plány vaší univerzity?

Za strategii je zodpovědný prorektor pro strategii, Marek Turčáni, takže se budu více vyjadřovat z pohledu prorektora pro vědu a výzkum. Naše univerzita je poměrně hodně různorodá. Chtěli bychom se zlepšit v tom, co už děláme dobře, a chceme se více etablovat i v oblastech, kde jsme se tolik neprosazovali, ale máme pocit, že na to máme potenciál.

Jaké oblasti máte konkrétně na mysli?

Rád bych vypíchl oblast zemědělství, to je pro nás špička. Dalším podporovaným směrem je bioekonomika a cirkulární ekonomika. Hodně se také věnujeme péči o krajinu a přírodní zdroje, monitoring změny klimatu nebo rozvoj venkova a měst. Může se zdát, že je to různorodé, ale fakulty jsou svým zaměřením také odlišné a myslím, že se vzájemně doplňují.

Jak se vám daří plnit takzvanou třetí roli univerzity?

Z hlediska společenské role univerzity jsme poměrně hodně činní. Naše univerzita se umístila na prvním místě v Národní ceně České republiky za společenskou odpovědnost 2020 v kategorii Veřejný sektor, velké a střední podniky – chytré inovace. ČZU zároveň získala ocenění Společensky odpovědná organizace II. stupně a mezinárodní ocenění Evropské nadace pro management kvality „Committed to Sustainability“. Otázky společenské odpovědnosti jsou velmi důležité.

V tomto ohledu můžu jmenovat i zapojení, společně s ČVUT a VŠE, do projektu Uniqway, což je projekt sdílení aut, které jsou k dispozici zaměstnancům a studentům.

Naše univerzita také pomáhá v boji proti pandemii Covid-19. Otevřeli jsme testovací centrum na virus SARS-CoV-2, které je volně dostupné i pro obyvatele z blízkosti univerzity.

ČZU má tradičně velmi dobrý postoj k životnímu prostředí. V roce 2021 se například v žebříčku THE Impact Rankings v udržitelném rozvoji jako jediná univerzita v ČR zapsala ve všech 17 kategoriích. Ve čtyřech z nich se dokonce umístila na 1. místě v ČR. Co podle vás stojí za tímto úspěchem?

Ano, to je náš nedávný úspěch. Nicméně se umisťujeme pravidelně i v UI Green Metric World University Rankings. Dbáme na to, aby měl náš kampus hodně zelených ploch a aby měly naše budovy třeba zelené střechy. Fakulta lesnická a dřevařská má rekuperaci tepla. Máme vlastní mokřad, který je využit pro výuku i pro čištění splachových vod. Je to tradice. Zabýváme se životním prostředím, takže jej i chráníme.

Jak se vám daří plnit třetí roli univerzity v podobě transferu technologií?

Ve spolupráci s aplikační sférou nebo v transferu technologií máme ještě mezery. Byl to i jeden z bodů, který nám mezinárodní panel vytýkal. Nicméně ani tam nepanovala shoda. Snažíme se na tom pracovat a chceme se dostat na lepší úroveň.

20181203154202 92005393 cu e520x360

A jaké postavení v tomto kontextu mají vaše školní podniky?

Naše škola má Školní zemědělský podnik, který má ve Středních Čechách řadu středisek a Školní lesní podnik, který sídlí v Kostelci nad Černými lesy. Hlavním posláním těchto podniků je poskytnout kvalitní zázemí nejen pro výuku, ale také pro vědu a výzkum, a navíc vykazují i velmi dobrý hospodářský výsledek. Blízký díky mé specializaci je mi nyní Školní podnik Lány, kde na farmě Amálie řešíme velký projekt „Chytrá krajina“, který se zabývá hospodařením s vodou v zemědělské krajině. Já se v tomto projektu zabývám využitím umělých mokřadů pro čištění drenážních vod, biodiverzitou přirozených mokřadů a významem rybníků pro kvalitu vody a zadržení vody v krajině. Kromě toho je v projektu i řada dalších činností, například nové formy protierozní ochrany nebo využití drenážního systému na zadržení vody.

Jste vědec, dokonce velmi úspěšný, zařadil jste se v prestižním žebříčku Highly Cited Researchers dle WoS ve skupině 2 % nejcitovanějších vědců světa za rok 2019. Na který váš výzkum nebo objev jste nejvíce pyšný?

Zabývám se už přes 30 let využitím umělých mokřadů pro čištění odpadních vod. Hodně se zabývám i ukládáním uhlíku v přirozených mokřadních systémech. Je to aktuální, důležitá problematika a nesmírně mě to baví. Nejsem moc laboratorní typ, pracuji převážně v terénu. Preferuji to, že sleduji experiment od začátku do konce. To znamená, že v terénu odebírám vzorky, zpracuji je a zanalyzuji a pak z toho napíšu nějaký článek. Jsem rád, že moje publikační činnost přispívá k tomu, že problematika mokřadů je velmi aktuální a je o ní velký zájem.

Děkujeme za rozhovor! 

 

Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Eva Doležalová

 

Přečtěte si také článek věnující se strategickým záměrům ČZU.


Jan Vymazal

Pracuje v oblasti čištění odpadních vod a ochrany prostředí, expert na čištění odpadních vod v umělých mokřadech. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Do roku 1991 pracoval ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka. Působil také na Duke University v Severní Karolíně v USA. Na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze je od roku 2007. Je vedoucím Katedry aplikované ekologie a prorektor pro vědu a výzkum.