hlavní partner portálu
Se začátkem prázdnin přichází také aktualizovaná vydání mezinárodních žebříčků srovnávajících jednotlivé univerzity. Jedním z těchto rankingů je i Leidenský žebříček, srovnávající vědecký výkon více než 1300 univerzit po celém světě. Obdobně jako v minulých letech se do této společnosti dostalo i několik českých univerzit. Jak si stojí ve srovnání jednotlivých indikátorů? A které univerzity jsou vzory v oblasti vědy?
Nově zvolenou komisařku čeká řada úkolů od vyhodnocení rámcového programu Horizont 2020, pokračující implementace programu Horizont Evropa, až po zahájení jednání o budoucím rámcovém programu. Kromě členů Evropského parlamentu bude muset o svých dispozicích přesvědčit také představitele vědeckého, technologického a inovačního prostředí.
Ačkoli vědecká ocenění nejsou jediným měřítkem rozvoje vědeckého výzkumu, jejich vliv je podstatný. To ostatně lze dokladovat i na neustálém růstu počtu vědeckých cen během posledních 100 let. Má však tento trend pouze pozitivní dopad na vědu?
Evropská komise navyšuje rozpočet na výzkum a inovace o 400 milionů eur, v Evropě vstoupil v platnost jednotný patent. USA zveřejnily novou politiku vědecké integrity a Africkou akademii věd vede poprvé v historii žena. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulý měsíc červen událo.
Včera 27. 6. 2023 vyšlo další vydání každoročního hodnocení vysokých škol QS World University Rankings. Podle závěru prestižního žebříčku je nejlepší vysokou školou na světě Massachusetts Institute of Technology. Z Česka se nejlépe umístila Univerzita Karlova. Inovovaná metodika žebříčku letos zohledňuje i téma udržitelnosti a zaměstnatelnosti absolventů.
Váhu či atraktivitu globálního hodnocení univerzit podle šíře a intenzity naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN potvrzuje jak rostoucí počet přihlášených i jejich renomé, tak dosud nejvyšší počet umístěných českých univerzit – v letošním, pátém vydání žebříčku, se jich objevuje již osm.
Vodík jako palivo budoucnosti? Proč by to nešlo třeba na českých železnicích? Odpovědi na tyto otázky zkoumá česko-norské konsorcium výzkumných organizací v rámci projektu RegioHyt, který finančně podporují Technologická agentura ČR a Fondy EHP/Norska. Hlavním cílem výzkumného projektu je vyhodnotit potenciální nasazení vlaků s vodíkovým pohonem v Česku.
Investice do inovací, silný průmysl, inovační ekosystém v celé Evropě a talenty – nejen na těchto pilířích, kterými již dnes podle slov bývalé evropské komisařky Mariyi Gabriel Evropa disponuje, stojí nové obchodní příležitosti. Ty má podle ní zajistit nový evropský program inovací.
Komisařka pro výzkum Mariya Gabriel rezignovala na svou funkci v Bruselu. Španělsko schválilo čtyřletou národní strategii otevřeného přístupu k vědě. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za právě uplynulý měsíc květen.
Kybernetických útoků v Kanadě přibývá, 60 procent tamních výkonných šéfů firem označilo v jednom z průzkumů právě hrozby tohoto typu za největší výzvu pro své společnosti. To znamená i příležitost pro česko-kanadskou spolupráci v kyberbezpečnosti a uplatnění tuzemských řešení. Potvrdila to mise, kterou uspořádaly Generální konzulát ČR v Torontu a agentura CzechInvest.
