Strategické materiály v oblasti výzkumu, vývoje a inovací: opakování matkou moudrosti

Velmi často se totiž musí poskytovatelé při přípravě nových dotačních schémat či uchazeči při předkládání projektů do existujících výzev vypořádat se souladem svých programových či projektových záměrů s existujícími strategickými dokumenty.

Současný stav nás vede k zamyšlení nad tím, jaké strategické dokumenty v oblasti VaVaI vůbec existují a zda vůbec a jak spolu souvisí? Pokusme se velmi stručně porovnat nejvýznamnější dokumenty v dané oblasti s ohledem na důvod jejich vzniku, hlavní cíle, vize a vzájemné vazby. Zaměříme se přitom na ty nejdůležitější – kromě Inovační strategie České republiky 2019-2030 se jedná o Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020 (NP VaVaI), Národní priority výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (2012-2030) a v neposlední řadě o Národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie).

Inovační strategii České republiky 2019-2030 zpracovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) ve spolupráci s odborníky z řad podnikatelů, vědců, akademiků a zástupců veřejné správy. Jako garant strategie je v dokumentu uveden předseda vlády a předseda RVVI Andrej Babiš a hlavním autorem a koordinátorem autorského kolektivu je místopředseda RVVI Karel Havlíček, který je současně ministrem průmyslu a obchodu a místopředsedou české vlády. RVVI schválila strategii v lednu 2019 a vláda na svém zasedání 4. února téhož roku.

Dokument kromě úvodu obsahuje analytickou a návrhovou část, přičemž analytická obsahuje mezinárodní srovnání inovačního prostředí České republiky. Návrhová část je tvořena devíti strategickými pilíři. Každý pilíř vymezuje institucionální a manažerskou odpovědnost, shrnuje stávající stav, stanovuje hlavní cíle, jichž má být dosaženo, a nástroje jejich naplnění. Jednotlivé pilíře pokrývají následující oblasti: Financování a hodnocení výzkumu a vývoje, Inovační a výzkumná centra, Národní start-up a spin-off prostředí, Polytechnické vzdělávání, Digitalizace, Mobilita a stavební prostředí, Ochrana duševního vlastnictví, Chytré investice a Chytrý marketing.

Inovační strategie České republiky 2019-2030 se po svém schválení zařadila po bok dalších strategických dokumentů pro oblast výzkumu, vývoje a inovací – jedná se minimálně o následující tři koncepční dokumenty:

• Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020 (NP VaVaI)
• Národní priority výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (NPOV 2012-2030)
• Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie)

Ty jsou doplněny řadou dalších dokumentů, které se alespoň zčásti dotýkají oblasti výzkumu, vývoje a inovací – například Národní iniciativa Průmysl 4.0, Vládní program digitalizace ČR 2018+ Digitální Česko, Národní strategie umělé inteligence v České republice, Národní strategie otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017-2020 (včetně akčního plánu pro její implementaci) nebo několik resortních koncepcí výzkumu a vývoje. Vedle toho existují další dokumenty (například Národní inovační strategie 2012–2020 a Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012–2020), které jsou sice stále formálně v platnosti, ale již několik let nejsou aktivně implementovány. V době psaní tohoto příspěvku Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zpracovává tzv. Národní hospodářskou strategii, která by měla být dokončena v březnu roku 2020.

U jednotlivých dokumentů je rozdílný také způsob pohledu na systém VaVaI. Zatímco Inovační strategie je obecnější rozvojovou strategií pro celé české hospodářství, NP VaVaI řeší rozvoj a problémy celého systému fungování a řízení VaVaI včetně způsobů jeho financování. Systémové zaměření má také Národní RIS3 strategie (tzv. horizontální cíle), která ale současně definuje také prioritní témata (domény specializace) pro aplikovaný výzkum. V tom se do značné míry překrývá s NPOV, které stanovují prioritní témata zejména pro aplikovaný výzkum. Ve výsledku se tak na řešení systému fungování a řízení VaVaI zaměřují Inovační strategie, NP VaVaI a Národní RIS3 strategie, přičemž prioritní témata výzkumu stanovují Národní RIS3 strategie, NPOV a také NP VaVaI. Jak je definována hierarchie a vzájemná vazba mezi jednotlivými dokumenty v nich samotných?

Inovační strategie jako nejnovější dokument obsahuje pouze odkazy na NP VaVaI 2021+ a Národní RIS3 strategii jako nástroje pro naplnění svých cílů. Dokument NPOV není v Inovační strategii zmíněn vůbec. NP VaVaI 2016-2020 se hned ve svém úvodu obecně vymezuje vůči ostatním strategickým dokumentům jako vrcholný strategický dokument na národní úrovni udávající hlavní směry v oblasti VVI a zastřešující ostatní související strategické dokumenty. Budoucí nastavení vazby mezi novou NP VaVaI a Inovační strategií vyplývá z dokumentu předloženého pro 345. zasedání Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace v dubnu 2019 následující:

• Stěžejním strategickým dokumentem pro stanovení vize, hlavního cíle a základních cílů podpory NP VaVaI 21+ je Inovační strategie České republiky 2019 – 2030.
• Východiskem pro priority aplikovaného výzkumu je Národní RIS3. (ÚV ČR 2019:5)

Národní RIS3 strategie se vůči ostatním dokumentům vymezuje relativně obecně – formulované intervence a návrhy by měly zefektivnit využívání především veřejného výzkumu a vývoje v inovacích a ambicí strategie není ovlivňovat celou národní politiku VVI. Konkrétnější je vůči NP VaVaI, kdy „naplňuje část úkolů NP VaVaI v rovině orientovaného a aplikovaného výzkumu a pohybuje se uvnitř jejího rámce“. NPOV byly podkladem pro identifikaci priorit Národní RIS3 strategie.

Co z toho plyne?

Můžeme konstatovat, že vize (pakliže existují) a hlavní cíle jednotlivých dokumentů jsou víceméně v souladu, respektive míří stejným směrem a liší se pouze ve svém zaměření a v konkrétní textaci. Zřejmá je snaha zvýšit inovační schopnost českého hospodářství, podpora ekonomiky založené na znalostech, posílení podnikání a konkurenceschopnosti. To vše má následně přispět k rozvoji životní úrovně a kvality života. V novějších dokumentech (Inovační strategie, NP VaVaI 2021+) je také patrná tendence kvantifikovat tyto vize prostřednictvím posunu v inovačních indexech.

Inovační strategie se v současné době jeví jako naprosto základní dokument, se kterým je konfrontována většina kroků v politice VaVaI. I některé legislativní kroky, například novelizace zákonných předpisů, jsou často doprovázeny argumentem, že jsou nutné či žádoucí kvůli realizaci Inovační strategie. Je také vhodné zmínit důraz na vypracování a pravidelné vyhodnocování akčních plánů a zapojení širokého spektra aktérů do realizace cílů v jednotlivých pilířích. Stejně tak je nutné ocenit intenzivní propagaci a publicitu celé této aktivity.

Na straně druhé se z důvodu existence poměrně vysokého počtu strategických dokumentů, které mají různou míru závaznosti a formálního významu pro celou oblast VaVaI a jsou tvořeny a aktualizovány v různém čase různými subjekty, situace stává méně přehlednou a vzniká mnoho významných otázek.

Dalším naprosto zásadním tématem je obsahové zaměření a role připravované Národní hospodářské strategie, a to vzhledem k tomu, že její ambicí se zdá být určení prioritních oblastí českého hospodářství v následujících letech. Pak je možno se ptát, jak se její priority či záměry promítnou do všech výše diskutovaných dokumentů. Hlavně především do těch, které se v současné době nově tvoří a aktualizují – jedná se především o Národní RIS3 Strategii a NP VaVaI 21+. A stejně tak nesmíme zapomenout na nově vznikající operační programy v programovacím období 2021-2028, které vznikají v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Stejně tak je nutné se ptát, zda pro oblast VaVaI, která je kompetenčně a svými pravomocemi rozdělena především mezi Radu pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) je nutné mít několik dokumentů, mezi nimiž v současné době není zcela jasná hierarchie ani obsahové vazby. Když například porovnáváme strategické cíle dokumentů, tak v základním směřování jsou všechny dokumenty podobné, ale některé cíle se překrývají – jsou tedy duplicitní. Například z 22 cílů Inovační strategie ve vybraných pilířích se jich plně shoduje s cíli NP VaVaI 10, dalších 9 cílů Inovační strategie se shoduje částečně a pouze 3 cíle Inovační strategie jsou oproti NP VaVaI úplně nové. V případě Národní RIS3 strategie je překryv s Inovační strategií ještě významnější. Konkrétně 13 cílů Inovační strategie se plně shoduje s cíli Národní RIS3 strategie, 8 cílů částečně a pouze 1 cíl Inovační strategie je oproti Národní RIS3 strategii úplně nový.

Současná existence minimálně čtyř relevantních dokumentů, (a k tomu očekávaný pátý dokument), které se všechny dotýkají různým způsobem oblasti VaVaI, k celkové orientaci v celém systému nepomáhají – a to jak organizacím veřejné správy, poskytovatelům, výzkumným organizacím, ostatním aktérům, tak samotným vědcům a akademikům.

Také lze konstatovat, že obdobná nepřehledná situace vlastně existuje v celém systému řízení VaVaI – tj. příliš mnoho aktérů s různými kompetencemi, které se částečně překrývají – a také v oblasti financování VaVaI. Tam zase existují desítky programů účelové podpory různých poskytovatelů s různými pravidly a postupy. Racionalizace systému řízení VaVaI se ve strategických dokumentech (např. NP VaVaI) pravidelně objevuje jako jeden z cílů, nicméně zatím se nezdá, že by byl plněn.

Autor: Lukáš Kačena

Článek je výňatkem z příspěvku na konferenci Veřejná politika v oblasti výzkumu, vývoje a inovací 2019. Celý text je k dispozici v konferenčním sborníku, který naleznete v příloze článku zde.