Dokonalá krása antarktických řas. Čím uchvátily rozsivky českou bioložku?
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Najdeme je v našich rybnících stejně jako v Nilu nebo Amazonce, ale i v mořích a oceánech. Řasy rozsivky jsou velmi přizpůsobivé a daří se jim všude – včetně extrémního prostředí Antarktidy. Studovat je přímo do království ledu a kamení se letos v lednu vydala bioložka Kateřina Kopalová. Jak náročné je vyrazit na antarktickou expedici a čím jsou výjimečné rozsivky?
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Vědci mapovali nejhojnější sladkovodní mikroby po celém světě, našli sedm nových kmenů bakterií
- Autor článku: ne
- Zdroj: Biologické centrum AV ČR
Dosud nejucelenější analýzu globálního rozšíření a genetické rozmanitosti jedné z nejhojnějších skupin sladkovodních mikroorganismů – bakterií rodu Fontibacterium – přináší nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature Microbiology. Mezinárodní tým vedený vědci z Biologického centra Akademie věd ČR zmapoval, popsal a výrazně rozšířil počet kultivovaných i genomově sekvenovaných zástupců této málo známé mikrobiální skupiny a odhalil nové i endemické druhy díky sledování jejich výskytu v jezerech po celém světě.
- Základní údaje
- Biologické centrum AV ČR
- Věda
Freedom to Operate: Klíčový krok transferu, který se nevyplatí odkládat
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 30.6.2026
- Textové pole: UNICO
„Nejdražší analýza je ta, kterou uděláte příliš pozdě.“ Jak mít patentová rizika akademických spin-offů včas pod kontrolou? Strávíte tři roky vývojem, úspěšně projdete prvním investičním kolem, podepíšete smlouvu – a pak dostanete dopis od právního zástupce firmy, o které jste ani neslyšeli. Jejich patent z roku 2019 pokrývá klíčový princip vašeho produktu. Nemusí dokázat, že jste ho kopírovali. Stačí, že ho používáte.
Filip Hašpl: Vědeckou observací ke zlepšení výuky přírodopisu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
„Přírodopis je úžasný v tom, že se v něm tolik nepracuje s abstraktními daty, ale se skutečnými modely – živými i neživými,“ říká doktorand na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Filip Hašpl, který zkoumá, jak žáci na druhém stupni základní školy při hodinách přírodopisu využívají vědeckou observaci – klíčovou dovednost, jež je součástí přírodovědné gramotnosti.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Lék na rakovinu? Boj s krizí klimatu? Ptejte se datových vědců
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Doba, kdy „ajťáci“ seděli v suterénech, je dávno pryč. Například bioinformatici se přesunuli do nejvyšších pater a jsou součástí moderních vědeckých týmů. Vyznají se totiž v mnohosti dat i nástrojích umělé inteligence. „Díky nim dokážeme lépe předvídat a řešit například klimatické hrozby nebo světové epidemie, jako byla ta covidová,“ zamýšlí se Jiří Vondrášek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který šéfuje české pobočce infrastruktury ELIXIR.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Andrea Stašek: Cesta na Yale, která kvůli americké politice skončila ještě než začala
- Autor článku: ne
- Zdroj: Andrea Stašek
V červnu 2025 jsem dostala oficiální vyjádření z Fulbrightovy komise o svém podaném projektu. Nyní tedy mohu sdílet napínavý příběh o tom, jak rozpad demokracie a výzkumu v USA dopadá i na vědeckou komunitu z ostatních zemí.
- Základní údaje
- Andrea Stašek
- Názory
Zázraky? Věda! Plzeňský kraj má svoji zábavnou vědeckou talk-show
- Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026
- Textové pole: Get Smart Plzeňský kraj
Pod značkou inovačního marketingu Plzeňského kraje GetSmart se 19. května odehrála premiéra nové zábavné vědecké talk-show Zázraky? Věda! s Vladimírem Kořenem a jeho hosty. Vyprodaný sál v Domažlicích poznal zblízka pětici zajímavých osobností, dozvěděl se zajímavosti z oblasti inovací a pobavil se při soutěžních otázkách. Talk-show se tedy rozhodně nekonala naposledy.
Vendula V. Hingarová: Latinská Amerika, Skandinávie – vzdálené, ale překvapivě blízké světy
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Mezi regiony, které studuje, leží oceán a tisíce kilometrů. Přesto v nich vidí jisté podobnosti a průniky, které ji táhnou k tomu, aby se oběma věnovala. Vendula V. Hingarová působí na Fakultě humanitních studií UK a na Filozofické fakultě UK a zabývá se Latinskou Amerikou i Skandinávií. Zajímají ji totiž původní národy i jejich jazyky bez ohledu na to, jestli žijí v Americe nebo za polárním kruhem. Hledá také vazby, které spojují oba regiony s naší zemí.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Adéla Gjuričová: Předměty formují dějiny, mohou však být i hrozbou pro budoucnost
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Zatímco jedni předměty slepě hromadí, druhým se nedostává ani základních surovin. Nové technologie a moderní výrobky společnostem nepřinášejí jen pokrok, ale také je ohrožují. Tím, jak předměty a materiály utvářejí dějiny, se zabývá program Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností. Co zkoumá a jak se do něj může zapojit veřejnost, vysvětluje jeho koordinátorka Adéla Gjuričová.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Rozhovory
Aleš Tomek: U mrtvice rozeznáváme až 20 základních příznaků
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Medicína má pověst oboru, jenž se pohybuje na pomezí vědy a umění. Přesto nebo právě proto bylo ale dlouhodobé sbírání dat a jejich vyhodnocování na národní úrovni ještě donedávna spíše zanedbávanou disciplínou. Průkopníkem těchto postupů a zároveň odborníkem na cévní mozkovou příhodu je primář Neurologické kliniky FN Motol a 2. lékařské fakulty UK Aleš Tomek.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Unikátní dalekohledy v Ondřejově pozorují gama záření z vesmíru i za úplňku
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy přesunout do zahraničí.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
„Naprogramované“ kmenové buňky začaly tvořit zubní tkáň
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita v Brně
Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu.
- Základní údaje
- Masarykova univerzita v Brně
- Věda
NTK chce být hubem pro přenos technologií. První účastníci dokončili Akademii transferu znalostí NTK
- Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 1.7.2026
Ve startupovém prostoru Uhelny Vysoké školy chemicko-technologické v Praze vyvrcholil první ročník Akademie transferu znalostí Národní technické knihovny. Dvacet účastníků během semestrálního kurzu procházelo tím, jak dostat výzkumný výsledek blíž k praxi, trhu a investorům. Slavnostní večer se závěrečnými prezentacemi, networkingem a vyhlášením nejlepších projektů proběhl v úterý večer a portál VědaVýzkum.cz byl u toho.
Martin Svoboda: CARDS buduje infrastrukturu pro otevřenou vědu. Rozhodne ale hodnocení výzkumu
- Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026
Národní technická knihovna buduje prostřednictvím projektu CARDS sdílenou infrastrukturu pro českou vědu, která bude zahrnovat společný knihovní systém, metadatové standardy i nástroje pro správu výzkumných dat. Bývalý ředitel knihovny Martin Svoboda v rozhovoru vysvětluje, proč bez systémové podpory a funkční infrastruktury zůstane otevřená věda pouhou deklarací.
Strana 71 z 789
