hlavní partner portálu
Mezi Fraunhoferovým institutem a německým Spolkovým ministerstvem školství a výzkumu to vře. Napětí vyvolalo zveřejnění výsledků účetního auditu, který shledal četná porušení finančních pravidel mezi vrcholnými představiteli největší evropské instituce aplikovaného výzkumu a vývoje. Ministerstvo zase čelí obviněním, že ignorovalo signály, jež na tato pochybení upozorňovaly.
Autocenzura v oblasti vědy brání akademickým pracovníkům a vědeckým zaměstnancům k vyjádření určitých názorů, které by mohly vyvolat kontroverzi, negativní reakci veřejnosti či tvrdou odezvu ze strany některých států. Výzkumnice a výzkumníci přitom tomuto masivnímu tlaku často musí čelit sami – institucím totiž chybí postupy či zkušenosti, jak své zaměstnance chránit.
Evropa zveřejnila plán na podporu zelených technologií, někteří thajští vědci podvádějí, aby dostáli publikačnímu tlaku a snahy, aby mělo financování výzkumu a inovací v EU geografický rozměr. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulý březen událo.
Téměř 70 % evropských výzkumníků uvádí, že se v posledních třech letech podíleli na projektech, které zahrnovaly autory, jenž však dostatečně nepřispěli svými znalostmi. Uvádí to nový průzkum integrity výzkumu, který rovněž naznačuje, že existuje rozpor ve vnímání „sporných výzkumných postupů“ vědci z USA a Evropy.
Byl zveřejněn nejnovější žebříček QS World University Rankings podle oborů za rok 2023, který hodnotí vysoké školy v jednotlivých disciplínách. Z výsledků vyplývá, že české vysoké školy uspěly například v zemědělství a lesnictví, ale také ve vybraných společenskovědních a uměleckých oborech.
Asociace pro mezinárodní otázky apeluje na přehodnocení ochrany výzkumu středoevropských subjektů ve vztahu k Číně. Na základě dotazníkového šetření mezi aktéry výzkumných projektů s čínskou finanční účastí odhalili autoři analýzy výraznou neinformovanost vědců o možných rizicích a přinášejí doporučení k zabezpečení citlivých výzkumných aktivit.
Debata o budoucí účasti Velké Británie v programu Horizont Evropa získala v posledních týdnech novou dynamiku. Na pozadí širších obchodních vztahů, veřejných proklamací a vnitropolitických pnutí přesto dosud nedošlo k formulování časově určeného funkčního rámce, který by aktérům výzkumných aktivit na obou stranách Lamanšského průlivu poskytl definitivní vodítka, co bude dál.
Ambice Finska dosáhnout do roku 2030 výdajů na výzkum a vývoj na úrovni 4 % hrubého domácího produktu si žádá procesní, systémové i legislativní změny. Aktuálně země vydává na R&D 3 % HDP, z nichž třetinu financuje stát a dvě třetiny soukromý sektor. Finsko disponuje unikátní sítí státních výzkumných institutů, s nimiž v praxi firmy i univerzity široce spolupracují.
Horizont Evropa je v třetím roce svého fungování a k dispozici jsou předběžné statistiky, Švédsko se v rámci předsednictví Rady EU zaměří na boj s klimatickými změnami, Nový Zéland se vypořádává s přidružením k Horizontu Evropa. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za právě uplynulý únor.
I přesto, že Švýcarsko hostí jednu z největších vědeckých organizací na světě, bylo loni v září vyloučeno z Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury. Stalo se tak proto, že není přidruženo k rámcovému programu Evropské unie pro výzkum Horizon Europe. Švýcarští vědci označili rozhodnutí EU za nerozumné.
