Právě začíná horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů mám již nastudována teoretická pravidla a jdu na jeho první zasedání. Zde je mé shrnutí klíčových principů z pohledu panelisty. Jsem hodně zvědav, jak bude vypadat realita a zkusím zde o ní průběžně referovat.

Možná pouze zimní vláda zveřejnila 18.12.'17 návrh svého programového prohlášení. Na 25 stránkách však o záměrech v oblasti VaV najdeme všeho všudy čtyři rozvité věty. Jsou v nich banality a pár parciálních věcí, u kterých si člověk láme hlavu, proč tam vlastně jsou. A to nejdůležitější se mnohoznačně skrývá mezi řádky.

Minulý blog byl ryze teoretický. Vysvětlil jsem v něm, jak prof. Jiří Málek z Pardubické Univerzity, pomocí zdánlivě sofistikovaných formulek, do hry nenápadně vrací kafemlejnek. Ten kafemlejnek, který byl zkraje roku 2017 vyhozen dveřmi. Teorie bez empirie kulhá a tak, jak jsem ostatně slíbil, přináším polopatický empirický příklad, který jednu z mnoha neblahých absurdit kafemlejnku ozřejmuje.

Prof. Jiří Málek, který kdysi prosadil dodnes používanou verzi kafemlejnku dle tzv. Metodiky 2013-2016, letos publikoval článek o tom, jak "hodnotit kvalitu a výkonnost výzkumu na univerzitách" pomocí bibliometrických ukazatelů. Ačkoliv se hned v úvodu článku kriticky zmiňuje o sčítání bodů z kafemlejnku, v článku navrhuje to samé jen v bledě modrém. Pouze svůj přístup zamlžil zdánlivě složitým vzorcem.

Světlo světa spatřil další světový žebříček univerzit. Vychází hlavně z rozsahu a úrovně vědy. Je založen na bibliometrických ukazatelích, což v Česku začíná být zbožňovaný způsob hodnocení vědy. Žebříček navíc rozlišuje oborové skupiny. Umístění českých škol v žebříčku je i proto hodné pozornosti. Navzdory nevyhnutelné kritizovatelnosti metodiky každého takového žebříčku, jiná věrohodnější mezinárodní srovnání našich vysokých škol k ruce zatím stále nemáme.

Zvěstovaný konec kafemlejnku a vládou v únoru'17 posvěcený plán Metodika 2017+ na postupné zavádění jeho náhrady roztrhl pytel s přípravami na institucionálního hodnocení VaV. Nejvíce se roztrhl pytel vysokých škol.

Na normální vládu s podporou Sněmovny si asi ještě nějaký čas počkáme. O vládním programu skoro měsíc po volbách navenek nepadlo ani slovo. Když jsem před volbami komentoval sliby z předvolebních programů ohledně hodnocení VaVaI, říkal jsem si, co bych tam asi sám napsal. Tak jsem si teď zkusmo sepsal pár odstavců, co by se mělo ohledně hodnocení VaVaI asi tak objevit v programovém prohlášení vlády. Nekamenujte mě, prosím!

Už měsíc slouží veřejnosti udělátko IDEA, které umožňuje nahlédnout rozsah, kvalitu a trendy vědeckého publikačního výkonu českých výzkumných pracovišť v časopisech databáze Web of Science. Udělátko dělá z dat na hromadě cenné informace pro nejrůznější uživatele. Samozřejmě to není samospasitelné a mnoho dalších informací si musí uživatelé nadále dohledat složitě sami.

Po roce 2010 došlo nejdříve k vypuštění a potom k rozpuštění veřejné finanční podpory společenských věd. A teď, kdy ostrůvky kvalitního společenskovědního výzkumu klesly na dno, když má skončit kafemlejnek a nikdo nemá jistotu co a kdy ho nahradí, se má tento neblahý stav hibernovat.

Ve třech předchozích blozích [1 | 2 | 3] jsem bez příkras bilancoval výsledky dosluhující vlády v oblasti hodnocení VaVaI. Jako dokončení bilance po třech letech to bylo celkem smutně čtení. Zbývalo tedy ještě projít volební programy politických uskupení. Nesvítí alespoň tam nějaké světýlko naděje na konci tunelu? Svítí, ale žádný zázrak.