Že je rozdělování peněz podle bodů z kafemlejnku v řadě ohledů padlé na hlavu se už dobře ví. Pro budoucnost vysokoškolské vědy jsou však ještě horší perverzní motivace, které slepé přiřazování bodů vědeckým výsledkům vyvolává a odměňuje. Perverzní motivace se již naplno realizují ve společenských a humanitních vědách. A na řadě jsou další vědní obory. Zde je první série oblíbených kafemlejnkových receptů.
- Recept: Pokud vaše instituce vydává časopis, který je registrován ve WoS nebo Scopusu, snažte se co nejvíce vyšroubovat hodnotu jeho Impact Factoru (IF), tedy počet citací připadající v průměru na jeden článek v dalších dvou letech. Prostě tichou poštou autorům sdělte, že mají hojně ocitovat články v loňských a předloňských číslech. Hladce to jde, když v časopise hojně publikují dobří známí z vaší instituce. Když budete mít dobré kontakty, můžete se dohodnout s jiným lokálním časopisem a citovat se navzájem. To nebude tak nápadné. Dotáhnout hodnotu IF na úroveň solidních světových časopisů potom nebude těžké. Ale vařte opatrně. Pokud to přeženete, může časopisu hrozit vyřazení ze seznamu WoS či Scopus. A to by byl konec světového výzkumu na vaší instituci.
- Recept: V databázi Scopus si vyhledejte predátorské časopisy. Blahé paměti se takové časopisy daly najít na Beallově seznamu. Nově vám dobře poslouží udělátko IDEA. Vůbec nevadí, že je určeno knihovníkům a mladým nezorientovaným vědcům bez znalého dozoru, aby se predátorským časopisům při publikování naopak vyhnuli. Pošlete tam veškeré texty, které jen trochu připomínají vědecký článek. Nasměrujte tam se svými seminárkami i své studenty. Za otištění článků sice budete muset tučně zaplatit, ale ono se Vám to na bodech a penězích z kafemlejnku a na docentském a profesorském titulu za pár let násobně vrátí. Musíte sice obětovat své mezinárodní akademické renomé, ale to budete potřebovat jen když budete chtít akademickou kariéru budovat v západním zahraničí, což asi nehrozí.
- Recept: Trošku náročnější je v obrovské databázi WoS vyhledat nepredátorské časopisy, kde lze snadno publikovat. Hledejte oborově rozkročené časopisy s velmi nízkým AIS faktorem a zkuste publikovat v nich. S větší pravděpodobností k publikování přijmou kde co bez velkých cavyků.
- Recept: Nepodceňujte zadávání svých vědeckých výsledků do národního informačního systému (RIV). Nejdříve si zjistěte, jak vysoké korekční koeficienty byly použity v minulém hodnocení pro výpočet finančních bodů v jednotlivých oborových skupinách. Své výsledky zařaďte do oborové skupiny, kde jsou korekce nejmenší. Rozdíl může ve výsledku dělat klidně 50 - 100 % finančních bodů a tedy peněz. Správnost zařazení výsledku do oborové skupiny nikdo nekontroluje, takže buďte v klidu. Jestli je čeho se obávat tak toho, že v minulém či novém výpočtu korekčních koeficientů byla či bude nějaká zásadní chyba, která váš původní plán postaví na hlavu. Ale to prostě berte jako riziko vašeho akademického podnikání.
- Recept: Máte nějaké známé akademiky v zahraničí? Pokud ano, zkuste získat jejich souhlas s tím, že jejich výsledky budete nahlašovat jako výsledky vaší výzkumné organizace. Ideální bude, když budou v publikaci uvádět i příslušnost k vaší výzkumné organizaci. Je to nic nestojí, ale nutné to není. Nikdo to totiž systematicky nekontroluje. Stejně jako nikdo nekontroluje existenci pracovně-právního vztahu dané osoby k výzkumné organizaci v době vzniku vědeckého výsledku.
- Recept: Tento recept je pro kachní žaludky. Zkuste za svou instituci nahlásit články i úplně cizích zahraničních autorů ve špičkových světových časopisech za spoustu bodů. Přijde se na to? Kontroluje někdo z Úřadu vlády pracovněprávní příslušnost autorů k instituci? Pokud vás snad žerou výčitky svědomí, vykažte výsledky akademiků, kteří se na vašem pracovišti někdy na skok zastavili. V nejhorším se omluvíte za chybu a výsledek vám z hodnocení vyřadí.
- Recept: Abstrakty či komentáře otištěné v časopisech indexovaných WoS a Scopus zkoušejte do RIVu vydávat za výsledky typu článek = Article. V minulosti to hladce procházelo a bude to dost pravděpodobně procházet i do budoucna.
- Recept: Začněte organizovat pravidelnou masovou konferenci a zajistěte si registraci konferenčního sborníku ve WoS. Na konferenci zajistěte účast co nejvíce lidí z vaší instituce včetně studentů a navíc pozvěte lidi vašeho ražení ze zahraniční, nejlépe z jihu a východu od nás. Doktorandům navíc můžete účast uložit jako studijní povinnost. Ve sborníkových příspěvcích, a v jejich počtu se nenechte omezovat, všichni se navzájem hojně citujte. Každému účastníkovi se jednou bude hodit vysoký h-index na docenturu či profesuru a pro úctu ostatních akademiků.
- Recept: Veškeré vaše texty, byť hloupé a zbytečné, svažte a vydejte samizdatem jako vědeckou monografii. Pouze si ohlídejte, aby to mělo alespoň krátké anglické shrnutí, rozsah minimálně 50 stránek a přiřazený kód ISBN. Za vědecké vydávejte i studijní texty, sebrané semestrální práce studentů, příspěvky z interních konferencí. Aby to prošlo, stačí na dobře viditelné místo někde v úvodu napsat, že jde o vědeckou monografii. Nebude za to asi moc bodů, ale dá se to dohnat kvantitou. Kafemlejnkové body vám to brzy vynahradí.
- Recept: Teoretické bádání vymeťte ze všech koutů vaší instituce. Teoretici oproti empirikům totiž zatraceně málo publikují. Úplně nejlepší je pořídit si za peníze z EU nějaký unikátní drahý měřící přístroj, do roztrhání těla na něm měřit a každé měření někde publikovat. Čím více, tím lépe.
- Recept: Dobře proškolte své mladé akademiky a doktorandy. Z hlavy jim vyžeňte myšlenky na zdlouhavější bádání a zdlouhavé publikování v renomovaných světových časopisech. Nasměrujte je na masové publikování v lokálních a nejlépe predátorských časopisech. Jako cukr použijte finanční podíl na penězích z kafemlejnku. Jako bič zařaďte mezi habilitační a profesorské kritéria vysoké počty požadovaných publikací a citací. Pak už stačí lidi nechat a oni si už cestu za akademickým úspěchem v Česku najdou sami.
- Recept: Vezměte již dříve vydanou monografii, dejte jí jiný přebal a název a vydejte jí znovu, a znovu a znovu, a znovu. Stačí vždy ve vlastním minimálním nákladu. Buď do ní někam připište, že je zásadně přepracovaná a rozšířená, ale asi nejlepší je o věci prostě mlčet a ono to projde. Systematicky se to totiž nekontroluje.
Doslechli jste se o nějakém dalším skvělém receptu na dobrou krmi z kafemlejnku? Neváhejte a sdílejte. Vaříme s kafemlejnkem II.
Autor: Daniel Münich
Článek byl publikován na webu http://metodikahodnoceni.blogspot.cz
