Úvod je stejný jako u I. dílu: Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení podle ní by mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika VŠ dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.
Metodika tvoří dlouhý seznam otázek a formulářů k vyplnění. Úředníci se při jejich vyplňování zapotí. Požadovaná stručnost odpovědí na náročné otázky pravděpodobně skončí frázemi, ze kterých se toho zahraniční panelisté o reálné praxi moc nedozví. Klíčovým aspektům hodnocení, jako je složení a skládání panelů, způsob jejich práce, koordinace a kalibrace, metodika VŠ moc pozornosti nevěnuje.
V minulém I. dílu jsem se z metodiky VŠ věnoval úvodu do historie jejího vzniku a jejímu Modulu 3. V dnešním dílu si vezmu na paškál její Moduly 4 a 5. Na začátek však musím učinit poznámku, že můj minulý povzdech nad tím, že metodika VŠ dosud nebyla komunikována s akademickou obcí, byl na Facebooku omylem interpretován tak, že nebyla komunikována Metodika 17+. To je nesmysl. Metodika17+ samozřejmě komunikována byla a dávno. O ní ale tato série blogů není.
K Modulu #4: Viabilita
Kdo jen ten název 'viabilita' vymyslel...? Otrocký překlad z angličtiny by byl "životaschopnost". Vhodnější by myslím byl "Kvalita výzkumného prostředí". Ale to je podružné. Modul 4 je především dlouhatánským seznamem otázek. Týkají se systému řízení, struktury lidských zdrojů, financování a organizace doktorandského programu, systému sebehodnocení atd. Důležité je, že v Modulu 4 se má vysoká škola hodnotit jako celek, nikoliv po jednotlivých fakultách. Zde jsou příklady otázek, na které má vysoká škola v sebehodnotící zprávě odpovědět:
- Vysoká škola stručně popíše systém řízení a organizační strukturu VaVaI
- Vysoká škola stručně popíše systémová stimulační opatření / nástroje pro podporu kvalitního VaVaI...
- Vysoká škola stručně popíše svou strategii udržitelnosti a rozvoje velké výzkumné infrastruktury...
- Vysoká škola stručně popíše svůj interní systém vzdělávání...
- Vysoká škola stručně popíše organizaci doktorského studia...
- Vysoká škola stručně a strukturovaně popíše mobilitu akademických a výzkumných pracovníků...
- Vysoká škola stručně popíše systém hodnocení akademických a výzkumných pracovníků...
- Vysoká škola stručně popíše systém náboru akademických pracovníků z vnějšího prostředí...
- Vysoká škola stručně popíše opatření týkající se uplatňování genderové rovnosti...
- Vysoká škola stručně popíše strategii, nástroje a zavedený systém podpory získávání zahraničních výzkumných projektů...
- Vysoká škola stručně popíše systém vnitřního a vnějšího hodnocení výzkumných jednotek...
- Vysoká škola stručně představí interní organizaci výzkumné infrastruktury...
- Vysoká škola stručně popíše, jakým způsobem dbá o dodržování etických aspektů VaVaI...
- Vysoká škola stručně popíše své institucionální strategie pro Open Science 2.0/Open Access...
I Modul 4 počítá se systémem nenáhodně vybraných příkladů výsledků a úspěchů. Co reprezentativního ale hodnotícímu panelu cizinců řekne pouhých 10 vybraných výsledků o obřích školách jako je Univerzita Karlova, Masarykova univerzita nebo ČVUT se spoustou hodně nezávislých fakult? Vybrané příklady se mají týkat:
- mobility doktorských studentů a akademických pracovníků,
- spolupráce ve VaVaI na mezinárodní úrovni,
- konkrétní případy (5) spolupráce ve VaVaI na národní úrovni,
- uplatnění absolventů za hodnocené období 2014 až 2018.
K Modulu #5: Strategie a koncepce
Modul 5 má tedy zhodnotit kvalitu strategií a koncepcí celé vysoké školy. I zde budou vysoké školy hodnoceny pouze jako celek a i zde metodiku VŠ představují převážně série otázek jako např. tyto:
- Vysoká škola stručně popíše svou vizi a obecnou misi s důrazem na VaVaI.
- Vysoká škola stručně popíše svou výzkumnou strategii a cíle.
- Vysoká škola stručně popíše vazbu svých koncepcí souvisejících s VaVaI na plnění vyšších národních a nadnárodních strategických cílů a opatření v oblasti VaVaI.
- Vysoká škola stručně popíše svou strategii a nástroje strategického řízení.
- Vysoká škola popíše své institucionální a strategické nástroje.
Hodnocení a národní specifika
Skoro všechny z téměř třiceti veřejných vysokých škol chtějí být považovány za výzkumné univerzity. Chtějí, aby se s nimi podle toho také jednalo pokud jde o financování a hodnocení. Stát z pozice ministerstva tento paušální přístup dlouhodobě podporoval. Po stránce formálních indicií jsou proto skoro všechny naše vysoké školy a jejich fakulty výzkumné. Provozují akreditované magisterské a doktorské programy, udělují své státní profesury, fasují institucionální podporu na vyšší úrovně vzdělávání a výzkumu. Není divu, že výzkum a jeho kapacity na VŠ jsou u nás velmi fragmentovány. To samozřejmě kvalitní externí institucionální hodnocení vědy na vysokých školách velmi komplikuje.
Vysoké školy zároveň způsobem vnitřního řízení představují hodně volná sdružení poměrně nezávislých a po stránce kvality a rozsahu vědy velmi heterogenních fakult. Slohová cvičení odpovědí na otázky v Modulech 4 a 5 pro úroveň celé školy proto budou stěží o něčem vypovídat. Odpovědi budou nutně pojaté jako společný jmenovatel celé vysoké školy a budou spíše jen obecnými frázemi. To je tedy jen můj odhad a rád se budu mýlit.
Přinejmenším polovinu nové Metodiky VŠ představují rozsáhlé formuláře. Další zhruba čtvrtinu představují instrukce k jejich vyplnění. Formuláře bude muset vysokoškolská administrativa naládovat informacemi. Určitě si s tím užije své. Vzhledem k tomu, že nová Metodika VŠ ještě nebyla intenzivněji komunikována, tohle vánoční překvapení na ni mnohde ještě čeká. Řadu informací ale školy vykazují a skladují již dnes, takže půjde i o to je umět zručně zrecyklovat.
V příštím posledním III. dílu se proberu kalibrací hodnocení a jeho harmonogramem....
Autor: Daniel Münich
Článek vyšel v autorově blogu na adrese metodikahodnoceni.blogspot.cz.
