facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Vložené peníze vedou k vynálezům jen málo

1. 7. 2017
Vložené peníze vedou k vynálezům jen málo

Veřejné peníze štědře prýští na vývoj leteckých motorů, turbín, robotů, čidel, ale i lepších staviv nebo chemikálií a hojivých mastí... Škála podpořených oborů a firem je v Česku velice pestrá.

Kupříkladu z velkého dotačního programu TIP, který vyhlásilo ministerstvo průmyslu v letech 2009 až 2012 na podporu aplikovaného výzkumu, získalo 868 projektů 12,5 miliardy korun! „Skutečné přínosy z realizace však činí odhadem 70 miliard korun, měřené tržbami za vyvinuté či inovované produkty a hlášené příjemci podpory v období po ukončení projektů,“ tvrdil v roce 2013 ministr průmyslu Jiří Cieńciala, bývalý šéf Třineckých železáren.

Originální pohled na takové dotační tituly přináší nová studie think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Zaměřila se na vztah přímé státní podpory a žádosti o udělení ochrany duševního vlastnictví v podobě patentů a užitných vzorů.

Jen malý nadnárodní přesah

Vedou vložené státní peníze k novým nápadům, vynálezům? „Podnikatelské subjekty, které se účastnily dotovaných projektů, vykazují během tří let od začátku financování významně vyšší výskyt žádostí o tento typ ochrany v ČR než podobné, avšak nedotované firmy. Nicméně žádný z těchto programů nevykazuje dopady na výskyt žádostí o ochranu duševního vlastnictví v mezinárodním měřítku. Z toho plyne, že tyto dotace nedokázaly podnítit výzkum vedoucí k vynálezům, které by byly dostatečně průlomové, aby firmám stálo za to žádat o jejich ochranu v zahraničí,“ uvádí studie Olega Sidorkina a Martina Srholce z ústavu CERGE-EI, kteří ji představili na semináři ve čtvrtek 15. června.

Analýza se zaměřila na tři multimiliardové dotační programy. A sice na zmíněný TIP, dále na předcházející program ministerstva průmyslu IMPULS (rozdal 5,3 miliardy) a také program ALFA, který Technologická agentura ČR zafinancovala 9,2 miliardy korun. Nižší motivační účinky k ohlášení patentové ochrany měl nejstarší z programů: IMPULS.

Klíčovou otázkou zůstává, zda vynaložené veřejné peníze mají takový přínos, který slibují vágní prohlášení o „posílení konkurenceschopnosti ČR na světových trzích“ a podobně. Stopy v patentových úřadech tomu nenasvědčují.

„Český trh je poměrně malý a poskytuje omezený prostor pro expanzi. Proto by měla být úspěšnost programů hodnocena podle toho, zda stimulovaly vývoj nových technologií na hranici nejlepší světové praxe, které umožní firmám prorazit na náročných exportních trzích, a které tudíž mají velkou ekonomickou hodnotu. S vynálezy, jejichž ochrana platí pouze v Česku, nikdo díru do světa neudělá. Z tohoto pohledu účinky těchto programů prozatím zůstávají daleko za očekáváními,“ řekl LN Srholec, který dlouhodobě sleduje výzkumnou politiku.
Autoři navíc upozorňují, že podpořené firmy možná žádaly o ochranu duševního vlastnictví pouze v rámci České republiky spíše s cílem „naplnit formální požadavky na dosažení výsledků pro účely hodnocení projektů než s cílem ochránit drahocenné vynálezy před domácí konkurencí“.

Analýza užitečná pro náš stát

Analýza vychází z veřejných dat, z rejstříku výzkumných výsledků, ale i z databáze firem Amadeus od Bureau Van Dijk. Je plná expertních údajů a grafů, jež mohou využít především poskytovatelé peněz – tedy resort průmyslu a Technologická agentura ČR.

V budoucnu by mohly lépe nastavit tzv. intervenční logiku programů, aby bylo zřejmé, co je reálně cílem podpory a zda nejde namísto šíře pojaté společenské podpory jen o pomoc soukromým příjemcům; je možné, že by pracovní místa a daňové příjmy vznikly přirozeně, bez dotace.

Autoři proto doporučují pro příště využít jako jedno z kritérií spíše mezinárodně platnou ochranu duševního vlastnictví (u světových úřadů typu USPTO, EPO, JPO či WIPO) a prodloužit také lhůty pro uznávání výsledků. Studie přichází v době, kdy se zostřuje debata o výdajích státu na vědu (psali jsme např. zde - pozn. red.). Pro nového ministra financí Ivana Pilného (ANO) může být též podnětem k realističtějšímu pohledu na tolik vzývaný aplikovaný výzkum oproti kritizovanému základnímu.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel v Lidových novinách dne 15. června 2017.

 


V souvislosti s uvedenou studií na našem portále proběhla diskuse nad hodnocením programů podpory aplikovaného výzkumu. Tu vyvolal článek Martina Srholce K jakým výsledkům vedou státní dotace firemního výzkumu a vývoje?, ve kterém se zamýšlí nad výsledky zmíněné studie. Na něj kriticky reagoval Miroslav Janeček příspěvkem Reakce na článek dr. Srholce z CERGE-EI. Proti některým uvedeným nařčením se Martin Srholec vymezil v příspěvku Jak si nepředstavuji věcnou diskusi o inovační politice. Následně Miroslav Janeček odpověděl příspěvkem Omluva panu Srholcovi. K tématu se také vyjadřoval Martin Bunček v článku Jsou možné kategorické závěry o účelnosti programů podpory aplikovaného výzkumu na základě výsledků jedné studie? Další z našich pravidelných blogerů, Daniel Münich, označil na sociálních sítích diskusi za "střet dvou zcela rozdílných představ o tom, jaká je role a zodpovědnost státu a jeho institucí v systému VaV."

Vědavýzkum.cz (JS)