Jozef Hvorecký

Vysokoškolský pedagóg špecializujúci sa na znalostný manažment, e-learning, na používanie výpočtovej techniky vo vzdelávaní a na manažment vysokých škôl. Svoje názory na anti-manažment vysokých škôl zhrnul v knihe Testament vedca (Premedia, 2015). Profesor Vysokej školy manažmentu v Trenčíne (campus Bratislava), Honorary Lecturer of the University of Liverpool, člen iniciatívy Za živé univerzity

Studenti vysokých škol se učí, že plagiátorství je jeden z nejvážnějších prohřešků vůči akademické etice. Akademická půda ve skutečnosti ale často trpí nedostatkem sebereflexe a akademici ze svého středu nejsou schopni vyloučit ty, kteří se takových krádeží dopouštějí. Jozef Hvorecký ukazuje, že na Slovensku mohou nejen pokračovat v akademické kariéře, ale také zahájit řízení ke jmenování profesorem.

Základní údaje: Jozef Hvorecký; 4.10.2017

V roku 2007 malo 38 krajín svojich zástupcov medzi 500 najlepšími univerzitami sveta. V roku 2017 ich počet vzrástol na 45. USA, ktoré vtedy dominovali so 166 univerzitami, stále výrazne vedú, ale už majú iba 135 zástupcov.

Základní údaje: Jozef Hvorecký; 12.9.2017

Poslední týdny hýbe slovenským výzkumným prostředím aféra okolo netransparentního rozdělování peněz z evropských dotací na výzkum a vývoj. Slovenské univerzity v poslední výzvě nezískaly ani jeden úspěšný projekt. Evropská unie včera zastavila financování ve čtyřech výzvách z Operačného programu Výskum a inovácie.

Základní údaje: Jozef Hvorecký; 9.8.2017

Hon za počtem publikací je jedním z mnoha společných rysů české a slovenské vědy. Jozef Hvorecký píše o tom, jak snahy tamní Akreditační komise a tlak na publikování vede k zanedbávání vzdělávací činnosti. Není divu, že studenti pak často odcházejí do zemí, kde se hodnocení kvality řídí jinými kritérii.

Základní údaje: Jozef Hvorecký; 4.5.2017

Vysokoškolské systémy Česka a Slovenska mají z historických důvodů mnoho společných rysů. Po rozdělení Československa v roce 1992 se vydaly každý svým směrem. Jozef Hvorecký komentuje navrhovanou novelu slovenského zákona č. 131/2002 Z.z. o vysokých školách, která zavádí čtyři různé kategorie profesorů.

Základní údaje: Jozef Hvorecký; 14.4.2017

Dnešná doba je turbulentná. Búrlivá atmosféra sa nevyhýba ani vysokým školám, zasahuje ich základy a núti ich premýšľať o šanciach na prežitie. Príčin neistôt je niekoľko. Mnohé sú globálne, ďalšie sú regionálne viazané. Všetky však majú jedno spoločné: vysoké školy nežijú v izolácii a nevyhnú sa spoločenským trendom, ktoré na ne doliehajú z vonkajšieho prostredia. Univerzity boli od svojho vzniku v centre spoločenského diania, ktorému sa nielen prispôsobovali, ale neraz ho aj významne ovplyvňovali. Nie náhodou už v stredoveku mali pozíciu „tretieho centra moci“ popri cirkvi a štáte.