Lenka Gahurová: Mateřství rozhodně nevidím jako konec vědecké kariéry

Jak náročné je připravit žádost MSCA Individual Fellowship (MSCA IF) a prosadit se se svým projektem v mezinárodní konkurenci?

Nemyslím si, že by to bylo nějak výrazně náročné. Samozřejmě člověku trvá, než vše napíše a upraví na úroveň, se kterou je spokojený, a zároveň splní i zadaný počet stránek. Je tedy dobré začít psát v předstihu, například přibližně měsíc až tři před deadlinem, a nenechat vše na poslední dva týdny. Žádost ale samozřejmě nezahrnuje pouze vědeckou stránku projektu, ale i podpisy a vysvětlení, proč jste ten nejlepší možný kandidát, jak stipendium ovlivní vaši kariéru, jak obohatíte hostitelskou instituci, jak přispějete k popularizaci vědy a další aspekty. Psaní žádosti byla tedy ve výsledku celkem tvořivá činnost, mimo vědeckých poznatků bylo nutné zapojit i fantazii, respektive vymyslet, jak projekt udělat co nejzajímavější i po stránce nevědecké. Na té je třeba zapracovat a nesmí se podcenit hlavně v případě, pokud chce jít kandidát na instituci, která není v top 20 výzkumných centrech v Evropě. Je potřeba si věřit a nenechat se odradit. Mně například každý tvrdil, že se s MSCA IF nemám šanci dostat na Jihočeskou univerzitu, a ještě k tak mladému vedoucímu skupiny. Přesto jsem fellowship dostala. Dále je důležité si s vaším budoucím šéfem ujasnit, zda očekává, že si projekt sami vymyslíte, a tudíž celou žádost i sami napíšete, nebo vám projekt nabídne právě on a pomůže vám s vědeckou částí žádosti.

Co byste poradila někomu, kdo by se také rád ucházel o MSCA IF?

Tomu, kdo ještě nikdy podobnou žádost o fellowship nepsal, doporučuji si buď nějakou přečíst, nebo se alespoň s někým, kdo už úspěšnou žádost napsal, pobavit. Velmi mi pomohlo, když jsem věděla, jakým stylem přibližně žádost napsat, abych měla šanci uspět v mezinárodní konkurenci.

Jak získání MSCA IF ovlivnilo vaši vědeckou kariéru? Co vám přineslo, čím vás obohatilo?

Myslím, že jsem se díky tomu do značné míry naučila, jak napsat žádost o vědecký grant. Další přímé pozitivní důsledky zatím nevidím, ale věřím, že to bude přínosné právě do budoucnosti. Například jako „plus“ do životopisu, že už jsem schopná získat vlastní stipendium - na rozdíl od toho, že bych pracovala jako postdok na GA ČR grantu, který získal někdo jiný.

Jak lze skloubit vědeckou práci s rodičovskou dovolenou? Jak MSCA IF podporuje ženy ve vědě?

Myslím, že MSCA IF je ideální grant právě i pro vědkyně-maminky. Dá se jednoduše a bez problémů přerušit na celou dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. Zároveň se stejně jednoduše dá přejít kvůli péči o dítě například z plného úvazku na poloviční. V některých zemích, kde mateřskou a rodičovskou dovolenou neplatí stát, ale výzkumná instituce, může nastat problém, že zaměstnavatel není ochotný vyplácet danou dovolenou v plné výšce MSCA IF platu. Několik mých známých to zažilo, v České republice to však naštěstí problém není. Pokud má kandidát už v době podání přihlášky dítě, dostane nanejvýš o 500 eur měsíčně víc. Co se týče skloubení vědecké práce a rodičovské dovolené, mateřství rozhodně nevidím jako konec kariéry. Když děti spí nebo se o ně stará manžel, mohu samozřejmě stále pracovat z domu, např. na bioinformatických analýzách nebo psát články, číst, plánovat a vést studenty. Zároveň přitom nemusím být ve stresu, že by mi běžel grant a musím produkovat výsledky. Vidím to tedy tak, že práce je pro mě příjemný oddych od dětí a naopak děti jsou příjemný oddych od práce.

Jakou máte zkušenost s MSCA IF? Doporučila byste tento program postdokům a proč?

MSCA IF bych určitě doporučila. Přijde mi, že jeho získání není nereálné a platové podmínky jsou příjemné. Jen člověk, minimálně v oblasti molekulární biologie, nesmí počítat s tím, že mu grantové peníze vystačí na celý výzkum - ve smyslu nákupu chemikálií apod. Je dobré být ve skupině, kde jsou i jiné zdroje financí a základní věci se dají koupit z nich, přičemž MSCA IF peníze se dají použít jako bonus na nějaké specifické položky. Bohužel mám ale i několik negativních zkušeností - ze strany Evropské komise, České republiky, ale i Jihočeské univerzity.

O co jde konkrétně?

Konkrétně z Evropské komise chodí často nějaké e-maily ve smyslu, že podle té a té vyhlášky je nutné někde něco uvést v rámci online systému projektu. Často je to však vysvětlené velmi nesrozumitelně a stalo se mi, že mi ani příslušné osoby nebyly schopné říct, co se tím vlastně myslí a co mám tedy udělat. Dále grant zahrnuje i peníze na tzv. mobilitu, které mají být údajně na osobní cestování. To znamená ne na konference a pracovní cesty, ale například na cestu na dovolenou. V Česku se tyto peníze standardně přidávají k superhrubé mzdě, takže reálně o polovinu z nich člověk přijde. Oni nám však tvrdí, že to jinak nelze, ale není to tak na každé instituci. Takže někde fellows dostanou celou sumu v podobě proplacení dovolené. A tak to funguje bohužel i v ostatních zemích. Jako poslední nedostatek pak hodnotím projektový management na Jihočeské univerzitě, kde se mi za dobu trvání mého projektu už pětkrát změnil projektový manažer. Často jsem o změně ani nebyla informována, a navíc jsem byla neustále konfrontována s tím, že si mám objednávky dělat sama - tedy nejen si zjišťovat ceny od prodejců, ale i je zadávat do univerzitního systému nákupů, kde se generují faktury apod. Údajně se však blýská na lepší časy, takže konkrétně tento aspekt by se měl zlepšit, až se vrátím z rodičovské dovolené.

Jaké máte vědecké plány?

Po skončení fellowshipu bych ráda založila vlastní výzkumnou skupinu, ideálně na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, pokud se tam pro mě najde místo. Mám nápady, na čem bych chtěla pracovat a částečně na tom se studenty vlastně už i pracujeme. Ráda bych si tedy podala i žádost o GAČR Junior Star, GAČR Standard a ERC Starting Grant a budu doufat, že alespoň jedna z nich dopadne dobře.

Děkujeme za odpovědi. 

 

Rozhovor vznikl jako součást seriálu o financování vědecké kariéry v life science v České republice. V prvním díle jsme se věnovali školákům a středoškolákům, ve druhém díle jsme se zaměřili na bakalářské a magisterské studenty, ve třetím na PhD studenty a ve čtvrtém na juniorské postdoky. V rámci seriálu vznikly také další rozhovory, o svých zkušenostech se studiem v zahraničí mluvila Kateřina Vacková, Jan Blaha nebo Eva Brichtová. O zážitky ze zahraniční stáže se podělila Šárka Boháčová. Zdeněk Farka promluvil o tom, jak si ještě jako PhD student žádal o svůj vlastní grant, a Iva Mozgová se podělila o své zkušenosti se stipendiem EMBO Postdoctoral Fellowship, které získala během svého PhD studia. O stipendiu Humboldt Research Fellowship promluvila jeho držitelka Hana Macíčková Cachová. Další, již pátý díl seriálu vychází opět v úterý.

 

Na seriálu se podílejí:

Pavla Růžková, Botanický ústav AV ČR, Pavla.Ruzkova@ibot.cas.cz
Ladislav Čoček, Masarykova univerzita, cocek@rect.muni.cz
Michal Hojdekr, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, hojdekr@frov.jcu.cz
Tomáš Mozga, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., tomas.mozga@umbr.cas.cz
Veronika Palečková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i., veronika.paleckova@uochb.cas.cz
Martina Pokorná, CEITEC MU, martina.pokorna@ceitec.muni.cz
Hana Štěpánková, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, hana.stepankova@vscht.cz
Jakub Zeman, Masarykova univerzita, zeman@rect.muni.cz

---

Lenka Gahurová

získala PhD v Developmental Biology and Epigenetics na University of Cambridge ve Velké Británii v květnu 2015. V současné době působí jako postdok ve skupině Alexandra Bruce na Katedře molekulární biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Od 1. 6. 2017 řeší projekt „OOCSOCS: Socs3 gene in oocyte maturation and fertilisation – a novel link between inflammation and infertility“ financovaný MSCA Individual Fellowship. Projekt si dvakrát přerušila mateřskou a rodičovskou dovolenou.