Deset principů Leidenského manifestu vysvětluje, jak by se měla a neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní české praxi. Přináším další v řadě [1|2|3] krátkých zamyšlení nad dalším principem. Čtvrtý Leidenský princip hovoří o potřebě transparentních dat pro hodnocení vědy. Tento princip se na národní úrovni dosud poměrně dobře dodržoval, na rozdíl od prvních tří. Krapet se však bojím, zda tomu bude i nadále.

Stále běží horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů sleduji cvrkot a dělím se o zkušenosti, názory a otázky, které visí ve vzduchu. Úvod pro méně znalé jsem sepsal v 1. dílu. V 2. dílu jsem popsal první dojmy, v 3. dílu praktické zkušenosti. Dnes shrnu dosud nabyté zkušenosti, jak jsem je zaznamenal.

Deset principů Leidenského manifestu vysvětluje, jak by se měla a neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní české praxi. Přináším další v řadě [1|2] zamyšlení nad principem třetím. Ten varuje, že bibliometrické ukazatele nemusí doceňovat výzkumy místního významu.

Deset principů Leidenského manifestu stručně a jasně vysvětluje a radí, jak by se měla a hlavně neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní praxi a rozšířeným pohledům na hodnocení vědy v Česku. Po konfrontaci prvního principu s českou realitou přináším zamyšlení nad principem druhým.

Leidenský manifest stručně a jasně vysvětluje a radí, jak by se měla a hlavně neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Autory manifestu jsou světové autority v oblasti bibliometrie a hodnocení VaV. Deset principů Leidenského manifestu nastavuje dosavadní praxi a rozšířeným pohledům na hodnocení vědy v Česku nemilosrdně kritické zrcadlo. Nedělejme si iluze, že těch deset Leidenských principů pohne českým vědeckým vesmírem. Ale každá kapka dobrá.

Běží horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů sleduji cvrkot a dělím se zde o dojmy, zkušenosti, názory a otázky, které visí ve vzduchu. Úvod do hodnocení pro méně znalé jsem sepsal v 1. dílu. V 2. dílu jsem popsal dojmy a informace z prvního jednání panelu pro společenské vědy počátkem ledna'18. Dnes shrnu dění v uplynulém více než měsíci.

Koncem roku 2017 mi z portálu Universitas přišla baterie trefných otázek k predátorskému publikování v Česku. S odpověďmi jsem si dal před svátky docela práci, ale do výsledného pojednání se z nich moc nedostalo. Takže tady to je celé, doladěno, rozšířeno a s odkazy.

Začala horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů sleduji cvrkot a dělím se zde o dojmy, zkušenosti, otázky a názory. Úvod pro méně znalé jsem sepsal v minulém 1.dílu. Dnes přináším dojmy z prvního jednání panelu pro společenské vědy.

Právě začíná horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů mám již nastudována teoretická pravidla a jdu na jeho první zasedání. Zde je mé shrnutí klíčových principů z pohledu panelisty. Jsem hodně zvědav, jak bude vypadat realita a zkusím zde o ní průběžně referovat.

Možná pouze zimní vláda zveřejnila 18.12.'17 návrh svého programového prohlášení. Na 25 stránkách však o záměrech v oblasti VaV najdeme všeho všudy čtyři rozvité věty. Jsou v nich banality a pár parciálních věcí, u kterých si člověk láme hlavu, proč tam vlastně jsou. A to nejdůležitější se mnohoznačně skrývá mezi řádky.