Děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Martin Kubala se rozhodl podat správní žalobu proti vzniku nového vysokoškolského ústavu s názvem CATRIN. Vedení univerzity a ředitelé výzkumných center jsou tímto krokem i způsobem komunikace překvapeni.

Martina Ulvrová vystudovala geofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK (MFF UK). Už během magisterského studia vyjela na Erasmus do Francie, kde poté zůstala na doktorát a v několika francouzských laboratořích strávila i dalších pět let jako postdoktorandka.

Počty patentových přihlášek, udělených patentů či užitných vzorů firem a výzkumných organizací v České republice v posledních letech stagnují. Stále tak zaostáváme za vyspělými státy.

Praha mu učarovala již jako nizozemskému studentovi. Později se začal učit česky a doktorát dokončil na CERGE-EI. Dnes se zabývá ekonomií energetiky a působí v Ústí nad Labem. Největší problém českého vědeckého prostředí spatřuje v nevyváženém financování nebo v nízké podpoře studijních pobytů na kvalitních zahraničních univerzitách.

Kateřina Falk navazuje na svůj předešlý blog o zakládání výzkumné skupiny. Tentokrát se podělí o své zkušenosti ze začátků na pozici vedoucí. Prozradí mimo jiné, proč je dobré raději přijmout jednoho postdoka než tři doktorandy, jak moc je důležitá komunikace v rámci skupiny i jak najít ty pravé spolupracovníky. 

Česká asociace doktorandek a doktorandů (ČAD) usiluje o co nejlepší postavení doktorandek a doktorandů v českém akademickém prostředí. Aktuálně přináší novinky z vládní politiky týkající se vysokého školství a zjištění v oblasti sociálního zabezpečení doktorandů.

Petr Prášek z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) se zabývá fenomenologií. Filozofie si ho získala už během bakalářského studia na Fakultě humanitních studií UK, a to především díky problematizování samozřejmostí a přístupem ke světu a životu na základě kritického myšlení. Za dizertační práci pojednávající o lidské existenci získal Bolzanovu cenu.

Trvající pandemie koronaviru zásadně ovlivňuje vědecké prostředí, vědce samotné i jejich způsob práce. Nový průzkum ukázal, že pro téměř třetinu vědců znamenalo zavedení ochranných opatření téměř znemožnění výkonu jejich práce.

GroundCom, Mobis0ne, Uneeqly a Zaitra – to jsou čtyři startupy, které nově vstupují do inkubátoru Evropské kosmické agentury v Praze a v Brně. Všechny uvedené firmy získají grant ve výši 50 tisíc eur, konzultace a poradenské služby od profesionálů z inovační agentury JIC a z CzechInvestu.

Snižující se rozpočet na výzkum a dosud nejisté podmínky účasti otestují chuť dalších zemí zapojit se do dosud největšího evropského výzkumného programu Horizon Europe. Úředníci varují, že neexistence flexibilní nabídky, která by přesvědčila globální lídry, aby se k programu připojili, se může ukázat jako zásadní problém.