České společenské vědy v oblasti základního výzkumu nevzkvétají ani třicet let po pádu komunistického režimu. Ztráta na průměr starších zemí EU15 zůstává obrovská. Kafemlejnkové pseudohodnocení nám to dlouhá léta tajilo. Současné pojetí Hodnocení 2018 podle Metodiky 2017+ ve formě oficiálních výstupů nám to bohužel tají i nadále. Přitom poznání existence problému je předpokladem jeho řešení. Nacházíme se tak nadále ve fázi nula. Příslibem do budoucna jsou kusé zprávy z listopadového jednání vládní Rady pro výzkum.
Nedávno zveřejněné bibliometrické zprávy a komentáře vládního Hodnocení 2018 o českých vědních oborech v základním výzkumu (Modul 2) zůstaly v zajetí mylné interpretace tvaru kvalitativního profilu časopiseckého publikačního výkonu z předchozího Hodnocení 2017. A to navzdory sérii polopatických příkladů, že tvar profilu o výkonnosti a natož produktivitě vědních oborů nic, ale opravdu nic neříká [1 | 2 | 3 | 4 | 5]. V oborových zprávách tak nadále dominují informace o profilech, nemluvě o irelevantních průměrech citačních indexů. V komentářích se pak nad profily neúměrně mudruje. Už to zde jen shrnu:
Tvar kvalitativního publikačního profilu indikuje pouze a právě to, zda v tom kterém oboru v Česku či na Slovensku (ne)vychází časopisy indexované databází Web of Science (WoS). Když časopisy v oboru nevychází, publikační profil oboru vypadá pěkně (skloněny směrem k významným časopisům). Ale to vůbec neznamená, že čeští autoři v málo významných časopisech oboru masově nepublikují. Zpravidla publikují, pouze tyto časopisy nejsou indexovány databází WoS. 
Obr 1: Publikační profil z vládního hodnocení. Příklad oboru (Education), který v databázi WoS nemá indexován český ani slovenský časopis, který by jinak spadal do čtvrtiny vědecky nejméně významných časopisů (Q4). Profil vypadá pěkně, protože v Q4 Česko vykazuje málo článků.
Naštěstí však lze z vládních oborových zpráv ručně vyzobat údaje o celkovém publikačním výkonu Česka a starších členských zemí EU15 ve skupinách časopisů podle jejich vědeckého významu. Z údajů lze potom za hodinku dvě vytvořit přehledné a informativní srovnání toho, jak na tom jednotlivé obory v Česku v publikačním výkonu podle významu (kvality) vůči EU15 jsou:
- Srovnání musí být oborová, protože jinak bychom sčítali hrušky a jablka.
- Publikační výkon je třeba s něčím smysluplným srovnat, jinak nemáme měřítko toho, co je malý a velký výkon. Průměr starých členských zemí EU15 se pro takové srovnání celkem dobře hodí.
- Je však třeba zohlednit, že populačně je Česko mnohem menší než EU15.
Obr 2Vidíme, že publikační výkon Česka ve společenských vědách jako CELEK (v grafu zcela napravo) se pohybuje v širokém rozmezí 19 % - 155 % výkonu EU15. Země EU15 však převyšujeme pouze v nejméně významné čtvrtině časopisů (šedé sloupce). Výkon s rostoucím významem časopisů prudce klesá na 49 % EU15 ve druhé nejméně významné čtvrtině časopisů (žlutý graf) až na pouhých 19 % v nejvýznamnější desetině časopisů (červený sloupec - Top 10 %). Jinými slovy, publikační výkon Česka v nejvýznamnějších oborových časopisech světa je pětkrát (!) nižší než průměrný výkon zemí EU15. Obrovská ztráta. Ani předlouhé tři dekády od sametové revoluce na vymazání ztráty českých společenských věd očividně nestačily. Ostatně jsem o tom již psal [1 | 2 | 3].
Kde se bere ten abnormálně vysoký (šedivý) publikační výkon Česka v nejméně významné čtvrtině časopisů? Do velké míry je to dáno tím, že databáze WoS indexuje vysoký počet společenskovědních časopisů vydávaných v Česku a na Slovensku, kde čeští autoři intenzivně publikují. Jde přesně o ten fenomén, který diskvalifikuje užitečnost profilů z vládních zpráv.
Podobně nelichotivý obrázek o postavení českých společenských věd vůči EU15 poskytuje aplikace IDEA. Fialové body v obrázku 3 níže představují jednotlivé obory společenských věd. Na ose X je celkový publikační výkon v relaci k průměru zemí EU15. Na ose Y je relativní publikační výkon v horní čtvrtině nejvýznamnějších časopisů. Co do kvantity publikací jsme tedy pod průměrem a co do kvality publikací jsme pod průměrem extrémně hluboko. Více k tématu zde [1 | 2].
Obr 3: Obrázek z aplikace IDEA ukazuje, že všechny české společenské vědy za průměrem zemí EU 15 zaostávají jak v kvantitě (oas X), tak hlavně kvalitě publikací (osa Y).
Obory společenských věd
Podívejme se nyní na Obrázku 2 na jednotlivé společenskovědní obory. V pěti z devíti oborů vidíme vysoký až obrovský publikační výkon v nejméně významných časopisech: Psychology and Cognitive Sciences, Business and Economics, Sociology, Political Science, Social and Economic Geography. Je to jednoduše dáno tím, že v Česku a na Slovensku v každém jednom z těchto oborů databází WoS registrován nejméně jeden časopis. Málokdo se u nás pozastavuje nad tím, že v některých z nich ve velkém měřítku publikují autoři z výzkumných organizací, které časopisy samy spoluvydávají.
Avšak to, že se v některém z pěti oborů v málo významných časopisech hojně publikuje ještě neznamená, že obor je na tom vůči EU15 špatně. Vezměme si třeba obory Economics and Busines a Social and Economic Geography. V těch se v nejméně významných časopisech sice publikuje také hojně, ale obory zároveň vykazují vůči EU15 relativně nejvyšší výkon v časopisech nejvýznamnějších (v horní desetině dosahují 28 % EU 15). Kdo by však obory mylně soudil na základě profilů z vládních zpráv na Obrázcích 4a,b,c, došel by k mylnému závěru, že mnohem lépe než obor Economics and Business na tom jsou obory Media and Communication a Education. Falešná krása vládních profilů pramení z toho, že poslední dva obory nemají v Česku a na Slovensku vydávaný WoS časopis a čeští autoři spoustu článků publikují v jiných málo významných časopisech mimo svět WoS.
Obr. 4a
Obr. 4b
Obr. 4c
Kdo za to může
Prvním nezbytným krokem k nápravě stavu českých společenských věd je uvědomění si problému. Ze současné podoby výsledků Hodnocení 2018 se to bohužel nevyčte. Druhým krokem k nápravě by měla být identifikace příčin stavu. Zde mohu jen spekulovat:
- Roli zřejmě hraje nízká finanční podpora společenskovědních oborů u nás. Mezinárodní srovnání oborové struktury výdajů na VaV tomu nasvědčuje
- S nízkým podílem výdajů na společenské vědy úzce souvisí nízký podíl vědců, těch kvalitních především.
- Nízký publikační výkon ve společenskovědních časopisech WoS je dán i tím, že se naši vědci kvůli špatně nastaveným motivacím příliš vysilují publikováním v málo významných časopisech mimo svět WoS.
Jak se na nelichotivém výsledku podílejí faktory 1-3 můžeme jen spekulovat. Vládní Hodnocení 2018 nám v hledání odpovědí nepomůže.
Co říci závěrem
Jsem zvědav, kolik ročníků bude ještě vládnímu hodnocení trvat, než k těmto zjištěním dojde. Zatím jsem nic takového v oficiálních dokumentech nezaznamenal. Naději ve mně vyvolává citace člena Rady RVVI Petra Dvořáka ve zprávě ČTK z 29. 11. 2019 o výsledcích listopadového jednání Rady VaV: ""Dnes jsme schválili, řekl bych, návod na to, jak vlastně chápat, jak posuzovat a vyvozovat důsledky ukazující na kvalitu z výsledků hodnocení," nastínil. Nakonec by podle něj mělo být možné ukázat přímo na určité obory určitých institucí, které jsou kvalitou srovnatelné s nejlepšími evropskými pracovišti." To jsem tedy zvědav. A přijdou pak konečně s nějakým plánem nápravy stavu základního výzkumu v oblasti společenských věd MŠMT a AV ČR?
A teď mě napadá, proč myji hlavu společenským vědám, když bych ji mohl možná mýt i dalším vědním oblastem. Jdu tedy z vládních reportů vyzobávat potřebné údaje a příště se podívám na zoubek vědám technickým. Jak myslíte, že dopadnou?
Autor: Daniel Münich
Článek vyšel v autorově blogu metodikahodnoceni.blogspot.cz
