S hodnocením se skončilo - zapomeňte
Programů účelové podpory aplikovaného VVI je celá řada. Namátkou vezměme ty největší: ALFA, DELTA, EPSILON (TAČR), TIP, TRIO (MPO), ale i některé programy na straně MŠMT. Tyto programy mají společné to, že se nehodnotí.[1|2] Nenechte si namluvit, že hodnocením je systém popsaný na dvou stránkách (23 až 24) kafemlejnkové Metodiky redukující hodnocení na naivní sčítání počtu výsledků. V případě programů účelové podpory VVI jde o ještě absurdnější hru na hodnocení, než jakou je kafemlejnek ve výzkumu základním.
Přípravy systému hodnocení programů dosud vždy začaly a také skončily vládním usnesením. To současné, které nebude splněno teď v prosinci 2016[1], nahradilo jiné starší také nesplněné vládní usnesení[2], které nahradilo ještě starší také nesplněné usnesení ... Je fascinující, s jakým klidem a nezájmem systematické neplnění vládních usnesení opakovaně prochází. A pak si někdo láme hlavu tím, proč Česko již roky přešlapuje na místě?
Překvapivě se o novém systému hodnocení programů zmiňuje návrh nové Metodiky 2017+ hodnocení výzkumných organizací. Překvapivě proto, že jde o úplně jiný druh hodnocení, obsahem i cílem. Metodika 2017+ však obsahuje jen kratičkou sekci.[3] Ta konstatuje, že: "Detailní rozpracování principů v podobě konkrétního návrhu hodnocení bude součástí každého nově připravovaného programu schvalovaného vládou v roce 2020 a později. Mezi řádky úřednické hatmatilky lze vyčíst, že na hodnocení programů (za desítky miliard) máme všichni opět zapomenout a to na dlouhá léta.
Pokud bude kafemlejnek opravdu odložen na smetiště dějin, programy účelové podpory VVI se v letech 2017-2020 už nebudou ani pseudohodnotit. Poskytovatele nebudou nuceni po ukončení programů hodnotit nic. Nad utracenými desítkami miliard se prostě zavře voda. A nové programy budou navrhovány na zkušenostní vodě. Je možné, že se z vlastní iniciativy jako dosud o něco málo pokusí TAČR, ale od MPO se na základě dosavadní zkušenosti nedá očekávat vůbec nic.
Selhání na kvadrát
V tržní ekonomice by měl na scénu přicházet stát tam, kde selhává trh. V případě firemního VVI trh selhává, když konkurenční prostředí nevytváří dostatečně silné motivace, aby do společensky užitečného VVI investovaly firmy samy od sebe. K selhání může docházet v důsledku vysoké míry nejistoty, potřeby vysokých investic potažmo neschopnosti konkurujících si firem spojit a zkoordinovat výzkumné úsilí a v neposlední řadě i nemožnost ochránit si výsledky VVI před konkurenty. Když ale selhává i stát, nezbývá než o problému psát a doufat, že to někoho zodpovědného začne konečně zajímat.
Mnozí u nás chápou dotace firemního VVI jako odměnu firmě a jejímu majiteli za to, že dělají něco užitečného pro společnost. V tržní ekonomice ale většina firem nabízí věci a služby užitečné pro společnost i žádat o dotace je ani nenapadne. Cílem dotací VVI je totiž podpora takového VVI, který by se bez dotací neuskutečnil a podnícení firem ve zvyšování výdajů na VaV.
Dotacemi za blaho světa
Pod heslem programy účelové podpory VVI i náš stát dlouhodobě dotuje podnikání soukromých firem. Hesla o podpoře inovací se pěkně poslouchají, a proto se dobře politicky prodávají. Zda však dotační miliardy opravdu nesou kýžené plody, o to se už u nás zajímá málokdo. Rozhodně ne tato a předchozí vlády. A přitom se realita může s původními vznešenými záměry tak snadno rozcházet:
- Je možné, že firmy by VVI realizovaly samy bez dotací tak jako tak.
- Dotace může firmám ušetřit vlastní výdaje na VVI a zvýšit zisky nebo snížit ztráty.
- Dotace mohou podporovat něco, co stát původně nechtěl podporovat a rozvíjet.
- Dotace jedné firmě může znevýhodnit ostatní firmy a dokonce je vyřadit z trhu. Snížení konkurence může mít dlouhodobě negativní důsledky.
Když se na druhou stranu vah proti dotacím položí výsledky VVI jako to dělala dosavadní kafemlejnková metodika, tak to ještě není důkaz, že dotační program naplnil původní záměry. Je totiž třeba ověřovat, že:
- Vykazované výsledky VVI by bez dotačního programu nevznikly.
- Výsledky VVI měly skutečně očekávaný společenský (a nejen soukromý) přínos.
- Program podnítil další výdaje na VVI nejen u dotovaných firem, ale v sektoru jako celku.
Sečteno a podtrženo, prospěšnost firemních dotací na VVI není vůbec samozřejmá. A absence hodnocení programů pravděpodobnost jejich selhání a zbytečnosti ještě zvyšuje.
[1] Usnesení vlády č. 351/2015 uložilo Sekci pro VaV a dalším „do 31. prosince 2016 předložit obecně závazný dokument upravující přípravu a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací, jehož součástí bude také způsob jejich realizace a analýza dopadů na výdaje státního rozpočtu včetně potřebného zajištění systemizovaných míst“.
[2] Vláda v dubnu 2013 v Aktualizaci Národní politiky 2009-2015 s výhledem do roku 2020 ve formě opatření č.18 na str. 35 Radě ve spolupráci s dalšími ministerstvy odpovědnými za VaVaI uložila: „Zavést novou metodiku přípravy a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, které bude zahrnovat ex-ante, průběžné a ex-post hodnocení (výsledků, výstupů, dopadů)“. Metodika měla být vládě předložena do konce roku 2014. Metodika předložena nebyla, vládní úkol naplněn opět nebyl.
[3] Metodika 2017+: Programy schvalované vládou v roce 2020 a později budou připravovány a hodnoceny podle principů schválených usnesením vlády 351/2015 části I. Stávající programy budou hodnoceny v souladu s § 35 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Radou pro výzkum, vývoj a inovace, přičemž budou přiměřeně aplikovány Základní principy přípravy a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací schválené usnesením č. 531 ze dne 13. května 2015. Poskytovatelé poskytnou RVVI pro hodnocení programů součinnost.
Článek byl publikován 13. prosince 2016 na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.
